Pohádky s Hvězdičkou

Pohádky s Hvězdičkou https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281443/mid_pohadky-s-hvezdickou-CCd-281443.png 4 16 5

Pan Hvězdička noc co noc poctivě svítil, jak se na slušnou hvězdu patří a jak se mohl každý na vlastní oči přesvědčit. Ve dne to bývalo horší. Když nevěděl, co s dlouhou chvílí, vzpomněl si na svůj pavučinový žebřík a po něm – šupky hupky na zem. A tady si dny krátil všelijak…

Pro děti a mládež Pohádky
Vydáno: , Severočeské nakladatelství
Originální název:

Pohádky s Hvězdičkou , 1982


více info...

Přidat komentář

Osice
11.03.2021 5 z 5

Po dlouhé době jsme s Barunkou četly knížku, kterou jsme neznaly. I když neznaly, není úplně to správné slovo. Pár příběhů jsme už totiž četly, protože tato knížka obsahuje i příběhy, které jsou v knize Příběhy s panem Hvězdičkou. Zde na DK jsou obě knihy brány jako různá vydání, ale nejedná se o totožné knihy! V Pohádkách s Hvězdičkou je příběhů podstatně více. Koupily jsme si ji před delší dobou v bazaru v knihovně a teď jsme s ní strávily příjemné 3 dny. I když jsou pohádky s hvězdičkou, tak se nejedná o žádné dětem nevhodné čtivo:-)

Pan Hvězdička je hvězda, která v noci svítí na obloze. Jakmile si odbude svoji povinnost, tak sestupuje po pavučinovém žebříku dolů na zem. A vy s ním máte možnost zažít 20 dobrodružství. Dozvíte se třeba, jak beruška Berta přišla k sedmi černým tečkám nebo zjistíte, co je to klobouk s držadlem a proč si ho chce pan Hvězdička pořídit. Pan Hvězdička je ochotný pomáhat, nezalekne se ani čištění komína nebo věšení prádla. Také zkouší rád nové věci, třeba psát básně nebo hrát na hudební nástroje s dechovkou:-)

„Pan Hvězdička se vrátil na oblohu, zalezl si za velký bílý mrak, kde byl největší klid, a psal tam básně. A když mu ten velký bílý mrak zvědavě nahlížel přes rameno, pan Hvězdička mu řekl ve verších:
„Jestlipak vy vůbec víte,
že mi tady zacláníte?“
A mrak zůstal s pusou dokořán.
„Mohl byste mi říci, na co si to tady vlastně hrajete?“ zeptal se pana Hvězdičky, když se trochu vzpamatoval. A ten mu zase docela klidně zaveršoval:
„Dneska je tak krásně,
že musím psát básně!“
„Cože? Nějak jsem se přeslechl,“ velký bílý mrak nevěřil svým uším, ale pan Hvězdička mu to ještě jednou jen potvrdil.
„Nekoukejte jako sova,
já tu hledám správná slova,“ (Jak psal básně)

mot33
16.06.2019 5 z 5

Krásné povídky o panu Hvězdičkovi ,který na zemi zažívá krásné chvilky,super ilustrace Holý.


GepardLady
19.06.2018 5 z 5

Tuhle knížku zbožňuji do dneška! Milovala jsem ilustrace Stanislava Holého (třeba pana Pipa) a tahle knížka navíc měla kouzelné příběhy :-)

SSTknihy
15.06.2018 5 z 5

Originální pohádky, které nemají nic společného s lechtivými příběhy pro dospělé. Hlavním hrdinou je totiž pan Hvězdička, který sídlí na nebesích, a zatímco v noci poctivě svítí, ve dne se tak trochu nudí. A tak se jednoho dne rozhodne prozkoumat svět lidí trochu víc zblízka. Už jenom fakt, že je neviditelný, je zdrojem zábavných historek. A což teprve, když se přidá jeho zbrklost, zvědavost a mlsná pusa! S ilustracemi Stanislava Holého to byla jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství.

DancerJaneBooks
01.03.2018 5 z 5

Moc zajímavý a zábavný příběh. Je moc originální psát o Panu Hvězdičkovi takové hezké příběhy :).