Nic není pravda a všechno je možné

Nic není pravda a všechno je možné https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/325718/mid_nic-neni-pravda-a-vsechno-je-mozne-1Sj-325718.png 4 87 13

Peter Pomerantsev strávil počátkem jednadvacátého století takřka deset let v Rusku. Jeho britsko-ruský původ mu otevřel dveře do jedné tamější komerční televize, kde produkoval dokumentární filmy a reality show. A díky tomu získal i přístup do soukromí mnoha lidí, Rusů z nejrůznějších prostředí a nejrůznějších koutů země - od sibiřského gangstera-filmaře přes topmodelku v zajetí sekty až po nahodile uvězněnou bezúhonnou podnikatelku. Na všech těchto postavách ukazuje současnou ruskou mentalitu a její proměny. Pomerantsev byl fascinován zemí, která přišla o starou vládnoucí ideologii, aby ji následně ustavičně nahrazovala nějakou ideologií novou, a to se stejnou rychlostí, s jakou mrakodrapy mění panorama současné Moskvy. Měl rovněž možnost zblízka sledovat, jak se v ruských médiích vyrábějí informace, jež vytvářejí úplnou alternativní realitu. V knize Nic není pravda a všechno je možné ukazuje současné Rusko s pochopením, ale zároveň s obavami, které tato zcela nová civilizační mutace vzbuzuje.... celý text

Literatura faktu Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: ekniha , Dokořán
Originální název:

Nothing is true and everything is possible


více info...

Přidat komentář

Noisette73
23.02.2024 4 z 5

No,mrazí mě

irskádívka
21.02.2024

Pro mě dost znepokojivá kniha, ne snad současném rusku (velké "R" si nezaslouží), ale o rusku, před pěti lety. Podivnost pseudodemokracie, ukázky z toho, jak absurdně je možné v nějaké zemi fungovat, ale i znepokojivé zprávy o tom, jak je možné zneužít demokracii v jiných zemích a profitovat z ní a omezovat při tom její vlastní občany.


_Knihomolka_
02.10.2023 1 z 5

Výčet toho, co mi v knize přišlo užitečné a povšimnutí hodné, by se omezil pouze na dvě jediné věci - poznatek o tom, že jsou v Rusku školy pro zlatokopky a zajímavou kapitolu o kauze Jany Jakovlevové. A těmito dvěma drobnostmi to hasne, takže za mě, bohužel, žádná sláva.

ujira
13.10.2021 5 z 5

Velmi dobré a zajímavé postřehy, příběhy a studie z různých částí ruské společnosti. Autorovi se podařilo pozvednout pokličku a nakouknout do ruské politické kuchyně, stejně tak do života okrajových typů ruské společnosti. Společnosti žijící v absurdní pseudodemokratické, postkomunisticko- oligarchické , tragické grotesce.

jozik_v_tumane
21.12.2020 5 z 5

O dost lepší, než jsem čekal. Velmi výmluvné o současném Rusku. Citlivě a bez příkras. Je to krutě neutěšený svět. Výborný překlad Martina Weisse.
Edit o rok později: Musím říct, že na tuto knihu dost často vzpomínám. Četl jsem ji s láskou a obtiskla se do mě. Je to bravurně napsané a má to kouzelnou atmosféru.

JP
13.07.2020 2 z 5

Mozaika příběhů z Ruska. Autor se na několik let dostal k práci pro ruskou TV a tak nějak podává zprávu (to "tak nějak" je důležité), protože počáteční příběhy měly něco do sebe, ale jak stránky přibývaly, můj zájem slábl... všechno bylo napojeno na nějaký motiv Ruska a žití na hranici, v mezích zákona nebo tak, jak to v Rusku chodí, škola zlatokopek, gangster, co natáčí filmy. Ale jako celek slabé... taková rádoby artová rychlokvaška s nulovou hodnotou (psaná pro peníze), první třetina byla solidní, ale literárně de facto nula. Jen špetka politiky a žurnalismu.

puml
22.05.2017 5 z 5

Velmi znepokojivá kniha o "dnešním" Rusku a Rusech. Takový naše devadesátky, který ale v Rusku jedou už bezmála třicet let a jen máloco nasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Sice dorůstá nová generace "Golden kids", ale i přes množství prestižních škol, na které tyto děti bohatých Rusů chodí, zůstává Rusko autokratickou zemí s hybridní rádoby demokracií, jejíž některé aspekty a vliv se ale tlačí stále víc do Střední Evropy i na takzvaný Západ, a ano, bohužel i k nám. Zvlášť kapitola o Rusech žijících v Londýně je až snově surreálná. Není to odborná studie, spíše, jak píše uživatel mirektrubak, série velmi živě a plasticky podaných příběhů konkrétních lidí. Doporučuji.

