Neviditelné ženy

Tyhle data nebo údaje, ať už to nazveme jakoukoliv formou není vůbec jednoduché zpracovat. Cením rozdělení na určité skupiny problematiky. Jako žena si z toho beru, bít otevřená novinkám a nevzdávat se.

Náročný poslech vyžadující hodně soustředění. Nevím, jestli jsem v tomto případě zvolila dobrou formu "četby". Nicméně, i tak jsem si odnesla hořký pocit z toho, že je to špatně. Nebudu se tady uchylovat k nějakým uplakaným štěkům, ale moc oceňuju, že takové publikace vznikají. Mě nejvíce zaujala část z lékařství a medicíny a šokovala ta poslední - Když se to pokazí. Každopádně, můj pohled na veřejné záchody už nikdy nebude stejný, a to teď píšu bez jediné špetky sarkasmu. Děkuji a určitě budu sdílet dál, aby si ji přečetlo co nejvíce lidí /mužů i žen/. 85%

Tohle bylo hodně těžké čtení. Ale že bych byla překvapená, to ani ne. Sexistické odklízení sněhu možná trochu pobavilo, ale ve skutečnosti, je to jen špička ledovce. S bagatelizací problémů u lékaře se setkala snad skoro každá žena, kterou znám, města plánovaná pro muže známe velmi dobře, když někam jdeme, atd. Jsou to drobné věci, které nám denně stěžují život, a vlastně ani nad nimi člověk nepřemýšlí, že by byly součástí systémového přehlížení. No tak nedosáhnu v tramvaji na tyč, no tak musím shánět pracně myš, co je na menší ruku... jsou to drobnosti, ale když se to takto všechno postaví vedle sebe, včetně těch nejzávažnějších problémů týkajících se zdravotního stavu a životních podmínek, zejména žen z vyloučených oblastí, tak je mi moc smutno. Doufám, že se tato kniha dostane k širšímu publiku. Myslím, že není až tak důležité, zda je ve všem úplně přesná. Poselství toho, jak jsou potřeba různorodé pohledy na všechny oblasti lidského života, je zcela jasné a do očí bijící.

