O čem se nemluví
Kelly Rimmer
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497654/bmid_o-cem-se-nemluvi-c5Z-497654.jpeg
4
115
115
Píše se rok 1942 a Evropa je stále v neúprosném válečném sevření. Hned za stany ruského uprchlického tábora, který je teď jejím domovem, pronáší mladá žena svůj svatební slib. Rozhodnutí, které změní její osud, je zároveň lží, jež zůstane pohřbena až do příštího století… Když se Alice dozví o hospitalizaci své milované babičky, zasáhne ji to. Přestože se musí plně věnovat své rodině a především synovi, kterému ve dvou letech diagnostikovali poruchu autistického spektra, snaží se navštěvovat babičku v nemocnici. Ta žádá svou vnučku, aby se vydala na cestu do její rodné země – Polska, a pomohla jí tak vyrovnat se s neuzavřenou minulostí. Jaký příběh na Alici v Polsku čeká? Co se jí babička snažila tak zoufale vyprávět?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2022
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Things We Cannot Say , 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Silný příběh psaný ve dvou rovinách. V první rovině se seznámíme s životním příběhem babičky, který se odehrává v okupovaném Polsku, kde babička prožívá své mládí je zamilovaná a chce se vdát za svého milého, válka a osud je rozdělí a oni musí bojovat o přežití.
V druhá rovina se odehrává v současnost a poznáváme vnučku, která žije na Floridě, kde má rodinu a autistického syna pro kterého žije ale i přesto, když jí stará nemocná babička požádá aby odletěla do Polska a zjistila co se stalo s jejím milým vnučka neváhá a souhlasí.
Tento příběh je opravdu silný a emotivní.
Dojemný příběh psaný ve dvou časových liniích.V tě první sledujeme příběh babičky Aliny,který se odehrává v Polsku v nelehkém období druhé světové války,kdy Alina prožívá svá mladá léta,je zamilovaná a má se vdát za poláka Tomasze,ale osud je rozdělí a oni bojují o přežití.V té druhé linii, té současné se seznámíme s její vnučkou Alicí ,ta žije na Floridě ,má postiženého syna a žije jen pro něj.Ale i přesto,když ji nemocná babička požádá,aby jela do Polska a zjistila,co se stalo s Tomaszem,ona ji vyhoví a splní poslední babiččino přání. Toto byl opravdu silný příběh o přežití,strádání a také ztracené lásce.
Děkuji svým oblíbeným uživatelům zde na databázi (Mandlevest, Šánka) za jejich recenze ke knize, které nakonec vedly k její koupi. A koupě to tedy byla zatraceně dobrá.
Takovéhle knihy, kde se pátrá po rodinné minulosti, kde se odkrývají tajemství ukryté pod hustou vrstvou prachu času a kde ona minulost ovlivňuje dění v současnosti, to je něco pro mě. Občas bývá v obdobně laděných knihách jedna časová linka nějakým způsobem zajímavější než druhá, ale zde jsem byla zvědavá na obě stejně.
Celý příběh je velmi emotivní, atmosféra vykreslená tak parádně, až máte pocit, že jste se ocitly na místě hlavních hrdinů. Budu určitě doporučovat dál.
Teď tedy zbývá zjistit jediné: co to ta Kelly Rimmerová ještě napsala:)?
Dalo by se napsat, že je to jeden z mnoha románů, napsaných ve dvou časových linkách, kde ta historická je z období 2. sv. války a těch v poslední době vychází mnoho. Jenže tento román napsala Kelly Rimmer, a to je pro mne záruka kvality, silného zážitku a velkých emocí stejně, jako všechny její předešlé knihy.
Příběh Alice a Aliny, vnučky a babičky je o ztrátách, krutostech války o lásce v mnoha jejích podobách, síle a statečnosti. O rozhodnutích, která ovlivní životy dalších generací. A také o nevyřčených tajemstvích, o nichž se nemluví..
