Oheň
Henri Barbusse
Děj tohoto válečného románu se odehrává na francouzsko-německé frontě během první světové války. Není zde žádný hlavní hrdina, všichni vojáci jsou vlastně hrdiny. Kniha má 24 kapitol, které na sebe nijak nenavazují a popisují každá jinou situaci. Barbusse tímto dílem naturalisticky popsal události první světové války a hrdinské činy vojáků, děj tu není nijak důležitý.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1965 , Naše vojskoOriginální název:
Le feu , 1916
více info...
Přidat komentář
Upřímně mě překvapil pestrý a vytříbený jazykový styl a ten zbytek? Je těžké vůbec přistoupit na to, že se něco takového dělo... Zmar a bezmoc v mnoha podobách.
Soubor obrazů ze života prostých vojáků za 1. světové války, bez příkras a sentimentu, mnohdy i bez výraznějšího děje. K dočtení jsem se musel dokopat...vyloženě negativně však hodnotit nemůžu a sice kvůli celkovému vyznění knihy...
Skvělá kniha napsaná přímo v zákopech 1. světové války. Z popisovaných bojů, akcí a zážitků běhá mráz po zádech.
Našla jsem svůj školní komentář ke knize. Závěr zní : Odsouzení války. Musí to být válka poslední !
Autentické příběhy spojené v jednu knihu s protiválečným vyzněním. Nelze kritizovat ani řádku z této hluboce prožité knihy, naplno si však veškeré popisované hrůzy už představit nedovedeme. Můžeme dnes, už jenom naštěstí, kroutit hlavou k čemu využili fašisté a komunisté hlavního motivu tohoto románu to jest touhy lidí po míru.
Pro mě nejlepší kniha o vojácích z první světové války. Henri Barbusse zažil zákopovou válku na vlastní oči a na knize se to jasně promítlo. Podtitul, deník bojového družstvu, přesně vystihuje o čem kniha je. Žádní hrdinové, žádný patos. Obyčejní chlapi živořící v zákopech, nudící se, sbírající a schraňující své malé poklady. Jejich radost při přesunu na odpočinek do týlu nebo šílenství bombardované fronty. A to vše zvládá Barbusse vyprávět svým sirovým naturalistickým stylem. Paficismus z toho přímo čiší a všichni generálové by to měli mít v povinné četbě.
Samozřejmě se nemůžu vyhnout srovnání tohoto románu s knihou na západní frontě klid. Oba tyto romány jsou z první světové války, ale tento z pohledu francouzů a "tamten" z pohledu němců. U mě vyhrává Na západní frontě klid, protože je jako příběh lepší a čtivější. Na druhou stranu musím uznat velkou realitu tohoto románu.
Je to vlastně hodně podobné s knihou Jasno. Asi si nikdy nebudu pamatovat příběh, ale už nikdy nezapomenu na názory, postřehy, odsouzení odsouzeného a osvětlení toho pravého.
Jen škoda, že vždy píše o nedosažitelném pro nás co to nechcem slyšet a nebo popřípadě použít v životě
Přečteno v rámci maturitního kánonu.Po porovnání s Remarquem bych určitě zvolil Na Západní frontě klid.
U Ohně jsem měl především problém s neprovázaností příběhů.Jakmile jsem se začetl do postav a místa,autor historku ukončil a přenesl mě o několik kilometrů dál a změnil všechny postavy.A konec jsem skoro nedočetl díky myšlenkovým pochodům autora.
Na vylíčení hrůz I.sv. je to ale určitě jedna z nejlepších knih.
Je to něco úplně jiného, než další klasika-Na západní frontě klid. Německý pohled, to jsou boje, padlí kamarádi, k nimž si člověk navíc během románu získá náklonnost. Francouzský pohled je asi realističtější. Vojáci vlastně ani nebojují, většina románu je o tom, jak vojáci polehávají, maximálně pracují na nových zákopech, vedou rozhovory plné vzpomínek na civilní život, stýskají si nad svou bídou, která je obrovská. Boj přijde až v druhé, kratší části románu a Barbusse je tu opět skvělým spisovatelem. Umí popsat prostředí, z popisu mrtvých těl se zvedá žaludek, navíc nemilosrdně kosí ty, kteří nás provázeli celým románem. Některé scény jsou opravdu nezapomenutelné, třeba ta, kdy všichni hledají zmizelého vojáka a jeho mrtvola přitom leží za úzkou stěnou krytu, v němž družstvo spí. Je to značně silný román a k dokonalosti mu chybí, nebo spíš přebývá, závěr. Ty marxistické kecy si mohl odpustit. Já vím, že to patří k době i tématu, ale mě to prostě vadí.
Složitá kniha, kterou jsem se brodila stěží, ale po dočtení mě nadchla. Scény jsou občas drastické, pro citlivější jako jsem já i brutální, ale tak reálné, že vás nutí k zamyšlení.
Ze začátku to vypadalo na útrpné čtení, ale nakonec se z toho vyklubalo docela dobré čtivo. Některé události ze zákopů mi způsobovaly husí kůži.
Hodí se k čaji do deštivých dnů, kdy není nic jiného na práci. :)
Nejlepší kniha o 1. světové válce. Popis života v zákopech a ve válečném stavu je popisován tak syrově, že z toho jde husý kůže.
Oheň jsem musela přečíst kvůli referátu a moc se mi to teda nelíbilo. Pro holky tohle asi není. I když válečné romány třeba od Remarqua mě bavili, tak tohle byl jen popis války, bez žádného děje.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) války válečné romány
Oheň
Výborná kniha. Je dokonce ještě o něco syrověji zpracovaná než Na západní frontě klid. Že na sebe jednotlivé kapitoly místy úplně nenavazují, mi zásadní problémy nedělalo.