Neobvyklý typ
Tom Hanks
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383826/bmid_neobvykly-typ-zI2-383826.jpg
3
301
301
Sbírka sedmnácti povídek oscarového herce Toma Hankse je ve všech ohledech různorodá. Díky autorovi se setkáváme s plejádou pečlivě propracovaných postav, sledujeme jejich osudy zasazené do nejrozličnějších míst (dokonce i mimo tuto planetu) a časů (v jednom příběhu se také přímo časem přesunujeme). Hanks proslul svým oduševnělým a procítěným herectvím – a tytéž kvality vnáší do své literární prvotiny. Je vtipný, ale umí přejít k melancholii; píše lehkým perem, ale dotýká se velkých témat. Je zjevné, že se svými postavami žije, a snad právě proto mu čtenář věří, podléhá a užívá si každou větu. Je lhostejné, jestli právě čteme povídku o soužení válečného veterána, o vášnivém milostném vzplanutí dvou přátel, nečekaném objevu mladého nadšeného surfaře nebo o sloupkaři z maloměsta, který starosvětsky komentuje moderní svět. Každý příběh nás přenese do zcela jiného světa, jedno je jim však společné: nevyslovené připomenutí, že i když zdánlivě stojíme nohama pevně na zemi, je dobré mít na zřeteli, že země umí být zrádně vratká.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2018 , DominoOriginální název:
Uncommon Type: Some Stories , 2017
více info...
Přidat komentář
Tom Hanks se mi nikdy moc nelíbil, není "můj typ". Ovšem v každém filmu, kde jsem ho viděla hrát, se mi zdál výborný, absolutně si mě získal, prostě Pan Herec! Proto jsem byla zvědavá i na jeho povídky.
Všechny spojuje přítomnost psacího stroje, i když tato souvislost je jen velmi volná.
Některé ze souboru mě zaujaly, některé méně, některé stály za zamyšlení. Přesto mám pocit, že mi v nich něco uniká, že bych na plné pochopení toho, co je psáno mezi řádky, potřebovala žít v USA a mít na vlastní kůži zažitou americkou kulturu, po čemž - po pravdě - ani netoužím.
Suma sumárum: Tom Hanks pro mě zůstává Panem Hercem, do Pana Spisovatele mu pro mě ještě něco chybí.
Bylo to dobré - takové pohodové, nenáročné čtení. Stojí to za přečtení. Ale na druhou stranu, žádná mimořádná literární senzace to není. Marketing zase trochu přehání.
Je to až překvapivě dobré! Ačkoliv jednotlivé povídky nejsou tím typem, na který byste si vzpomněli ještě za dlouhá léta, Tomu Hanksovi se velmi dobře daří vybudovat na malém prostoru kvalitně zpracovaný příběh, který má hlavu a patu. K jeho charakterům je velmi snadné přilnout a hodně oceňuji tu "obyčejnost" - povídky jsou komorní, chce se říct jednoduché (ale v dobrém slova smyslu), a přesto jaksi úderné - některé vedou k zamyšlení, jiné mírně pobaví, další zase rozesmutní. Docela těžko se mi o Neobvyklém typu píše, každopádně ve mně něco zanechal a možná úplně nejlepší je ten koncept, kdy autor psal každou z povídek na jiném psacím stroji. Psací stroje se pak více či méně vyskytují i v jednotlivých příbězích a i originální název - Uncommon Type snad odkazuje k "psaní na stroji = typewriting".
Tahle povídková sbírka má zkrátka něco do sebe, a pokud holdujete jednodušším starosvětským příběhům, bude pro Vás tím pravým. Navíc ta obálka? Tomski & Polanski prostě umí :)
Klidné, oduševnělé povídky z banálních životních situací se širokým záběrem - jako spisovatelský rozjezd nadějné.
Pokud se teprve chystáte knihu číst, tohle dál nečtěte.
Podle průměru povídek, jak jsem je hodnotila, mi na knihu vyšlo 70%, ale kvůli následujícímu, jednu hvězdu ještě stahuji.
Kniha byla čtivá a jednalo se o takové běžné okamžiky života.
Ovšem nejlepší komentář, jak bych knihu vystihla je následující: tato kniha je jako film Truman show. Sledujete, jak život plyne a jaké věci se v něm odehrávají, když najednou zjistíte, že vše, o čem se v knize píše, se dá koupit.
V knize jsem napočítala přes tři sta komerčních značek, a to už mi přijde příliš, zvlášť, když jsme si toho všimla na začátku, je to dost otravné. Proč nestačí napsat, že daná osoba měla prostě tolik piv, namísto “už jsem měl x piv Rolling Rock?” A pak to ještě třikrát napsat znova?
Jak jsem ale již psala, kniha se mi jako taková líbila, soudě podle povídek. Většina jich byla zajímavých.
Moje první myšlenka, když jsem se dozvěděla o této knize: Aha, tak pan Hanks taky píše...
A je dobře, že píše, krom jiného proto, že nemá zapotřebí se nikomu podbízet ani sám sobě už nemusí nic dokazovat, že ano. Nemusí se podřizovat nátlaku literárního agenta nebo nakladatele, který by jistě žádal, aby to trochu více odsejpalo, protože dnešní čtenář žádá zběsilé, strhující a dechberoucí tempo...
Nic z toho Tom Hanks nemusel dělat. A tak napsal řemeslně dobře zvládnutou knihu, ze které cítím autorskou pokoru. A tu v současné literatuře cítím málokdy, proto jsem si Hanksovu knihu užila.
Naprosto upřímná, lidská sbírka povídek, které se dějí i nám. Žádné vraždy, podvody, násilí. Jen příběhy, které se čtou velmi lehce.
Za mě ano! Poklidné povídky, které mají punc starosvětskosti, i když se většinou odehrávají v současnosti. Žádný adrenalin, žádná akce, prostě jen pohoda, klídek a klapot psacího stroje. Tu pohodu jsem si užívala a do reality se mi ani nechtělo.
Štítky knihy
Část díla
- Allan Bean plus čtyři 2018
- Kdo je kdo? 2018
- Měsíc na Greenově ulici 2018
- Minulost je pro nás důležitá 2018
- Naše město dnes s Hankem Fisetem - Na vlastní pěst ve Velkém jablku 2018
Neobvyklý typ
Dobrá kniha. Dobře napsané povídky. Vážně jsem si to u žívala. Tom Hanks píše mnohem lépe než kdekterý "spisovatel". Psací stroje jako spojovací prvek povídek funguje skvěle.