Ať vezmu kteroukoliv z knih této autorky, mohu říci pouze jediné : Doporučuji!!!
Zajímavý příběh, ale propojení příběhů mě příliš nezaujalo. Dějová linka popisující válečné události byla pro mě zajímavější.
(SPOILER) Moc pěkný a dojemný příběh, a přestože několik detailů mi v něm hodně pokulhávalo, tak jsem ho přečetla s opravdovým zájmem a ke konci i slzička ukápla. Zpočátku mě bavila hlavně dějová linie točící se okolo Eddieho, později i kapitoly z minulosti, které vyprávěla Alina. Stejně ale čím víc jsem se v příběhu dostávala dál, napadaly mě otázky na určité nelogičnosti, které se v příběhu vyskytovaly. Něco sice bylo v závěru vysvětleno, ale pro mě to bylo vysvětlení dost chabé, a je jasné, že bylo hodně účelové, protože jinak by nemohl vzniknout příběh tak, jak byl vyprávěn (např. těhotenství, aniž by se čtenář dozvěděl, že jejich vztah už pokročil z romantické i do fyzické fáze, dále to, proč se pátrání v Polsku konalo až opravdu na poslední chvíli, kdy byla "babča" na smrtelném loži, logičtější by mně přišlo, kdyby se tam s manželem vypravila třeba už před 20 - 30 lety, a hlavně proč proboha svým potomkům neřekli pravý stav věcí, nebylo to nic, co by bylo potřeba před nimi tajit...) Takže tohle mi v knize prostě nesedí a kvůli tomu strhávám jednu *. Jinak jsem si ale čtení užila, i když jsem dopředu nečetla anotaci, a tak jsem nevěděla, že se jedná o válečné období, a to se mi zrovna v této době moc číst nechce.
Čtivé a dojemné, moc se mi to líbilo. Jen k českému výrazu "babča" mám výhrady, v polštině je to "babcia", takže bych použila spíš laskavější variantu "babi". Babča mi zní trochu výsměšně.
(SPOILER) Od začátku se příběh moc dobře četl . I když konec nebyl takový, jaký jsem čekala , dopadlo to vlastně dobře . Linka Eddiho zajímavá , paradoxně to byl on , kdo Babču ,,rozmluvil" , ale příběh po přečtení ve mě vlastně nic nezanechal .
Přišlo mi to bohužel místy dost zdlouhavé a celkově mám z knížky dojem, že je taková nemastná, neslaná. Tři hvězdičky.
V poslední době čtu hodně válečných příběhů, možná proto, že nemohu zavírat oči před tím, co se děje kousek od našich hranic. Čtu příběhy, bolestné a dojemné, třeba jako tento, který napsala moje oblíbená Kelly Rimmer s vědomím, že kousek od mého domova je pro miliony lidí toto denní realita. Nechci do této skvělé čtenářské databáze, stále kultivované v projevu, která je, určitě nejen pro mě, pohlazením po duši, zatahovat politiku. Ale dnes jsem si přečetla, jak unesené ukrajinské děti jsou dány k adopci ruským rodinám. Velmi jsem prožívala, že ztratily domov, zázemí, kamarády, ale pořád tu byla ta milující mámina náruč,trocha bezpečí a mnoho, mnoho lásky. A teď ztratily i ji. Omlouvám se za tento komentář, vím, měl být o knížce O čem se nemluví, ale i výše uvedené se vlastně týká i této knihy. Je o odvaze, lidskosti, naději a lásce v kruté době, která si nevybírá kdy, kde, kdo a proč. Je mi strašně smutno, a to nejen z této moc pěkně, emotivně napsané knihy. Doporučuji.
(SPOILER)
Tuhle knihu považuju za hodně slabou kopii desetkrát lepších knih na úplně totožné téma, jako např. u Dopisů, které nikdo nečetl.
