Někdo mě má rád
Dominik Landsman , TMBK (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458786/bmid_nekdo-me-ma-rad-Jko-458786.png
4
101
36
Jiří Ovčáček, historicky první člověk v dějinách České republiky, který zastává funkci jak první dámy, tak i viceprezidenta, míří plnou parou do učebnic dějepisu. Ještě předtím, než se stane samostatnou maturitní otázkou a možná i povinným předmětem (nauka o Jiřím Ovčáčkovi), přichází s jímavým a lidsko-člověčensky pojatým vyprávěním o vlastním životě, v němž se už od narození prolínají osobní a profesní rovina života, aby se spojily v dechberoucím finále v roli mluvčího, důvěrníka i ošetřovatele prezidenta Miloše Zemana. Jiří Ovčáček se v prvním a jediném autorizovaném hanopisu rozpovídal o svém dětství za komunismu, dospívání v devadesátých letech, kdy neměl žádné kamarády, a později i o svém působení po boku Miloše Zemana, kdy stále nemá žádné kamarády, zato už má Twitter. Kniha, u které se budete dojímat, budete u ní plakat, ale společně s Jiřím Ovčáčkem se budete i radovat z maličkostí života, jako je například precizně srovnané prádlo do komínků. A tak to ostatně v životě má být.... celý text
Přidat komentář
Je to takový pokus o Českého Forest Gumpa.... škoda, že nevyšel... napsané to není špatně , ale autor si vybral špatný základ, protože pan Ovčáček je prostě ... doplňte si sami.. občas jsme se u toho pousmál, ale bohužel jenom občas...
já jsem se bavila nesmírně, TMBK s Dominikem Landsmanem mě nezklamali, dílko povedené, první stránky mě dohnaly až k slzám smíchu, jen škoda, že tento "styl" autorům nevydržel až do konce ...
Povedená odpočinková satira, splnila má očekávání. Kniha by ale mohla být o něco kratší a údernější. Takto neurazí, nenadchne.
S dojetím a pýchou jsem dočetla to úžasné vyprávění o charismatickém človíčkovi, který je tolik nedoceněn, a přesto se nevzdává a znovu a znovu nás nízké každý den inspiruje k tomu být lepšími. Neskrývala jsem slzy.
Kapitola o takřka biblickém setkání statečného a odvážného Jiříka s krásným budoucím prezidentem jednou jistě vejde do dějin literatury.
:-D
Životopis o kašpárkovi jehož jednání, které občas bývá dle jeho slov důsledkem čiré náhody, ovlivňuje občas popularitu celé naší země.
Jestli chcete vědět, jak se bez střední školy (to se do dnešní doby obzvlášť hodí, R.I.P. všem maturantům, soucítím s vámi) stát mluvčím prezidenta republiky, tak je pro vás tato kniha dokonalým návodem.
Pobavilo a to celkem dost. Navíc, vzhledem k tomu, že bydlím na Hradčanech, jsem měl dojem, že čtu takové milé sousedské povídání ..:)
Dávám 4*, což je docela dost, jednu hvězdu dolů za to, že to není kniha o Brigitte Bardot, ale o Ovčáčkovi, kterého nesnáším.
Tak já se teda k něčemu přiznám... Občas, ale jen zcela výjimečně, ohodnotím knihu před tím, než ji dočtu.
Tady jsem si to netroufl. Říkal jsem si, že přece všichni víme, kde dnes stojí "hlavní hrdina" románu, takže netuším, jak chtějí autoři knihu zakončit, aby to bylo vtipné a nevyznívalo to trapností... No a musím říct, že poslední kapitola mě vážně dostala. Čekal jsem od českého Forresta Gumpa mnohé, ale tohle ne.
Pod vlivem závěru, který mě dostal, dávám pět hvězd, což je možná přehnané, jelikož některé kapitoly mě moc nebavily a prokousával jsem se jimi na sílu... Ale prostě ten celkový dojem byl fajn a jsem rád za to, že jsem si knížku pořídil a přečetl.
