Paměť stromu

„Takže se můžu radovat?“ Malý Jan pořádně neví proč, ale cítí, že to, že je jich doma pět, není moc dobrá zpráva. Dědeček Joan a babička Caterina opustili vesničku Vilaverd, aby se nastěhovali k nim do bytu v barcelonské čtvrti Sant Antoni. Tato změna naruší každodenní život domácnosti, kde slova a mlčení rázem získávají nový smysl. Jan a Joan však mají svůj vlastní svět, plný procházek, stromů a písmen, jež mají hlubší význam, než by se mohlo na první pohled zdát. Zatímco se dospělí snaží, aby vše probíhalo jako obvykle, Jan si všímá maličkostí kolem sebe, a postupně si tak buduje obraz skutečného dění. Rozhovory mezi dědečkem a vnukem, plné otázek bez odpovědí a odpovědí bez otázek, skládají dohromady mozaiku jejich vztahu, jehož průvodcem čtenáři bude mimo jiné příběh dědečkovy vrby. Paměť stromu je román, jenž dokáže čtenáře přenést do role dítěte a který nám vypráví o předávání vzpomínek a o tom, jak vznikají a jak se uchovávají, kde jsou uloženy a jak se mohou ztratit.... celý text