- K této knize jsem si napsal asi nejvíc poznámek ze všech knih, co jsem kdy četl. Četl jsem dlouho, je hutná, plná informací, hodnotných informací. Na druhou stranu i plná chyb, nesprávných či jen nejistých dedukcí. Celkově skládám poklonu shromáždění informací a přese všechno doporučuji k přečtení. Jen pozor na dedukce autora (konkrétně autorky), i proto jsem četl tak dlouho, že naštěstí brzy jsem si všiml chyb a o to opatrněji, pomaleji jsem pak četl, abych si do své paměti neuložil nepodložené dedukce.
- Tahle kniha je současně příkladem jak už rozostřený je význam slov jako je spravedlnost, rovnost. Autor tyto slova používá hodně volným způsobem, z mého pohledu až kde já bych použil antonymum. Současně se připravte na rychlá, z mého pohledu nedomyšlená řešení. Řešení obsahující plno zákazů, příkazů.
- Celkem na začátku (pp26) se věnuje generickému maskulinu. Aby někdy později, tuším dvakrát, udělala tu samou chybu, kterou kritizuje, že dle mužských/ženských tvarů usuzuje jak moc kdo mluví/myslí na muže/ženy.
A to že pod mužským tvarem si někdo představí pravděpodobněji muže (pp30), není bug, ale obecnější vlastnost. Stejně jako pod řešením kvadratické rovnice x*x=4 víc lidi napadne řešení 2, než -2. A to u té kvadratické rovnice máme je z názvu rovnice patrné, že tam budou dvě řešení, na rozdíl od mužského tvaru, kde prostě není žádná indície, jestli se mluví o muži nebo např. obecně o povolání - jako jsem to záměrně použil výše "autor".
Já jsem velkým zastáncem používání generického maskulina, obecněji pro používání obecnějších krátkých termínů (a třeba mi chybí výraz zahrnující mzdu i plat) a není za tím nic maskulinního, ale jazykového. Bylo by mi jedno, když by se používal ženský nebo třeba střední rod. Což usuzuji i z toho, že používám např. zdravotní sestra - i když mi to osobně vadí, že to není jednotné.
- Obecně kniha byla zdrojem plna zamyšlení. Pokud nevíte o čem si s partnerem povídat, může zde najít inspiraci, poznat a pochopit pohled druhého pohlaví. Současně je zde k zamyšlení i to, co je vlastně spravedlnost, co je rovnost. Tahle kniha mě dále utvrzuje v tom, jak je význam těchto slov subjektivní. Např. počet WC. Má být stejný počet pro obě pohlaví? Má se přizpůsobit poměru pohlaví, který tam chodí? (A který se v čase mění.) Má se přizpůsobit tomu, že jedno pohlaví stráví na WC v průměru víc času? Mají být unisex kabinky? A co pisoáry? Z mého pohledu (a z pohledu teorie front) jsou dle mě nejlepší unisex kabinky. Ale obecně rovnost a spravedlnost závisí na potřebách a prioritách daného člověka. A ty jsou různé mezi pohlavími i v rámci jednoho pohlaví (min. při konfrontaci autorky a mé ženy).
- Poznámky přepisuji s odstupem času:
- pp52 Píše, že muži víc používají auta, ženy MHD, pěšky a řetězené cíle. Infrastruktura je navržena dle mužů - já tam vidím (i) jiné vlivy. pp064 ustupuje mnohogenerační bydlení, pp84 nočním autobusem ženy méně jezdí (stereotyp, sebenaplnující proroctví), pp90 sport, pp96 nepracující žena neexistuje dle autora.
- pp102 ach ten paygap. Plno argumentů, ale chybné dedukce. Např. pokud nějak pronikají ženy (ale platí to i opačně), snižují se platy, samozřejmě: víc lidí, větší nabídka/konkurence, nižší mzdy. (103 důchodový systém, 104 neplacené, 114 přesčasy). Na 116 navrhuje řešení jen pro ženy, takže přímá další diskriminace mužů, pečujících mužů - o to víc by takové řešení podpořilo, že ženy víc pečují... 117 Dobrá poznámka, že stát umožňuje dát do výdajů věci jako nářadí, ale např. náklady na hlídání ne (nebo třeba na dopravu). Oklikou zpátky k tomu, jak důležitá je širší rodina.
- pp125 Bohužel předpojatost v publikacích, dvojitě zaslepené publikování by pomohlo částečně, další problém je citování (zde by dle mě pomohli jména nic neříkající o pohlaví jak je to v USA; nebo místo jmén nějaká ID?)
- 135 programátoři byli ženy, bohužel se to moc neví
- **149 ženy mají tenčí kůži (nižší toxiny), vyšší podíl tuku, menší radiace, méně chemikálií**
- **154 ženská ruka je o 2 cm kratší v průměru (volant, nářadí)**
- **156 M. krok je o 10% delší (armáda), 157 M. síla v horní části je o 50% vyšší, v bocích je rozdíl poloviční (batohy), oblek je pro muže (močení)** - ono se drží zvyky z dob, kdy žena byla oblékána služebnou... 183 síla M vs. Ž
- **197 ruka menší a pianista**, setrvačnost je ok?
- 90% zákazníků je ok, ale pak oversize, dlouzí, krátcí mají podobné problémy..
- 202 sw pro rozpoznávání hlasu jsou spíše naladěny na **mužský hlas (hlubší**)
- 204 opět generické maskulinum
- 205 algoritmy situací zhoršují, přebírají známé i neznámé stereotypy, berou i práci (tím, že usuzují z generických maskulin)
- **Říkám si, jak specializace, stereotypy přispívají k rozdílům, podobně jako páv získal ocas k ničemu...**
- 228 zranění žen v dopravních nehodách je vyšší kvůli rozměrům
- **230 nižší hustota kostí, vzdálenost obratlů**
- u žen se častěji projeví vedlejší účinky vakcín (silnější imunitní systém?) nižší dávky
- rozdíly na úrovni buněk (i bez vlivu hormonů)
- 245 thalidomid -> zákaz účasti těhotných ve výzkumech -> zoufalý nedostatek údajů
- jsou ženy složitější? menstruace/fáze cyklu - různý vliv, těhotenství? (HA?)
- 248 generické prakticky jen na mužích
- **249 deprese o 70% s vyšíí pravděpodobností ženy**
- 253 ženy by měly s věkem jíst víc bílkovin (kvůli úbytku svalové hmoty)
- 255 ženám by mohlo pomoci posilování, na rozdíl od mužů
- **266 ž mají průměrně delší a užší tlusté střevo**
- 307 shodneme se v kritice, v ČR sleva na manžela
- 308 OSVČ ženy vs. ZAM muži - setrvačnost peněz
- 315 ženské vzory
- 320 podporuje diskriminaci AWS (volba ze seznamů, kde jsou samé ženy) - v ČR se mi líbí víc iniciativa, volte ženy - zúčastnil jsem se
- 330-331 M přerušují víc než ženy, M méně než ženy
- 337 muži utíkají před válkou, ženy před násilím