Jenže tady byl ten sladkobol už přehnaný, tý zaláskovaný patnáctce jsem ty její citečky fakt nežrala. Na milostných dějových linkách je vždycky nejzajímavější, jak se ti dva dají dohromady, přičemž jim držíme palečky, aby jim to vyšlo, ale do poslední stránky si tím nemůžeme být jisti. Tady autorka to nejpodsatnější zřejmě za podstatné nepovažovala vůbec. Dětičky vedle sebe prostě vyrostly, dávaly si pusinky a už mluvily o velký lásce. S příchodem války dělá Alina nesmyslný rozhodnutí a je jí skoro jedno, že jí zemřeli oba bratři, hlavně ať je Tomasz vpořadku. Když už jsou spolu, tak čtenář vůbec neví, že se Alina s Tomaszem dostali dál než k pusinkám, protože autorka se tím zjevně nehodlala obtěžovat, aby to aspoň naznačila, a šup najednou v tom Alina lítá a čtenář si může myslet, že to asi duch svatý. Alina utíká s židem do bezpečí a Tomasz se jde nesmyslně udat, protože pak už ho nebudou hledat a rozhodně nebudou kontrolovat auto s prchající Alinou a Saulem. Autorka si asi myslela, jak brilantně to vymyslela.....co to je sakra za blbost?! Bylo to v regionu, kde se hledal jen Tomasz? Ne, tehdy byly namátkové kontroly denním chlebem, nedůvěřovalo se nikomu a žid mohl být každý či ho mohl každý skrývat. Fajn, Alina utekla se Saulem do Ameriky, ale své dceři a vnučce se rozhodne všechno vysvětlit, až když už je skoro pozdě. To už je klišé samo o sobě. Ale už vůbec jsem jí nežrala, že jí ta láska k Tomaszovi vydržela 80 let. No pardon, ale lidská mysl funguje malinko jinak, když vzpomínky neobnovujeme, tak nám začnou blednout až se nám ztratí v mlze. Takže jistě by se 95tiletá babča ráda nostalgicky pousmála nad naivitou svojí puberty, ale určitě by necítila na smrtelné posteli spalující vášeň při pomyšlení na Tomasze, to už bylo fakt moc. Jediné, co mě na knize bavilo, byla současnost, která byla daleko reálnější. Mezi manželi to skřípe, jedno dítě má poruchu autistického spektra, druhé má zase IQ 150. Ale zvládají to, protože musí. Za mě byl tohle hodně slabý pokus o román, kde autorka překombinovala všechny prostředky, jak čtenářům zabrnkat na dojemnou notu....umírající babča s posledním přáním, láska přenášející hory a postižené dítě.
Jedna hvězda už kvůli Eddiemu, ale jinak silně nedoporučuji.
Své nižší hodnocení (***) musím vysvětlit. Nevšimla jsem si, že se jedná o žánr – román pro ženy. A já tento žánr nemusím. Spletla mne anotace – „Evropa 1942, uprchlický tábor…“. V každém případě, kdo má rád romány pro ženy, vřele doporučuji. Kniha je moc pěkně napsaná, což potvrzuje fakt, že jsem ji dočetla.
Moc, moc se mi tento román líbil. Nečekala jsem, že to bude tak silný příběh, krásný i dojemný zároveň. Je to příběh o síle jedné velké lásky, o rodinném tajemství skrývaném mnohá desetiletí, příběh o strastech války i o životě v době dnešní. Ano, opět má příběh dvě časové linky, ta současná se odehrává na Floridě a vypravěčkou je Alice, máma dvou dětí. V lince válečné se vrátíme do Polska, kde Alicina babička Alina žije se svou rodinou na statku, je zamilovaná do nadějného studenta medicíny Tomasze, ale nejsou si souzeni.
Velmi ráda knížku doporučím, je nádherná. Už dlouho jsem nebyla tak dojatá, mé emoce se tentokrát konečně probudily !
