Patrola z Pekla je westernová detektivka, která těží z obou žánrů a přetavuje je do svého vlastního svébytného rámce. Na začátku je mladičký Joe Tyler svědkem zabití štvance šerifovou patrolou, aby se velmi záhy sám ocitl v podobné úloze. Společně s bývalým pistolníkem Burtem Harrisem se proto vydává na strastiplnou cestu do Pekla, aby odhalil pravdu a očistil své jméno. F. J. Wolf smísil oba již zmíněné žánry v dokonalé harmonii. Výsledný produkt je nicméně lehounce atypický a v některých svých projevech poněkud nepřesvědčivý. Problém jsem měl například hned s vyprávějící postavou Joe Turnera, respektive s přístupem okolí k jeho osobě. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že s ním všichni jednají jako s malým dítětem. Ostatně on sám měl sem tam „plenkový syndrom“ a divoký Západ okolo se v takových chvílích stával karikaturou sebe sama. Dějová linka se přitom kroutí jako had. Je to pochopitelné, neboť tady spolu soupeří westernová přímočarost s detektivním zatemněním všeho a všech. Finále je malinko předvídatelné a asi jen dítěti by nebylo jasné, z které strany celou dobu foukal vítr. Patrola z Pekla nejspíš díru do literárního světa neudělá, pro čtenáře hledající neortodoxní výlety mimo mantinely může být zajímavá.
Patrola z pekla
Patrola z Pekla je westernová detektivka, která těží z obou žánrů a přetavuje je do svého vlastního svébytného rámce. Na začátku je mladičký Joe Tyler svědkem zabití štvance šerifovou patrolou, aby se velmi záhy sám ocitl v podobné úloze. Společně s bývalým pistolníkem Burtem Harrisem se proto vydává na strastiplnou cestu do Pekla, aby odhalil pravdu a očistil své jméno. F. J. Wolf smísil oba již zmíněné žánry v dokonalé harmonii. Výsledný produkt je nicméně lehounce atypický a v některých svých projevech poněkud nepřesvědčivý. Problém jsem měl například hned s vyprávějící postavou Joe Turnera, respektive s přístupem okolí k jeho osobě. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že s ním všichni jednají jako s malým dítětem. Ostatně on sám měl sem tam „plenkový syndrom“ a divoký Západ okolo se v takových chvílích stával karikaturou sebe sama. Dějová linka se přitom kroutí jako had. Je to pochopitelné, neboť tady spolu soupeří westernová přímočarost s detektivním zatemněním všeho a všech. Finále je malinko předvídatelné a asi jen dítěti by nebylo jasné, z které strany celou dobu foukal vítr. Patrola z Pekla nejspíš díru do literárního světa neudělá, pro čtenáře hledající neortodoxní výlety mimo mantinely může být zajímavá.