Ondráškova abeceda
Lenka Kosková Třísková
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262671/bmid_ondraskova-abeceda-yqT-262671.jpg
4
12
6
Jedna noc, jeden slabikář, dvě děti a řada zdivočelých písmenek Jak se má Anička učit číst, když písmena ve slabikáři poskakují? Bráška Ondrášek chce pomoci, proto si jedné noci na slabikář tajně posvítí. Stane se, co neplánoval – slabikář ho pohltí. Naštěstí se Anička přidá dřív, než Ondrášek úplně zpanikaří. Cesta z nečekaného dobrodružství vede přes svět slabik. Jenže písmenka ovládla stránky slabikáře a zpátky do slabik se jim vůbec nechce. Děti musí překonat strach i předsudky, projít tmou i vichřicí a zapojit veškerý svůj důvtip, aby se ráno znovu setkaly s tatínkem a maminkou.... celý text
Přidat komentář
Souhlasím se čtenářem Nelmal, viz níže.
Kupovala jsem šestiletému synovi Ondráškovi, ale každou stránkou jsem této koupě litovala. U četby jsem se trápila a byla jsem ráda, když mne v předčítání vystřídal manžel či prarodiče. Všichni dospělí se shodli, že je to překombinované a nudné. Ani osmileťákovi se nelíbilo. Obrázky nezaujaly, příběh také ne.
Šestiletému Ondráškovi se líbilo, zatím jsme ale nenarazili na knihu, která by se jemu nelíbila. U jeho hodnocení sehrál roli i fakt, že hlavní postava se jmenovala jako on. A druhá hlavní postava byla Anička, jak se jmenuje jeho kamarádka.
"víkendovka"
Ondrášek se chce učit číst, protože chce být tak chytrý jako jeho sestra Anička. Jednou tajně otevře slabikář, ale písmenka ho vtáhnou k sobě. Pak se tam objeví Anička. Dvě děti, jedna cesta a plno dobrodružství na stránkách jedné papírové učebnice.
Moc komplikované, nepohádkové, nevtipné, dlouhé, mé děti to nebavilo, ani mě se to nechtělo číst.
Kniha se mi více líbila, než nelíbila. Začátek dle mého byl takový smutný – negativní. Písmenka mezi sebou hodně bojovala. Asi od třetiny mě to bavilo číst. Těšila jsem se, jak se mi které písmenko představí. Asi jsem si zvykla, že bude dělat něco špatného, aby se z něho stalo to hodné písmenko.To se mi právě moc líbilo. Hraní se slovy a velká fantazie, která se použila na písmena. Kniha se dobře čte. Doprovází ji hezké ilustrace. Je psaná tak, aby se líbila dětem.
Ondráškova abeceda
Hodně nadprůměrná knížka prvního čtení. Klade mnohem větší nároky na čtenáře než většina těch realistických příběhů pro šestileťáky, v nichž se zobrazený pidisvět točí kolem koťátek nebo "zlobení". Tady jsme ve světě na rozhraní reality a snu a hlavní roli hraje jazyk. Dětští hrdinové procházejí komnaty (stránky slabikáře), ve kterých vždy vládne písmeno a všechny předměty jsou organizovány podle něj. V komnatách je ale nelad a konflikty, děti je musí smířit a vyřešit, aby postoupily dál. Ale pozor, řešení musí být v souladu s vládnoucím písmenem. Takže zlý Žralok, který terorizuje všechnu Žoužel na své stránce, se může buď nechat proměnit v mírumilovnou Želvu (což nechce), nebo pochopit hodnotu spolupráce a tolerance a přihlásit se k Životu, kterému přenechá vládu na své stránce. Výborný nápad! Těšila mě spousta slovních hříček a obecně nebývalá hravost. Velmi doporučuji jako rozšíření běžné dětské četby o experimentální tón. Alenka v říši divů či Anička Skřítek nemohly projít dějinami nepovšimnuty a bez nástupců. Díky za ně.