Zajímavá a důležitá kniha doslova nabytá daty a fakty. Je těžké ubránit se frustraci a naštvání během čtení, když vidíte všechnu tu nespravedlnost, které jsou ženy každý den vystaveny. Je zřejmé, že systém fungování celého světa je nastaven muži pro muže. Ano, můžete bojovat proti systému a spousta žen to tak více či méně úspěšně dělá. Ale to nic nemění na tom, že je to těžší (a mnohem víc to člověka vyčerpá), než když následuje normy nastavené prostředím.

Knihu mi doporučila svým videem booktuberka Lenka alias Počmáraná čtenářka, která z knihy byla nadšená a naznačila, co všechno tam je. Už z jejího vyprávění jsem valila oči, kam všude sahá nerovnost mezi mužem a ženou a že i když máme pocit, že je to čím dál lepší, tak se tím jako ženy nemáme uchlácholit, protože je to pořád dost nevyrovnané a hlavně v některých oblastech i nebezpečné.
Samotný název totiž vystihuje jádro věci. Většina věcí, problémů, vynálezů, pomůcek, léků, zařízení, atd. atd. je vytvářena dle parametrů mužů, na ně se myslí především. Není to nic špatného, ale muselo by se vše dělat tak, že počítáme s tím, že i ženy jsou jaksi na světě, že? Že ač máme stejnou biologii, tak přeci jen jsou tam rozdíly, že i když máme stejné prostředí a podmínky, tak ty rozdíly nám ukazují, že se musí k tomu přistupovat trochu jinak u muže a trochu jinak u ženy. Ale v praxi se to jaksi neděje.
Třeba jen takový obyčejný nábytek a jeho rozložení. Proč žena menšího vzrůstu si musí brát v kuchyni stupátko nebo schůdky, aby dosáhla do vrchních polic? Stavaři dávají horní skříňky dle určitého parametru, který jaksi neodpovídá pro osoby menšího vzrůstu. To je třeba můj případ a tím pádem riskuju, že si natluču, když spadnu. A přitom by často stačilo dát ty skříňky o 5 cm níž. Ale to se často neděje ani po žádosti.
Kniha mne neskutečně bavila, ale co vám budu povídat, taky mne i šokovala, protože mi spoustu věcí ani nedošlo. A proto doporučuji všem, aby si knihu přečetli a nebo poslechli, protože je k dispozici i audiokniha.

Na světě je spousta lidských odlišností, jinakostí a rozdílností, je spousta minorit, které stojí za pozornost a je potřeba dívat se i na jejich potřeby. Ale dokud nebude vyřešena hlavní otázka muže a ženy, nemůžeme se moc posunout vpřed.
Mám muže ráda, neházím je do jednoho pytle a vyhovuje mi takové to základní rozdělení, co zvládne muž a co žena. Ale vzhledem k době by se měly přizpůsobit i postupy a povinnosti, kdo co bude dělat a jak to bude vyváženo.
Nehledě na to, že vidíme ve společnosti bohužel tendence vracet se zpátky - že právo ženy na rozhodování o svém těle ji upírají v některých státech v Americe nebo v Polsku a nemůže na potrat jen tak. Že islámské země, které začínaly být k ženám trošku přístupnější ohledně oblékání a vzdělání, začínají opět couvat a ženám to zakazovat. A těch příkladů je víc. A většinou o ženách rozhodují muži, což je opravdu špatně. Takže kniha vás tímto zavede k takovým úvahám a zamyšlením nad tím, jak to bylo, jak to je a jak to bude.

Knihu jsem přečetla za chvilku. Přestože byla plná faktů, tak se četla sama. Každá část měla na konci shrnutí, takže se pointy každé části se daly snadno pochopit. Oceňuju trpělivost autorky, s jakou se knize věnovala a také snahu zachovat nestranost, já už bych tak po 20 stranách čtení takových statistik z plných plic nadávala na celé mužské pokolení.

Knihu jsem četla velice dlouho. Ne proto, že by nebyla dobrá, ale zkrátka proto, že mě každá kapitola dokázala nesmírně naštvat.
Autorce se velice dobře povedly popsat jednotlivé problémy, kterým musíme jako ženy čelit. Zároveň to nejsou jen pocity, ale vše je podepřeno výzkumy, poznámkový aparát ke knize je opravdu úctyhodný.
Doporučuju přečíst nejen ženám, ale především mužům. Protože nemusíte být sexista, ale přesto si spoustu věcí vůbec neuvědomujete, jelikož v té realitě prostě nežijete.

