Panenské sliby aneb Magnetismus srdce

Komedie Al. Fredra (1793-1876) byla po prvé uvedena r. 1833 ve lvovském divadle. Veršovaná hra, formálně ovlivněná Molièrem, čerpá ze šlechtického staropolského prostředí. V jejích dívčích postavach, Anděle a Kláře, jsou už ztělesněny emancipační názory, které se začínaly v té době probouzet. Obě dívky, jednak pod vlivem romantické četby, ale hlavně z odporu k formám manželství, které byly tehdy zvyklostí, si dají navzájem slib, že se nikdy neprovdají. Dívky byly totiž provdávány, aniž se kdo ptal na hlas jejich srdce a jejich budoucí manželé se neucházeli o skutečnou lásku. Gustav, jemuž byla přisouzena Anděla, nenamáhá se nikterak, aby si ji získal. Až když se doví o jejím slibu, projeví o ni zájem a musí pak nastoupit cestu předstíraná opravkového milostného citu k jiné, aby zlomil sílu dívčích předsevzetí, stejnou taktiku poradí i Klářinu ctiteli Albínovi.... celý text