OldřichHanton
17.05.2017 4 z 5

Neskutečná koláž příběhů z Ruska posledních let, které autor zažil na pozici producenta v jedné tamější televizi. Nejedná se o vědeckou studii, ale opravdu jenom o sbírku historek. Netvořil bych si podle nich nějaký celkový názor na Rusko, ale přesto mě z nich občas zamrazilo.

Dejvid
08.04.2017 4 z 5

Je to takový soubor příběhu a zkušeností, které autor za leta v ruském prostředí pochytil. Příběhy jsou různorodé, některé více (Hrdina naší doby, A pak se probudíte a , můj bože, je z vás trestanec) a některé méně zajímavé. Vadilo mi, že v některých případech děj zbytečně přeskakuje i v rámci jednotlivých příběhů, přišlo mi, že autor začal najednou psát o něčem zcela jiném, aniž by to dávalo smysl. Přesto mi to spolu s Rudým zákonem přijde jako velmi dobrý exkurz do současného Ruska.

kikies
14.03.2017 3 z 5

No nejsem si úplně jistá, jak tohle hodnotit. Připadá mi to málo odborné na to, aby to bylo řazeno mezi politologii, na literaturu faktu je to taky slabší - jde to málo do hloubky, není to ucelené, spíš fakt jen taková jakási rozháraná směska osobních zážitků navrstvená bez ladu a skladu za sebe, takže ani vyloženě čtivé vyprávění to zrovna není. Nic moc nového to čtenáři nepřináší, snad je to použitelné jako dokreslení obecného povědomí, které o Rusku v dnešní době snad už každý jedinec s alespoň průměrných rozhledem má. Takže takto ano, příběhy, životy všelijakých více či méně obyčejných Rusů ano, ale šokující odhalení, společenská analýza a nové informace zcela určitě ne.

aktak1203
02.02.2017 4 z 5

Úplně kvalitní dílo kniha opravdu není, ale to jsem také nečekala. Autor na mě dělá dojem, že se chtěl podělit o rozčarování při jeho působnosti v rodném kraji a to se mu myslím povedlo. Měli jsme tu rusa dost dlouho na to abychom to věděli, ale těch obyčejných lidí je jednomu až líto.

-Pečivo-
29.01.2017 2 z 5

Peter Pomerantsev se česky řekne Petr Pomeranč. A protože mi je blbě, tak jsem si chtěl dát nějaký vitamíny. No a blbě mi je furt. To nám ten rok pěkně začíná.. Nejen, že je mi už tři tejdny jak psovi, ale ještě k tomu čtu literární díla vhodný tak na vystlání knihovny.

Autor tohoto eposu je televizní producent britsko-ruského původu, kterej strávil v ruský televizi několik let a je teď expertem na současný Rusko. Protože v zemi velký jak Rusko je televize jedinou silou, s níž je možné zemi sjednotit, držet pohromadě a vládnout ji. Ok. Tomu bych i věřil. I tomu, že to bude všechno jedna velká žumpa napojená na Kreml a režírovaná vládou.

Pan Pomerantsev to celý ale podává tak, že z toho je cejtit snaha sepsat halabala to co tam zažil, s kym mluvil a co točil, protože mu dochází prachy a kniha tak bude pěknej přivýdělek. Vůbec žádná snaha o jakoukoli koncepci a nějakou sondu společnosti, jen to co tam sám strejda Petr zažil. Neřikám, že je každej Alexijevičová, ale tohle mi přišlo hodně odfláknutý a hodný tak maximálně nějakýho novinovýho článku. Pokud někdo strávil posledních 20 let v papiňáku a nemá internety, tak toto bude určitě skvělý zdroj informací o současném Rusku. 4/10

mirektrubak
27.01.2017 4 z 5

Zařazení do kategorie "politologie" by mohlo naznačovat, že se bude jednat o suchopárnou studii, plnou čísel, faktů, statistik a s mohutným poznámkovým aparátem.
Ale ve skutečnosti je tato kniha sérií příběhů o konkrétních lidech, s konkrétními osudy - je to vlastně osobní svědectví o životě v Rusku od zasvěceného insidera - mnohem víc jako Szczygieł než jako Samuel Huntington.
A funguje to výborně - vyprávění je živé a plastické, až jsem někdy zapomínal, že čtu non-fiction. Témata také nejsou přímo politická, ale dozvídáme se o dívkách-zlatokopkách, sebevraždách modelek, sektách v Rusku, gangsterovi, který chce být filmový režisér ... informace o putinově režimu tak dostáváme často v druhém plánu, jaksi mimochodem.
A navíc: mnoho témat může být i obecnějších, vždyť korupce, povrchnost médií, provázanost podnikatelů a politiků - to jsou věci, které jsou povědomé i nám v Česku.
Kniha je mrazivá, ale je psána svěžím, čtivým jazykem, místy i poeticky a občas i -v rámci možností - s humorem ("Rusové mají víc slov pro korupci než Eskymáci pro sníh")

Ke mně se Pomerantsev dostal náhodou, jako dárek. Ale byl jsem velmi příjemně překvapen a určitě můžu doporučit.