Plošina
Roger Levy
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462192/bmid_plosina-u8r-462192.jpg
4
21
6
Sci-fi thriller pro fanoušky Adriana Tchaikovského, Neala Stephensona a Alastaira Reynoldse. Plošina je sci-fi thriller se dvěma dějovými liniemi, které se nakonec dokonale protnou. Jedna sleduje příběh dvou chlapců, jejichž životy jsou děsivě provázány, zatímco druhá zkoumá zdánlivě bezvýznamné vraždy, jež však vedou k čemusi mnohem většímu. Na planetě Gehenna, jediném světě Systému, kde ještě lidé vzývají Boha, se potká nesmírně nadaný Alef s Pellonhorcem, synem šéfa zločinného impéria ovládajícího téměř celý Systém. Stanou se věrnými přáteli, a jejich životy nakonec ovlivní osudy všech. Na planetě Chmura píše Razer příběh pro PravPovídky, stránku na Písni. A shodou okolností je člověk, o němž psala, zatažen do řady vražd a spiknutí, jež může ovlivnit celý Systém. To vše se odehrává v časech, kdy se lidstvo po zničení Země zabydlelo na mnoha teraformovaných planetách. Všechny je propojuje Píseň, informační superdálnice, a drží pospolu program AfterLife. Každý člověk má při narození šanci na implantaci aktivní neuridy – organického čipu zaznamenávajícího váš život. Když zemřete na nevyléčitelnou nemoc, umístí vás do stáze, než vynaleznou lék. Miliardy lidí napříč Systémem si váš příběh, zaznamenaný neuridou, přečtou, a pak odhlasují, zda si zasloužíte vyléčit. Kdo potřebuje Boha? Morálku přece hlídají sociální sítě!... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2020
,
Laser-books (Laser)
Originální název:
The Rig , 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zpočátku zaujala, ale postupně mi složitý děj začal vadit. Pak jsem zjistil, že některé části románu jsou retrospektivní, což jinak není tak zřejmé. Konec mi připadal špatný a hlavně bez řádné pointy.
Nebyla to špatná kniha, ale čtyři hvězdy až za druhou půlku a rozuzlení. Velké zvraty v ději, dobře popsaná technická stránka i prokreslené charaktery postav jsou určitě plusem knihy.
Není to žádná akční jízda, spíš pomalejší psychohrátky, prokládané technikou. Jenže v tom je kouzlo této knihy. Boj o moc, boj o nesmrtelnost, silní využívají slabší a počáteční outsideři se nakonec projevují daleko silněji, než ti, co o své síle nepochybovali. Je to prostě hodně dobře napsaná kniha, která zaujme a už vás nepustí.
Jen mě malinko mrzí, že jsem se nedozvěděl trochu více o nevyřčené planetě.
Aneb pohádka o tom, jak spor dvou mužů ovládne život v celém planetárním systému.
Trvalo mi hodně dlouho, začíst se a pořádně se rozkoukat, co je která postava zač. A teprve za půlkou knihy mě to začalo opravdu bavit, ve stejném okamžiku, kdy naskočilo mých pár detektivních šedých mozkových buňěk a já začala přemýšlet, v čem to celé doopravdy vězí.
Přirovnala bych to nejlépe asi k šachové hře, kde nestačí mít promyšlený jen následující tah. A na konci, když vám to všechno dojde, dává to smysl. Zapadne to do sebe, chladně a logicky, jako vulkánská statistika. Bez nezodpovězených otázek, bez nitek, co nikam nevedou.
Slabší čtyři vulkánské hvězdičky.
(SPOILER)
Kniha není špatná, je zasazená do celkem zajímavého prostředí, ale až teprve někde kolem strany 400 (ze 450..) se dozvíte, jak spolu ty dva příběhy vlastně souvisejí...rozdělení dějových linek z pohledu různých osob je určitě plus, nikde jsem nenarazil na výraznější zaškobrtnutí nebo nelogičnost, která by bila do očí.
Trošku mě zklamalo ono proklamované hlasování o osudech na sociální síti - o to se děj jen lehce otře, a na nic to ve finále nemá vliv. V momentě, kdy se dozvíte souvislost mezi dějovými linkami, si dokážete dovodit i konec, který se v tu chvíli stane slušně předvídatelným. Nejde o brutální dějové zvraty, prostě je to jediné možné logické zakončení.
Ale celkově až na roztahaný začátek dobré, pokud knize dáte šanci, a nedáte se odradit ze začátku chaotickými postavami, začne to celé časem dávat smysl.
Kniha Plošina je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 26x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Knihotéce | 64x |
| Chystám se číst | 49x |
| Chci si koupit | 22x |
Promyšlený příběh, s filozofickým přesahem a řešením otázky víry. Baví mě, když se příběh skládá postupně z kousků, aby do sebe na konci všechno zapadlo, i když úplný konec byl předvídatelný a některé linie by si zasloužily ještě dotáhnout.