Nekonečné dny
Claire Fuller
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/331724/mid_nekonecne-dny-uRN-331724.jpg
4
73
23
Peggy je osm let, když ji otec James odveze z Londýna, kde dosud žila, do polorozbořené chaty v lesích a řekne jí, že to bude od této chvíle jejich domov, protože svět byl zničen a všichni ostatní jsou mrtví. Peggy, zbavená všeho, co do té chvíle považovala za jisté, se musí naučit spoléhat sama na sebe a na svou fantazii… a nakonec i rozplést celé tajemství jejich útěku a vrátit se k matce, kterou považovala za ztracenou. Ani tím však příběh nekončí, protože jak Peggy, tak její matka skrývají ještě další tajemství…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Our Endless Numbered Days , 2015
více info...
Přidat komentář
Nenáročná kniha, která se dobře čte. Konec byl pro mě již v polovině celkem předvídatelný. Od knihy jsem čekal více, než co slibovali v recenzích.
Peggy strávila 9 let v lese se svým otcem, který jí tvrdil, že jsou poslední dva žijící lidé na světě.
Žít v lese téměř bez ničeho není žádný med, nicméně Peggy, která celý příběh vypráví, nijak zvlášť nedramatizuje. Jedná se o skvělé fiktivní memoáry, kdy vám vypravěčka jednoduše sděluje, co se stalo a nemá potřebu fňukat nad událostmi, které pro ni už byly téměř normální. Nechce to ani po čtenáři.
Tím je tato knížka výjimečná. Jelikož se autorka nechopí každé příležitosti, kdy může dojít k něčemu tragickému, dodává příběhu punc reálnosti, a když na to přijde, není ani úplně nepředstavitelné, že by k něčemu podobnému skutečně došlo.
Pokud chcete knihu otevřít, doporučuji se předem připravit na to, že vás nečeká žádná "zběsilá jízda". Pro někoho to může být důvodem ke snížení bodů, u mě tomu bylo naopak.
Taky jsem si díky tomu poslechla asi milionkrát "La Campanella" ♥,
strávila spoustu času na fórech pro preppery, tudíž teď vím:
jak nejlépe uvařit ježka,
s jakou moukou nepočítat při apokalypse…
A to se vyplatí.
Nekonečné dny
Před psaním komentáře jsem si poslechla La Campanellu a stejně nevím jak knihu okomentovat, přestože jsem ji dočítala od druhé poloviny na jeden zátah. Příběh měl napětí i tajemství, střídavé vyprávění z doby nyní, po všem (r.1985) doplňuje obsáhlejší popis doby před tím, kdy na počátku je hrdinka malou holčičkou. Rodina, ve které se Peggy nachází na počátku, není úplně funkční, což se projeví naplno po matčině odjezdu na turné. Otcovo chování a následné činy jsou prostě šílené. Peggy mi bylo celou líto, dost věcí jsem nechápala (Cestovali až do Bavorska? Nikdo po nich nepátral? Jak vůbec mohli přežít s tak mizerným vybavením?), piáno, které otec měl vytvořit a hraní na něj si opravdu neumím představit (byla to taky jen iluze?) a konec, ten mě naštval. Některé situace a děje byly poutavé a zajímavé, jiné části zdlouhavé a nevěrohodné. A podle anotace jsem měla jinou představu o ději i postavách. Škoda.