Knihu jsem poslouchala v rámci klubu audiotéky. Tahle knížka vás naštve, přestože už jste třeba o podobných záležitost četli nebo slyšeli. A především, pokud jste žena.
Hodně často jsem si říkala proč? Proč se muž bere jako standard člověka? Proč testují bezpečnost auta jen na mužích? Proč testují léky jen na mužích? Proč? Proč? Proč? A pak se diví, že na ženy má třeba nějaký medikament jiný vliv nebo mají víc úrazů při autonehodě.
Proč jsou ženy brány jako menšina, když je nás možná i o málo víc než polovina?
Abych nebyla jen pesimistická, tak už se v různých oblastech dělají změny, i když malé a pomalu.
Nemůžeme se divit, že si i jako jednotlivci připadáme neviditelné, když celá společnost je stále takhle hloupě nastavena. A když se nějaká žen ozve, tak je hned označena za hysterickou feministku. Je mi z toho smutno a úzko.

I když nelze stoprocentně souhlasit, k tomu by bylo zapotřebí skutečně se prokousat všem zmiňovanými výzkumy, řada podnětů je více než zajímavých. Rozhodně to stojí za přečtení!

Jsem vděčná, že taková kniha existuje. Některé věci by nejspíš u žen nezvedly obočí, dokud autorka nevytasí statistiky, které ukazují, jak špatně na tom realisticky jsme; také přináší do středu pozornosti spoustu skrytých problémů, nad kterými mnozí lidé (hlavně muži) mávají rukou, případně je nevnímají jako problém. Je mi z toho smutno a taky ve mě vře vztek, doufám, že si ji přečte co nejvíc mužů a taky že se jednou dočkáme posunu, byť v jediné oblasti zmíněných v této knize.

Ať už jste muž, nebo žena, tak si tuto knihu rozhodně musíte přečíst. Na začátku jsem úplně nevěděl, co od ní čekat, a trochu jsem se bál, že se bude jednat pouze o přehled nejrůznějších statistik, ale autorka dokázala toto téma zpracovat velmi odborným, ale stále poutavým způsobem.
Každé jednotlivé téma, které vás napadne, tu je: hospodářství, doprava, zdravotnictví, pracovní pozice, školství, společnost atd. Criado Perez se dotkla každého myslitelného tématu, které by mě osobně nikdy ani nenapadlo. Občas tedy budete trochu pobaveně kroutit hlavou a jindy zase budete znepokojeni nad tím, jak je něco podobného v dnešní době možné.
To, čeho si na knize cením nejvíce, je, že mi v mnoha ohledech otevřela oči. Napadlo vás někdy, že by odhazování sněhu mohlo být sexistické? NE???? Tak si tu knihu, ať to zní jakkoliv irelevantně, přečtěte. Zároveň se ale autorka nikdy nesnaží nikoho moralizovat, pouze předkládá prostá fakta – a možná právě proto je to místy tak znepokojivé.
Nenechte se zmást, je to opravdu odborná kniha, kde autorka vyčerpala každou oblast až na dřeň. Je možné, že na vás budou některé kapitoly působit trochu zdlouhavějším dojmem, je ale potřeba, aby se tyto věci věděly.
Opravdu všemi deseti doporučuji.

Jako nápad super. Čtenář se z knihy dozví skutečně ostudné nedostatky ve vědeckých studiích, které jsou způsobeny genderovou nevyvážeností a v důsledku způsobují smrt. Nicméně kniha je natolik zahuštěná statistikami, studiemi, daty a čísly, že se v ní čtenářstvo začne ztrácet. Mnohem lépe by fungovalo zaměřit se na několik klíčových témat a uchopit je třeba ve formě skutečných příběhů.

Kniha Neviditelné ženy je fascinující a zároveň znepokojující pohled na to, jak je náš svět systematicky navržen s ohledem na muže, zatímco ženy jsou často opomíjeny. Autorka odhaluje, jak se tato genderová nerovnost projevuje v různých oblastech života, od medicíny přes hromadnou dopravu až po pracovní prostředí.
Criado Perez se opírá o rozsáhlý výzkum a statistiky, které jasně dokládají, jak jsou ženy v mnoha ohledech „neviditelné“.
Kniha se dotýká mnoha různých oblastí, což ukazuje, jak moc je genderová nerovnost zakořeněna v naší společnosti.
Kniha mi otevřela oči a uvědomila jsem si, jak často bereme genderovou nerovnost jako samozřejmost. Nicméně spoustu momentů v knize mi přišlo zbytečně přemrštěných.
Celkově hodnotím knihu Neviditelné ženy jako zajímavou a přínosnou četbu, ale je potřeba mít trošku nadhledu.

