Neviditelná města

16.09.2017

Není to tak trochu zakuklená sociologická studie našeho světa? Nádherné nápady, originální uspořádání knihy... Nezapomenu na své nadšení, když jsem četla knihu Zygmunta Baumana a on použil město Leonii jako příklad demonstrující některé aspekty dnešního světa.

06.03.2017

Samozrejme, že ma v prvom rade uchvacovala vizuálna stránka knihy. Nesiahnete po nej pretože máte radi Calvina, ale preto, že je plná ilustrácii a tajomne zošitých stránok, ktoré musíte roztrhnúť, aby ste sa dostali dnu. Bravó Olejníková, zase si to dokázala, premeniť milé príbehy na krásne prežité, rozprávkové chvíle. Ak vás však toto tajomno a farebné, jednoduché kresby prestanú baviť, môžete sa spoľahnúť na to, že vo vnútri vás čaká brilantne napísaný príbeh, žiadne klišé, netradičný spôsob písania.
V jednoduchosti ide o rozhovor, či skôr monológ zo strany Marca Pola ku Kublaj Chánovi, ktorý nám ponúka dobrodružstvá a opisy svojich ciest. Najmä miest. Tieto mestá nie sú v podstate ničím zvláštne, avšak nie sú vykreslené ako mŕtve betónové stavby plné obyvateľov či ako miesto, kde ľudia prežívajú svoj život a keď sa pominú, mesto je stále rovnaké...

24.01.2017

Na této knize jsem pochopila, proč jsem přestala číst například Cílka. Je pro mne velmi těžké číst o abstraktnu. A tak jsem uvažovala, zda knize dávat hvězdičkové ohodnocení, neboť někomu může připadat úchvatná, to nepopírám. Pro mne to nebyla lehká četba, možná bych se časem k některým městům vrátila, ale zřejmě bych ji nikdy nečetla znovu jako celek. Byla jsem ráda za protnutou linku v podobě rozhovoru Kublaj chána s Marco Polem.

A také bych přidala jeden tip. Doporučuji si přečíst nejprve doslov pro lepší pochopení knihy. A také mi velmi pomohlo přečíst si kapitolu z knihy o Benátkách (http://www.databazeknih.cz/knihy/benatky-literarni-toulky-mestem-umelcu-hudby-a-karnevalu-61169) o vztahu Marca Pola a Kublaj chána.

01.03.2016

Nesouhlasím s komentáři - kniha není jenom sledem hezkých obrázků (ačkoliv některé z kapitol tak působí). Většina obrazů v sobě nese nějaké poselství - např. celá část "Průběžných měst" není ničím než odrazem moderní doby zaměřené na novost a změnu. Třeba Zygmundt Baumann s oblibou cituje právě tyto pasáže knihy ve vztahu k moderní tekuté době. A samozřejmě poslední rozhovor o peklu je hluboce k zamyšlení.

18.08.2015

Jen popisná kniha, ještě k tomu měst, které víceméně neexistují. Měla jsem ji jako povinnou četbu, z toho, co nám na VŠ zadali je to ještě ten lepší kousek. Alespoň nemá krkolomné věty a dá se to během 2-3h přečíst.

27.04.2014

Jak to tak vypadá, ačkoliv jsem v Benátkách byla už dvakrát, budu si muset cestu do tohoto města najít ještě jednou. S Neviditelnými městy v kapse :-) ... Když o tom tak ale uvažuji... Proč si knihu nevzít rovnou do každého cizího města, které navštívím? Třeba tak postupně posbírám všechny ty střípky, ze kterých jsou Neviditelná města složena...

25.03.2014

Ako ohodnotiť knihu, kde si hneď druhú kapitolu podčiarknem ja, ktorý po knihách vážne nezvyknem čarbať? Kniha obrazov, fotografií miest, ktoré však nie sú zobrazené graficky, ale textovo a ich podoba sa odkrýva v čitateľovej fantázií. Vo forme Miliónu Marca Pola dýchajú z Calvinovej predstavivosti narodené mestá starodávne, orientálne, hypermoderné či apokalyptické.
Dá sa čítať rôznym spôsobom, tuho o texte premýšľať a nachádzať rôzne významy. "Jaké bude vyprávění, neurčuje hlas, ale ucho." Ja som si tu, v hŕbe úžasných myšlienok a motívov, našiel napríklad hutnú urbánnu geografiu, ekológiu či filozofiu cestovania. I tak mám pocit, že som objavil iba odrobinky z veľkého krajca, ktorý autor ukrojil. Napriek skvelému literárnemu zážitku, spolu s Marcom Polom konštatujem: "A tak vyjde poutník z města a nedoví se, jaké město skutečne je, co pod tím hustým obalem znakú obsahuje, nebo skrýva."
Sú mestá, do ktorých sa oplatí vracať, užívať si ich neopakovateľný genius loci, postupne sa pokúšať ich pochopiť. Sú knihy, ktoré sa oplatí čítať zas a znova, užívať si umeleckú hodnotu textu a snažiť sa pochopiť autorove myšlienky. Neviditelná města sú jednou z nich.

04.06.2013

Kniha nemusí mať príbeh - rovnako ako sám život nie je vždy príbehom, ale variáciou opakujúcich sa udalostí. Ráno vstanete a dáte si obľúbenú kávu alebo čaj, do práce cestujete rovnakou trasou, večer sledujete obľúbený TV seriál, cez víkend sa stretávate s priateľmi. V Calvinovej knihe bez príbehu sú stredobodom mestá. Podobne ako v živote aj tu sú nám niektoré mestá bližšie, iné nás odrádzajú. V niektorých by sme si vedeli predstaviť žiť, iné by sme radi čo najrýchlejšie opustili. Mestá, či presnejšie ich nekonečné variácie, nám pri pozornom čítaní prezrádzajú niečo o nás samých.

"O jednom meste nikdy nehovoríš," povedal Kublaj chán.
Marco Polo sklonil hlavu.
"Benátky," povedal.
Marco sa usmial: "O čom si myslíš, že celý čas rozprávam?"
Vladár odpovedal: "A predsa som ťa nikdy nepočul vysloviť to meno."
Polo povedal: "Vždy, keď opisujem mesto, hovorím niečo o Benátkach."

16.08.2012

Většinou je právě obšírný popis míst a postav tím, co mi na literatuře vadí. Tahle kniha není ničím jiným, než obšírným popisem neexistujících míst a postav, a přesto mě velmi bavila. Autorova imaginace je obdivuhodná. Příjemné a oddechové čtení.