O věrné lásce Chairea a Kallirhoe

Překladem Charitona se dostává do naší literatury jeden z nejstarších, ne-li nejstarší úplně zachovalý a nepochybný román řecké a vůbec evropské literatury - a je to román milostný a dobrodružný. Oba "realistické" římské romány, Petroniův a Apuleiův, představují už pozdější vývojovou fázi a o Petroniovi byl vysloven přímo dohad, že jeho dílo vzniklo jako parodie na sentimentální román erotický. Umělecky se Chariton těmto římským románům nevyrovná, ale čtenář snad pochopí, že nesmí klást na tuto dobrodružnou literaturu o mnoho vyšší požadavky, než se vůbec kladou na literaturu okrajovou. A jestliže to pochopí, chtěl bych věřit, že mu dá tato četba přece jen něco pro poznání života pozdní antiky, jehož skutečná tvář se tu přes všechnu fantastičnost vyprávění dost často projeví a že se ho dotkne místy v Charitonově líčení povah a citů přece jen jakýsi odlesk skutečného umění a lidskosti nám docela blízké. (Z doslovu Jař. Ludvíkovského)... celý text