Asi naši nejlepší současní satirici TMBK a Dominik Landsman vytvořili knihu o českém "Forrestu Gumpovi". Bohužel pro ně je pro napsání knihy potřeba literární talent. Ten jejich končí u blogů a trefně vytvořených "meme" komentující současnou situaci v Česku. Jiří Ovčáček je v knize takvzaně "při tom" a vše je tak lacině a křečovitě naroubované, až z toho bolí oči. Za 250 stran (přičemž reálně je to tak 100) se tedy jednou upřímně zasmějete a třikrát Vám cuknou koutky v náznaku úsměvu. To vše nezachrání ani skvělý design knihy, který jen odráží pomyslný "tvůrčí vrchol" obou autorů. Z hlediska prodeje bude kniha nejspíš úspěšná, z hlediska kvality však nikoli.
Chlapcum se povedlo vytvorit knizku o ceskem Forrestu Gumpovi. Je to sice hrozna blbina (stejne jako predchozi 2 knizky), ale zasmal jsem se. Mozna trochu bohuzel vsechny 3 knizky jsou "citelne" jen v soucasne dobe a jakmile za par let bude politicka situace uplne jina, uz nejspis knizku nikdo moc neoceni. Nicmene precetl jsem si ji rad a koupim si i dalsi politickou satiru, pokud tahle dvojka zase nejakou vytvori :-).
Knížky od Dominika Landsmana můžu, mám v poličce i obě předchozí Továrny na debilno a řekl bych, že postupně můžeme vidět zlepšování. To platilo už pro příběhové Debilno 2, ale první autorizovaný hanopis je ještě o kousek výš. Konečně se díky knížce dozvídáme, jak nepochopení okolí a rodinná výchova ovlivnily život nejlepšího hradního mluvčího od roku 2013 a současně se dozvíme u kolika požehnaných událostí byl přítomen a kolikrát pomohl otočit pomyslným kolem dějin. Jestli budeme někdy hledat českého Forresta Gumpa, myslím, že již máme vítěze.
Tahle dvojka to prostě umí! Neskutečně povedená satira, velmi vtipné. Humor hloupý, až je prostě geniální. Velmi zdařilé koláže. Za mě prostě pecka, u které jsem se snad nepřestala smát.
Důležité zjištění, že za všechno nemůže Kalousek, za všechno může samozřejmě tady pan Ovčáček. Samozřejmě, podle něj, jen v tom nejlepším úmyslu.
Knihu jsem dostala darem a nejdřív jsem k ní byla trochu skeptická. Myslela jsem si, že absolutně nejsem cílová skupina, ale nakonec jsem se u čtení skvěle bavila. Trochu cimrmanovské, a jak píše i.am.sokol níže, trochu to připomínalo i příhody Alana Karlssona. Autoři si mě získali a já teď chodím a knihu všude vychvaluji. Dávám knize 3 hvězdičky, protože bych si ji asi nepřečetla znovu, ale na odreagování byla ideální. Ve svém žánru je rozhodně jedna z těch lepších.
Trojka TMBK, Dominik Fotr Landsmann a Jirka Ovčáček (ač
autorsky nezúčastněn) nemůžou nepobavit :-) já vždycky věděla, že Nagano, rozdělení republiky nebo kariéra Michala Davida musely mít na pozadí nějakou vyšší moc velikosti minimálně Járy Cimrmana...aneb není to málo Antone Pavloviči? :-D
Za mě velmi povedeně napsaný hanopis, po svých výměnách názorů s Jiřím Ovčáčkem si i troufám tvrdit, že leccos je z toho skutečně realita. Stylem mi to trochu připomíná Jonassonova Stoletého staříka, což vlastě není vůbec na škodu. Já jsem se velmi pobavil a ačkoliv považuji Ovčáčka za jednu z nejjedovatějších osob veřejného života, lidsky je mi ho líto, protože se obávám, že ho skutečně nikdo nemá rád.
Dosti mi to připomíná knihu Ivana Mládka "Zápisky šílencovy". Asi jen s tím rozdílem, že Zuzan byla naprosto fiktivní postava. :-)