Písně Abajovy

Dílo kazašského autora o životě básníka a revolucionáře Abaje Kunanbajeva. Abajovi se dostává důkladného vzdělání a otec jej již od mládí zasvěcuje do administrativní práce i do rozhodování sporů. Ale Abaj žije s otcem v neustálých rozmíškách a když mu zabrání ve vykonání "rozsudku", zavraždění vnuka, který je "nečistý", je jím proklet a vyhnán z rodného aulu. Od té doby se Abaj věnuje plodné tvůrčí činnosti a ve svých básních vysvětluje lidu příčiny strádání Kazachů. Překládá později do kazaštiny díla ruských klasiků, především Puškina, Lermontova a Tolstého, stává se rádcem a vůdcem skupiny mladých básníků, které kolem sebe shromáždil. Svými písněmi si získává důvěru utlačeného kazašského lidu. Je ovšem trnem v oku všemocným bijům a ti ho několikrát vězní, dávají do rukou carským úřadům. Podaří se jim popudit proti němu jeho bratra, synovce i žáky. V knize Písně Abajovy proniká autor ještě hlouběji do života kazašských stepí a odhaluje třídní charakter rozporů, které byly příčinou stálých bojů mezi jednotlivými rody.... celý text