Opäť príbeh z obdobia vojny, opäť zamenené identity, opäť prelínanie dvoch časových pásiem a opäť výborné. Ku koncu sa už aj mne tlačili slzy do očí a to sa mi často nestáva. Mám len jednu výtku. Štýl písania úsekov Aliny a Alice sa kvalitatívne líšil. Zatiaľ čo kapitoly patriace Alicia boli v poriadku a na istej úrovni, Alinine boli síce krajšie, ale jednoduchšie, naivnejšie a s logickými chybami.
Toto je moja úplne prvá skúsenosť s autorkou a verím, že nie posledná, pretože tento príbeh ma dostal. V knihe sa skrýva dojemný príbeh plný lásky, ktorá sa len tak nevidí. Názov knihy úplne vystihuje celý tento príbeh. Prelínajú sa tu 2 doby a musím povedať, že ten nápad sa mi páčil, a tiež sa tu vyskytuje množstvo postáv, ale každá z nich je dôležitá.
Vyše 90-ročná Hanna, ktorá nemá už veľa času, požiada svoju vnučku, aby navštívila jej rodné mesto v Poľsku. Síce jej vnučka Alice, nevie, čo má hľadať, pomôže svojej babke, aj napriek tomu, že je pre ňu ťažké odísť od manžela a detí. No v knihe sa objavuje aj príbeh Aliny, z obdobia vojny.
Tento Alinin príbeh ma úplne dostal. Alina a Tomasz sú postavy, ktoré budete milovať. A aj napriek tomu, že v období, keď ich láska rozkvitla vypukla vojna, tak ani jeden z nich sa nevzdával a bojoval. Tomasz je typ muža, ktorý by pre Alinu zniesol aj modré z neba a to isté aj Alina pre neho. Keď ich oboch vojna zasiahla, aj tak dokázali spoločne snívať o lepšej budúcnosti a tieto sny chceli premeniť na skutočnosť. Veľa krát mi v príbeh vyhŕkla slza, no najmä, keď som čítala čím si museli prejsť, koľko útrap museli podstúpiť a koľko smútku prekonať. Dôležité rozhodnutia museli urobiť z hodiny na hodinu. Tento príbeh je nielen o tom, ako vojna zasiahla ich, ale aj ich rodiny. No hlavne je to príbeh čistej lásky, ktorá dokáže prekonať veľa. Nechcem vám veľa prezradiť, hlavne preto, že v príbehu je množstvo zvratov, ktoré budete odhaľovať spolu s Hanninou vnučkou Alice.
Musím priznať, že tak dojemný a krásny príbeh som nečakala a tie záverečné kapitoly, kde sa celý príbeh rozuzlil ma opäť rozcítil.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Až budu bez tebe |
| 2017 | Když jsem tě ztratila |
| 2019 | Matčino vyznání |
| 2020 | Utajená dcera |
| 2022 | O čem se nemluví |
Jedna z mých oblíbených autorek, u které vím, že dostanu kvalitní čtení. Ani tato kniha nebyla zklamáním. Úžasný příběh, krásně napsaný a přečtený jedním dechem.
Miluji prolínání dvou časových rovin. V tomto případě druhé světové války a současnosti. Obě vykreslují realitu a zabývají se celkem závažnými tématy.
Upřímně, čekala jsem, že se příběh protne mnohem dřív. Takhle mi to přišlo hodně uspěchané ten konec a chtělo by to za mě více rozvést.
Nicméně kniha je natřískaná emocemi, přesně tak jak jsem u autorčiných knih zvyklá. Klasicky se v určitých momentech přihlásily o slovo slzy. O to víc, když si uvědomím, že tato historie není zase až tak vzdálená a takové věci se děly jen pár generací zpátky. A je mi jasné, že toto je jen slabý odvar toho, jak to bylo ve skutečnosti. Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Můžu jedině doporučit.