Neuropsychoterapie
Klaus Grawe
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234563/mid_neuropsychoterapie-Cv1-234563.jpg
5
3
2
Téměř každý měsíc se v Nature, Science nebo v jiném renomovaném vědeckém časopise objeví velmi kvalitní neurovědecké práce s velmi zajímavými objevy. Svou dynamikou a významem pro lidstvo může neurovědám konkurovat snad pouze genetický výzkum. Kniha Neuropsychoterapie shrnuje, co dnes víme o neuronálních strukturách a procesech, které se odehrávají v mozku a ovlivňují naše pocity a způsoby jednání. Snaží se odpovědět například na otázky, jaké jsou neuronální předpoklady psychických nemocí nebo jak je možné, že mozek produkuje psychické poruchy. Zároveň zprostředkovává důsledky neurovědeckých objevů pro psychoterapeutickou praxi s pacienty, kteří těmito poruchami trpí. Neuronální předpoklady psychických poruch sahají dále za onemocnění samé a je třeba s nimi v terapeutické praxi počítat a pracovat. Psychoterapie, která je obeznámena s pokrokem neurověd, pak dokáže psychologickými prostředky měnit nastavení neuronálních struktur, a tím "prorážet" nové cesty k pozitivnímu životnímu náhledu pacientů. Cíle a úkoly informované terapie jsou tak nahlíženy ze zcela nové perspektivy, která ukazuje daleko do budoucna.Kniha je určena studentům medicíny, psychologie, terapeutům, psychiatrům a neurologům.... celý text
Literatura naučná Zdravotnictví
Vydáno: 2007 , PortálOriginální název:
Neuropsychotetherapie
více info...
Přidat komentář
Náročné čtení, spíše pro studenty příbuzných oborů a pro čtenáře, kteří jsou psychologií již políbeni. Jedna z moderních knih, jež podává svědectví o tom, co se v poslední době děje na poli výzkumu a neurověd.
Neuropsychoterapie
Náročná a vrstevnatá kniha, ktorá približuje vzťah psychoterapie a neurovied a tzv. nové prístupy k terapii.
Autor tvrdí, že všetky duševné stavy a poruchy majú neuronálny základ (vrátane zamilovanosti) a slobodná vôľa v podstate neexistuje.
Z knihy vidieť autorovu silnú KBT orientáciu - dotazníky, merania, štruktúra všade možne, vyzdvihovanie kognitívnej / behaviorálnej terapie, ciele, ciele, ciele. Z Becka robí pomaly poloboha. Bohužiaľ z nej cítiť aj istý odmietavý, až pohŕdavý postoj k humanistickej psychológii, resp. psychoterapii ("posledních několik vět by se dobře hodilo do učebnic humanistické psychologie, naštěstí ale vyplývají přímo z neurobiologického výzkumu"). Samozrejme, dôkazy a tvrdé dáta sú dôležité, ak máme aj "nepsychologickému" svetu ukázať, že terapia funguje. Ale preboha, stále pracujeme so živým človekom a s jeho prežívaním; nestaviame dom.
Niektoré myšlienky boli desivé, napr. to, že psychoterapeut "musí byť pre pacienta niečo ako dobrý právnik", že v žiadnom prípade nemožno nechať výber terapeutických cieľov na pacienta, alebo, že nechať pacienta hovoriť o jeho problémoch, pristupovať k nim s porozumením a podporovať ho vo vyjadrovaní pocitov v žiadnom prípade nie je neuropsychoterapia. Občas som mal pocit, že autor "pacienta" (v knihe som jedinýkrát nevidel slovo "klient") až dehumanizuje.
Celkový dojem zhoršili aj preklepy (napr. "strop-test" namiesto Stroop testu alebo zmena pohlavia výskumníka, ktorého autor citoval).