Pandemie: Anatomie krize
Vojtěch Gibiš , Michal Kubal
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481947/bmid_pandemie-anatomie-krize-uyM-481947.jpg
4
22
6
První vlnu pandemie Česko zvládlo. Jenže pak přišly další… Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování. Další vlny koronavirové pandemie zasáhly Česko nebývale tvrdě. Vojtěch Gibiš a Michal Kubal v autentické kronice opět propojili data, svědectví klíčových aktérů a informace, které dosud nikde nezazněly. Výsledkem je neopakovatelné svědectví doby – dramatické a drsné jako měsíce, jež popisuje.... celý text
Přidat komentář
830 stran... kupodivu se to i tak četlo docela dobře, ale přiznávám, že na straně 500 jsem se už začala trochu nudit. Je to hodně detailní, rozebrán je téměř každý den, každý meeting, každá tiskovka. Je to kniha hlavně o politice, ale i tak mi do kontextu chybělo víc osobních příběhů, třeba i z druhé strany názorového spektra. Tak i tak Kubal s Gibišem odvedli neskutečnou práci.
"Mnoho vět z této knihy zapomněli i ti, kteří je pronesli. Je to obraz doby - syrový, dramatický a drsný, stejně jako krize, kterou popisuje.
Dle mého názoru politicky jednostranné a moc denníkově popsané, proto je to tak tlusté.
Kniha mě zklamala. Možná tím, že převážně sleduji zahraniční média a mám o pandemii asi trošku jiné informace a vjemy, tudíž mne toto moc neoslovilo.
Dle mého názoru kniha plná nepřesností a zavádějících tvrzení. Spíše než o autentickou kroniku se jedná o dílo snažící se přiživit na covid trendu a monetizovat strach a utrpení lidí.
Štítky knihy
pandemie koronavirus, covid-19
Kniha Pandemie: Anatomie krize je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 21x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 24x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 13x |
Extrémně detailní reportáž o tom, jak jsme usnuli na vavřínech, jak politici kupili jednu chybu na druhou a jak populisti neumějí řešit krize (a nikdy to umět nebudou, protože nemají vizi, mají jenom průzkumy veřejného mínění).
První díl Pandemie, který jsem četla na jaře 2021, mi zafungoval jako skvělá psychoterapie a „vyčištění“ mysli. U čtení druhého dílu se mi spíš vrátil všechen tehdejší vztek. Vztek na debily, kteří neumí matematiku a nechápou, že epidemie musí řešit epidemiolog, na média, která nechala vyjadřovat se k epidemii kdejakého zubaře i na rádoby „odborníky“, jejichž arogance je vede k tomu kecat do všeho, včetně toho, o čem nevědí ani zbla. A zjistila jsem, že spoustu věcí z té doby (je to přitom jenom něco přes tři roky) už jsem úplně zapomněla. Třeba ten kolotoč ministrů. Asi jsem to diletantství ze zoufalství radši vytěsnila.
Vynikající novinářská práce, myslím, že hodnota obou dílů bude vzrůstat s časem.