Pětkrát šedou eminencí
Stanislav Toms , Karel Radka
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108284/petkrat-sedou-eminenci-108284.jpg
5
5
2
Kniha přibližuje důležité uzlové body životní dráhy K.H.Franka .Oživuje události , v nichž hrál významnou a rozhodující roli ,ať už jde o rozbití republiky , 17.listopad 1939 , či zatčení generála Eliáše.Autoři si všímají i Frankových psychických a mentálních rysů , jež měly velký vliv při utváření jeho nenávisti k Čechům.... celý text
Přidat komentář
Na tehdejší dobu si myslím, že je to objektivní i když se rozchází některé věci nebo spíš údaje, které byli vydaný po roku 1989. Rozcházejí se především o zločinu v Lidicích a při soudním pojednání, nebo tak jak skončila Frankova rodina. Tady nevím, kde je pravda. Snese srovnání knihy.. Zpověd K.H. Franka.
Štítky knihy
česko-německé vztahy nacisté Waffen-SS
Kniha Pětkrát šedou eminencí je v
| Přečtených | 6x |
| Knihotéce | 14x |
| Chystám se číst | 1x |
| Chci si koupit | 1x |
Na to že je kniha 53 let stará podává celkem ucelené informace o Frankovi , intrikán který nenáviděl Čechy a na úřad říšského protektora nedosáhl, byl jen říšským sekretářem , později státním ministrem. Podílel se na odvolání barona K. von Neuratha , který byl první říšský protektor a Frank si na jeho post brousil zuby. K. F. Frankovi neunikli styky von Neuratha s generálem Eliášem tedejším předsedou vlády, kterého nechal Frank tajně sledovat,později popravit. Po odvolání Neuratha se stal nakrátko říšským protektorem R. Heydrich,po jeho smrti byl říšský protektorem policejní generál Kurt Daluege. Mezi Frankem a Daluegem opět vypukl tichý boj o neomezenou vládu v protektorátu. Daluege nazval Franka hulvátem a považoval ho jen za provizorium, až vyhrajeme válku skončíte a půjdete kam patříte, dělat župního vedoucího, spor skončil u soudu. Po odvolání Daluega pro nemoc, nastoupil jako říšký protektor bývalí říšský ministr vnitra Wilhelm Frick , byl sice protektor, ale pánem v Čechách byl K.H.Frank. V knize je i zajímavá zmínka o žádost Franka o vydání všech zahraničních valut z Národní banky ke zvláštním účelům z 25. dubna 1945. Plán utéct s penězi se však nepodařil, z nouze udělal gesto a věnoval je německému Červenému kříži, část valut se však ztratila podle advokáta Franka po válce u soudu je věnoval své ženě.