Ostrov kanibalů
Nicolas Werth
K „druhému Gulagu“ lze přirovnat hromadnou deportaci desetitisíců lidí na západosibiřský ostrov Nazin v rámci vyčištění sovětských měst od deklasovaných a společensky škodlivých živlů, naplánovanou a prováděnou v roce 1933. Toto místo se stalo prostorem zvůle a násilí, kde každý měl zbraň, lidský život neměl žádnou cenu, člověk přestal být člověkem a proměnil se v šakala. Nové, nedávno zpřístupněné archivní materiály a svědectví pamětníků přinášejí obraz nezměrného utrpení lidí. Celá akce, která měla přispět k zásadní proměně údajně nepřizpůsobivých občanů a nepřátel revoluce, skončila nezdarem. Kdo byl zodpovědný za útrapy lidí, kteří po tisících proudili do nekonečných sibiřských pustin? Z francouzského originálu L´île aux cannibales, vydaného ©2006 Perrin přeložil PhDr. Václav Drška, Ph.D. Vydání zprostředkováno agenturou Agence de ľEst.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2009 , VíkendOriginální název:
L´île aux cannibales , 2006
více info...
Přidat komentář
Od této knihy jsem teda čekala mnohem víc. Dozvědět se něco o tom, jakým způsobem se realizovaly násilné přesuny bylo určitě přínosné, ale... Tak nějak jsem se ztrácela ve změti čísel a statistik a očekávané události či autentické příběhy nikde. Ke konci se nějaký příběh nalézá, ale anotace je obsáhlejší... Zkrátka zklamání
Tuto knížku jsem si půjčila, abych poznala část ruské historie, která šla naprosto "mimo mě". Určině je to zajímavé čtení, bohužel ne formou příběhu, jako spíš formou "statistiky". Což je škoda...
Opravdu důležitá kniha pro poznání předválečného Ruska i pro celou naši společnost.
Troufám si říct, že komunismus je největší zlo. Tato kniha by měla být povinnou literaturou na základních školách...
Velmi zajímavé a náročné čtení z další kapitoly zrůdnosti komunistického režimu v SSSR. Je těžké uvěřit, že se tohle opravdu mohlo někdy stát a jak se k sobě dokážou chovat lidé.
Ostrov kanibalů patří k těm knihám literatury faktu, které umožňují pochopit, proč je zcela na místě srovnání fašizmu a komunizmu, dvou ideologií 20. století, které se svými zvěrstvy nesmazatelně zapsaly do historie lidstva. Možná by ani nebylo od věci, zařadit je do povinné školní četby, protože lidská paměť je ošidná a má snahu nepříjemnosti vytěsňovat - nemluvě o tom, že je řada lidí, kteří velice rádi zapomínají (a asi k tomu mají dobrý důvod). Kniha se nečte lehce - přesto by ale měla být čtena. Třeba jen proto, aby se nenaplnilo známé, že "kdo nezná historii, riskuje, že se bude opakovat". Proti skutečnostem popisovaným v knize je "velký bratr" skoro sympatickým chlapíkem.
Štítky knihy
gulagy 30. léta 20. století Sibiř Sovětský svaz hladomor
Autorovy další knížky
| 1999 |  Černá kniha komunismu 1. |
| 2009 | Ostrov kanibalů |
| 1999 |  Černá kniha komunismu 2. |
| 2009 | Opilec a květinářka |
Plán očistit Moskvu, Leningrad a další města od ,, deklasovaných živlům a eleminovat veškerý celek společensky škodlivých živočichů, kteří podkopávají základy socialistického státu a vytvořit na Sibiři nové trestanecké kolonie nevyšel, carské Rusko se o to pokoušelo 300 let. Mezi odsunuté se dostali i obyčejní lidé, kteří zrovna něměli u sebe pasport. Zločinci a společenský odpad v táborech odmítal pracovat ,budovat obydlí, shromaždovali se jen u ohňů jak byli zvyklí, raději pomřeme než bychom dělali, nechávate lidi hladovět, dobrá sníme jeden druhého, to je docela k zamyšlení.. Kniha je spíše souhrn statistik, o těchto táborech kanibalismus nebyl ve 30 letech v SSSR trestný , pokud se předtím neprokázala vražda..