Pěšky okolo Československa aneb sen, který trval 89 dní
Rosťa Gregor
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/430718/bmid_pesky-okolo-ceskoslovenska-aneb-sen-f2T-430718.jpg
1
1
2
Chcete prožít největší dobrodružství v bývalém Československu? Tak si obujte sandále a obejděte ho pěšky. Autorovi knihy tato báječná bezmála 3400 km dlouhá pouť trvala 89 dní. A šlo o cestu, při které se tajil dech a podlamovaly kolena... (přepsáno z přebalu knihy)
Přidat komentář
Není mi jasné, zda byla kniha zamýšlena jako cestopis - v tom případě obsahuje dost chyb (záměna názvů obcí, zaměnování označení osada, obec, město, záměna světových stran, v mnoha pasážích je trasa nedohledatelná v mapě) nebo jen oddychové čtení se špetkou závisti nad svobodou jakou takové putování přináší (pak kniha dobře plní svůj účel). Osobně mám raději formát, kdy (pokud už se píše o konkrétních místech či trase) se dá putování sledovat i v mapě. Nějaké nákresy trasy nebo pár fotek (klidně i černobílých) by knize neuškodilo. Taktéž jsem od postupně získaváného respektu autora ke svému okolí (na začátku knihy mě jeho přístup mnohdy dost štval) očekával respekt i k ochraně přírody, ale ten bohužel autor nezískal ani po třech měsících putování - pro mě dost velké zklamání.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Šťastná to země. Koloputování okolo Československa a jiné příběhy |
| 2018 |  Pěšky okolo Československa aneb sen, který trval 89 dní |
| 2020 |  Slovensko v duši českého poutníka |
"Tohle nebude žádná píp, tohle nebude žádná píp, opakoval [si] v duchu stále dokola a kulhal [...] na bolavých nohách se skloněnou hlavou dál a dál." Říká si autor sice až na devatenácté stránce, ale jak jinak tuhle píp popsat lépe. Na té samé stránce se přiznává k tomu, že "sotva se vydá[...] na cestu, chová[...] se jako dobytek" a většinu cesty pak smrdí sobě i okolí.
Jako parodie na cestovatelské knihy, které jsou v poslední době tak rozšířené, asi dobrý. Jako návod k putování (nebo žití) rozhodně ne.
Nutno ještě dodat, že cesta mu netrvala 89 dní, ale putování doháněl v srpnu – v době regulérní pouti bylo ve Vysokých Tatrách ještě moc sněhu. Takže "Sen, který trval 92 dní".
Oblíbené scény:
Řekl bych, že mě tak trochu zužoval vlčí hlad. (189)
Měl tvář zborcenou plotem, když těžce usedl na dřevěnou lavici[]. (236)