Některé informace mi přišly relevantní a souhlasila jsem s autorkou. Ovšem jine.. vytržené z kontextu a nedávaly smysl. Knihu jsem spíš přetrpěla do konce. Štvalo mě, že se neustále dokola opakují ty stejné informace a jména. Protože kdyby ne, tak by měla kniha tak o 100 stran míň.

Čtení to není na jeden večer, vzhledem k množství informací v knize obsažené. Ovšem musím přiznat, že jsem o spoustě dat neměla ani ponětí.

Kniha působí feministicky a vzhledem k iniciativám autorky se není čemu divit. Ženy o své místo na světě neustále bojují, je to až zarážející v kolika směrech jsou opomíjené (jelikož světe div se, jsme taky lidi).

Knihu doporučuji k přečtení. Obávám se však, že ve společnosti cílené na zájmy mužů, podobné knihy neotevřou oči tak, jak bych očekávala. Vždyt o tom to je, rozšířit si obzory, naslouchat a pochopit.

Když mnohé ženy samy odsuzují/zesměšňují feministické tendence, jak chcete "přemluvit" muže, aby se problematice žen více věnovali?

Paradoxem je, že na emancipaci vydělávají všichni...ale připustit si to, je věc druhá...

Dávám horší hodnocení než třeba od naší Šárky Homfray nebo Silvie Lauder, protože se mi tato kniha líbila méně. Ač prezentuje řadu (a důležitých!) dat, tak mi přišla v některých tématech poměrně tendenční. Nejsem si jistá, jestli tedy na čtenáře zapůsobí dobře, nebo to bude mít spíše opačný efekt. Jako negativní hodnotím i rozsah – člověka už to pak prostě dál nebaví.

Autorka zde dává do kontextu mnoho informací, které spolu zdánlivě nesouvisí. Díky tomu se dá celá řada poměrně běžných situacích, kdy se jedinec (žena) nemusí cítit úplně komfortně, vysvětlit a čtenář tak může získat na otázku feminismu zcela nový náhled. Rozhodně se ale nejedná o ofenzivní narativ feminismu, ale naopak jde o zcela objektivní pojetí a dokáže tak mnohem lépe upozornit na problematiku equality != equity, než některá jiná obdobná díla. Díky této publikaci čtenář získává nejen perspektivu, ale taktéž argumenty k vyvracení mnohých mýtů, které se této problematiky týkají.

Kniha se mi moc nelíbila, nutila jsem se do čtení, i když mě některá témata zaujala a určitě stojí za přečtení. Je jasné, že ženy to v minulosti měly a dodnes mají v mnoha ohledech těžší v systému, jehož pravidla z větší části vytváří a přizpůsobují sobě muži. Je na silných a odpovědných ženách, aby bouraly stará přesvědčení, co by ženám mělo či nemělo příslušet a nebály se do mužského světa zasahovat a také ho spoluutvářet. Je ale třeba si uvědomit, že mnoha ženám jejich "pasivní" pozice vůči mužské "normě" vyhovuje, proto nemůžeme všechnu vinu házet na muže.. Muži se často chovají tak, jak jim to ženy umožňují. Pokud se některé ženy (a není jich málo) dobrovolně pasují do role hezkých objektů pro muže, nemohou se pak divit, že existuje např. sexismus. V moderní společnosti muži nenutí ženy chodit v minisukních a podstupovat plastické operace. Žena může sama určovat, na čem závisí její hodnota - jestli primárně na vzhledu nebo na inteligenci či schopnostech. Na tom, proč jsou feministky mnoha muži vnímané jako nějaké nenávistné hysterky a nepřátelé mužů, se nepodílejí jen misogynní muži, ale také mnoho samotných žen, které se chovají jako domácí puťky, služky či poslušné matky a stanovují pro odlišné ženy jakousi nepsanou normu "normální" ženy. Žádná norma muže či ženy ve skutečnosti neexistuje, je to o schopnosti inteligentně a svobodně uvažovat a rovnocenně spolupracovat nezávisle na svém pohlaví, vzájemně respektovat své odlišnosti.