Osmdesátky!: Od Husáka k Havlovi

04.03.2024

Nedávno jsem četl devadesátky a ty mě bavilo číst, tak jsem se pustil do osmdesátek ,a ono to nějak nefungovalo a už mě to tolik nebavilo. Hodně mi vadilo, že se autor hodně zaměřil na hudbu a film, a ten ''katalogový'' výpis hudebních skupin, filmů a televizních seriálů, mě nebavilo číst. Hodně mi v knize chyběly vzpomínky na tehdejší potraviny, ty byly zmíněny jen okrajově. Celkově na mě kniha působila chaoticky a bylo tam podle mě málo fotografií.
Velké zklamání a s přivřeným okem hodnotím dvěma hvězdičkami.

22.02.2024

Je mi jasné, že o osmdesátkách se nedá psát tak barvitě a záživně jako o divokých devadesátkách nebo přelomovém miléniu. Knihy o následujících dvou obdobích jsou prostě jízda plná vzpomínek, fotek, zábavy a nostalgie. Osmdesátky se jim prostě nemůžou rovnat, což přičítám nejen tomu, že popisují období ještě stále trvajícího socialismu, ale taky za nimi stojí jiný autor, jehož tíhnutí k určitým směrům (ať už v hudbě, filmu apod.) je v knize hrozně znát a na mnoha stránkách narazíte na nezáživný výčet děl, což jsem prostě jen tak zběžně přelétla očima a šla od toho. A taky mi trochu vadily časté chyby a překlepy. Ale jako připomínka doby to vůbec není špatné.

28.12.2023

I když je v knize pár chyb a graficky je dost chaotická jde o dobré připomenutí tehdejší doby.

25.12.2023

tato publikace je vyváženější než Devadesátky, nezaměřuje se tolik na konzum, ale upřednostňuje alespoň ty nejznámější události v politice, kultuře, sportu, hospodářství... škoda že podobné přehledy se nedokážou vymanit z přílišné simplifikace a předpojatosti

oživil jsem si spoustu věcí a jevů, na které jsem už opravdu rád zapomněl a víc si na ně nechci rozpomínat (a není to jen oficiální hudební scéna osmdesátek, která mi působí přímo fyzické utrpení)


Co bude za 100 let napsáno v encyklopedii u hesla Gustav Husák?
Bezvýznamný československý politik, který působil v době Karla Gotta.

15.11.2023

Ale jo, něco si člověk rád vybaví a připomene. A ve spoustě věcí pochopí, co a jak bylo, co a jak fungovalo a co bylo a nebylo samozřejmostí. Jsem ročník '76 , čili jiskry, pionýr, tábory. Myslím si, že ale nebyla taková závist a zlo, tedy alespoň mezi dětmi. A tábory, alespoň pro mě, byly fajn. Dodnes rád vzpomínám na tábor Gagarin v Dolním Dvoře u Vrchlabí. Lesy, hory, příroda, kamarádství, sem tam nějaké to vztyčování vlajky... Šikana se tenkrát ještě nenosila, drobné pošťuchování ale bylo v každém věku. Dnes už je to mezi mládeží na pováženou. Syna jsem dal na tábor v roce 2008, kousek za Rakovník (Eldorádo) a po 14 dnech se syn vrátil úplně jiný, rozhodně ne nadšen. Na to, že šel poté do druhé třídy, se nám nedokázal svěřit vlastně dodnes. Prostě je to pryč, nikdy víc... Že se setkal s ponížením bylo zřejmé. Bohužel mu nepomohl ani vedoucí oddílu (student VŠ). Kázeň a morálka za mě byla jiná, v rámci doby. Ale to už je jiné téma.
Přesto i na výchovu a rozvoj dětí tenkrát a dnes, není rozhodně stejný pohled.
Kniha má co nabídnout pamětníkům, ale i jejich následníkům, kteří dobu znají pouze z vyprávění.