Pán much
William Golding
Románová prvotina anglického spisovatele (básníka, romanopisce a dramatika), která získala autorovi přední místo nejen v současné anglické, ale i ve světové tvorbě. Román, který autor (jako všechny své prózy) nazývá bájí nebo mýtem a pro který autor doslovu navrhuje termín symbolické podobenství. Příběh zasazený do utopistického rámce ne příliš vzdálené budoucnosti. Na pustém ostrově se zachrání část chlapců, kteří byli při letecké evakuaci z atomicky zasažené Británie vojensky napadeni. Chlapci čekají na vysvobození a pokoušejí se žít v nějaké životaschopné organizaci. Nejprve si vybudují jakousi ideální společnost na základě demokratických principů, vštípených rodinou a školou, ale vše se začne hroutit, jakmile je třeba, aby se vydělili „lovci“ symbolizující barbarskou živočišnou touhu po krvi. Autor zde předvádí svou vizi společnosti a odvěký svár dobra se zlem v lidském nitru.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1968 , Naše vojskoOriginální název:
Lord of the Flies , 1954
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem měla problém se začíst. První polovina knihy je plná příliš dlouhých (a podle mého názoru zbytečných) popisů krajiny, které dnešního čtenáře už moc neosloví. Druhá polovina ale stála za to a od knihy jsem se naopak nemohla odtrhnout. Kniha právem spadá mezi doporučenou četbu na většině škol. Zároveň ale dokáže zaujmout i daleko starší čtenáře. Knihu tedy doporučuji všem bez ohledu na věk a celkově dávám 4*/5.
Kdo ví jak by vypadal život nějakého kolektivu na ostrově po ztroskotání.Jak tenká je hranice o ovládání slabých a pocitu moci nebo podřízení?A myslím,že by ani nemuselo jít o děti,jako v tomhle případě.Drsné téma.Velmi zajímavá kniha
Moc. Strach. Dav.
Zdravý rozum. Ľudskosť. Tolerancia.
Veľmi tenká hranica.
Teraz potrebujem nejakú romantickú hlúposť, ktorá skončí svatbou :)
Jedna z nejdůležitějších knih, protože pomocí jednoduché fikce ukazuje mechanismus moci a vzniku násilí. Psychologové potvrzují, že jednotlivé stupně sestupu do pekel, přesně takto fungují (masky, zvířecí názvy, odlidštění). Není to o dětech ani o škole, ale o společnosti a každém z nás. Někde tam, mezi těmi žáky elitní školy, se nacházíme.
Uprimne, dovolim si hodnotit knihu ktoru som dva krat rozcital a dva krat nedocital a odlozil. Proste som mal dojem ze ma nezaujima ako to dopadne. Ked som sa teraz vsak nad tym zamyslel, asi sa to az bojim docitat. Golding doslova zaostril na tie najhnusnejsie ludske vlastnosti a podal nam ich este kontrastnejsie v postavach deti. Toto asi prekona malokto. Mozno reportaze o detskych vojakoch z afriky. Despotizmus, nenavist, elitarstvo, opovrhovanie druhymi. Toto je ako petriho miska a vy mate pri oku mikroskop. O to horsie je, ze sa to deje v skolach, na ulici, s inymi kulisami, inymi postava, ale stava sa to. Nie je to z prsta vycucana fantazia. Je to o povahach.
Knihu jsem četl již před delší dobou, přesto však si docela dobře vybavuji její děj a jednotlivé peripetie. Co je ale daleko důležitější - kniha nastoluje závažné otázky vztahující se k lidskému chování, a to v situacích, kdy jsou jedinci vystavení ohrožení.
Kniha má určitě co říct i dnes. V kolektivech se vždycky vyčlení určité typy a řeší podobné konflikty. A tady se nám předkládá možný scénář, kam by to mohlo dojít bez dohledu dospělých.
Vadil mi ale překlad. Lokální zmatenosti.
Vynikající příběh o dobru a zlu v každém z nás, a to nejen když nám bylo dvanáct. Poměrně útlá kniha na maximálně dva večery čtení a minimálně měsíc přemýšlení.
Prvně jsem viděla film v rámci předmětu psychologie. Líbil se mi, viděla jsem v tom něco vyššího. Po nějakém čas jsem sáhla po knize. Nezaujala mě. Musela jsem se nutit k dočtení.
Skvělý psychologicky příběh o tom, jak dobro a rozum v jednom diteti na pustem ostrově, nedokáže zastavit skupinu děti, jenž se v davovem šílenství zcela odvrátí od možnosti záchrany, a vytvoří si vlastní brutální pravidla, kde násilí a vrazda neni nic neobvyklého.
Pán much je naprosto skvělý příběh. Ukazuje totiž, že člověk je fakt jenom zvíře. A tak to má být. A tak to je..
Pro mě dost těžké čtení, při představě, že mám doma dva stejně staré kluky, jako jsou kluci v knize mi občas tuhla krev v žilách. Další krásná sonda do lidské duše, kdo si zachová zdravý rozum a bude se chovat alespoň trochu civilizovaně a kdo se nechá strhnout silnějším jedincem, za cenu páchání hrůzných věcí, aby měl plné břicho a přežil. Děkuji čtenářské výzvě.
Doplnila jsem si mezeru ve vzdělání a Čtenářskou výzvu, ale kniha mě neoslovila - ten námět a děj byl dost možná věrohodný, ale zvíře v nás je dost hrozné.
Jedna z nejsilnějších a nejnapínavějších knih, jakou jsem kdy četl. Zpočátku je to celkem klidné, ale už i tam jsem z knihy cítil takový zvláštní pocit, který jako by našeptával, že přijde něco zlého. Ani v téhle části jsem se však nenudil a když na ostrově přišla změna režimu, nemohl jsem od toho odtrhnout oči a prostě jsem to potřeboval dočíst co nejdřív, jinak bych byl nervní, jak to celé dopadne. A ten závěr... nevěřil bych, že bych při čtení knihy byl tak strašně v napětí. Celá ta kniha je o tom, co se stane, když větší skupinu začne řídit charakterní šílenec. A když řídí větší skupinu, klidně se přestanete řídit rozumem, jenom abyste zapadli do většiny. Rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem kdy v životě četl. 5*
Tohle opravdu nebyl můj šálek čaje. Nejprve jsem četla, pak jsem doposlouchala jako audio knihu. Konec byl napínavější, než celá kniha. Symbolika mě nicméně zaujala velmi, myslím, že je to stále aktuální téma.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno trosečníci anglická literatura napětí psychologické romány dětský hrdina rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2003 | Pán much |
2010 | Věž |
1996 | Dědicové |
2005 | Ztroskotání Christophera Martina |
1997 | Dvojí jazyk |
Hned od začátku se kniha čte velmi dobře a těžko se od ní odchází. Pořád se ale nejedná o nic výjimečného. Teprve od druhé poloviny, spíš od dvou třetin, začíná jít do tuhého a román nabývá na intenzitě a síle. Vyvrcholení je silně působivé. 90% a 5*, 3. 5. 2020.