Jiskřičky v popelu
Miroslava Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386883/bmid_jiskricky-v-popelu-W2M-386883.jpg
4
6
2
Návrat na Mizeon série
< 2. díl >
Mizeon, domov démonů zrozených z Krvavého deště, opanovali Staří bohové. Poražení si lížou rány na vojenské základně pod vedením regenta Sibiela Arci-Quinna. Jenom vydání Dárce života bývalým nepřátelům dělí exulanty od definitivní porážky. Je těžké kšeftovat s Dárcem života jako s košíkem vajec, pokud je to současně váš přítel Rawantes. Ale záchrana rasy má přednost. Naštěstí je tu Sibielův všehoschopný bratr Arrakiel, který má dva dobré ryze osobní důvody, aby Rawanta doprovodil. A bude to právě Arrakiel, kdo způsobí největší rozruch…... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Mizeonští arcidémoni provozují rejdy s obvyklým šarmem a v očekávané kvalitě a je prostě blaho je při tom pozorovat. Zádrhele z prvního dílu se projasnily, některé dočista vyřešily, u nově vzniklých jsem se překvapivě dobře chytala, takže za mě dobrý. Jedinou závadou tohoto dílu je překvapivý, useknutý konec, aneb znovu zopakuji stížnost na nelogické vydání této části jako samostatné e-knihy. Ale prozíravě vlastním všechny díly, tak vesele pokračuji ve čtení.
Lissarius, monstrum, které se nechce jako monstrum chovat, je mi mnohem sympatičtější než větroplach Arri, ačkoli ten dostane stejně až nepřiměřeně mnoho prostoru a víceméně je tento díl opět o něm. Keren došla k významnému posunu charakteru a já s ní začala sympatizovat, tak doufám, že to s touto postavou autorka nemyslí špatně. Naopak Wrella, která mě tak moc zajímá, se mihla na nemnoha stránkách.
Z příběhu testosteron vyloženě cáká, což beru jako typickou součást příběhů z Metaprostoru. Existence Mizeonu se otřásá v základech a proti nebezpečí stojí bratři Arci-Quinnové a jejich dva kámoši. Rovnocenná ženská hrdinka je pouze ústřední padouška Moreta. Přičemž její eskapády jsou až mrazivě dobře odpozorované ze skutečného života.
Závěrem tohoto komentáře si můžu jenom výsknout, že jsem pronikla do komplikovaného vesmíru autorky natolik, že už nepotřebuju číst slovníček na konci knihy, abych věděla, kdo je kdo a zač je všeho loket.
Jdu na další díl.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Kazisvět |
| 2017 | Zuby poražených |
| 2021 |  Arrakiel |
| 2016 | Střípky sváru |
| 2017 | Slzy Netrebů |
Jiskřičky v popelu navazují přímo na první díl. Po velkých problémech, které nastaly ke konci prvního dílu, musela většina obyvatel Mizeonu změnit své působiště a přesunout se na jinou planetu. Jejich předci a dávní nepřátelé se totiž probudili a začali zuřit. I tady musím zmínit přirovnání k řeckým bohům a polobohům a jejich předkům Titánům... Je to hodně podobné, ale v tomto případě okořeněné ještě prvky sci-fi, jinými světy, démony, magií a spoustou věcí, kterým jsem ani pořádně nerozuměla.
Kniha je docela náročná, co se týče všech těch pojmů. Některá jména jsou už tak dlouhá, takže si je čtenář musí pamatovat, ale do toho se míchají nejrůznější pojmy na neznámá stvoření, fyzikální jevy, věci z historie a podobně, takže vzniká docela dost hluchých míst, kdy jsem ani nevěděla co čtu, protože moje představivost tolik věcí nedokázala zpracovat. Prostě na stránkách, kde bylo až moc cizích názvů, jsem tak občas ztrácela přehled, o čem je vlastně řeč. Na jednu stranu je fajn, mít celý stvořený svět plný vlastních věcí (slovník je na konci knihy, takže lecčemu pomůže), které tak působí hodně fantaskním dojmem, ale na stranu druhou, spousta autorů využívá pro lepší představu nějaké základy z našeho reálu. Nebo by byly nápomocné mapy, či kresby a podobně. Malý vizuál často pomůže víc než kdejaký popis.
Spoustu postav jsem si oblíbila, především z rodiny Arci-Quinnů, protože ti jsou nejvíc na popředí a řekla bych, že mají tak nějak hlavní slovo. Většině z nich docela fandím a čekám, jak se všechno vyvrbí. Co postava, to jiná povaha a o to víc mě pak baví sledovat veškeré situace, které nastanou. Často se totiž stává, že autoři používají velké množství osob a přitom je nedokáží povahově rozlišit a pak všichni působí jako z jednoho těsta. Tady naštěstí jsou rozličné charaktery. Ani ženské hrdinky nejsou zrovna z cukru a tak je o zábavu postaráno. A k mé velké radosti se v této knize docela vyskytují i samotní draci. Doufám v nějakou zásadnější roli pro další knihu ;-).
Rozhodně se mi líbí příběh a celý ten nápad, protože je o čem číst. Je to zajímavé, napínavé a neotřelé. O akci není nouzi a to už nemluvím ani o jedné komplikaci za druhou, přičemž některé jsou přímo úsměvné, protože vznikají díky arcidémoní paličatosti a aroganci, takže se jako čtenáři budete občas divit. Je to zamotané, divoké a plné nečekaných zvratů. Druhý díl mi přišel o něco slabší, protože byl docela protahovaný a zásadní věci se děly jen v menším měřítku. Očekávám tedy, že trojka bude hodně napínavá s velkým závěrem. Tato kniha mě opět bavila, i když jsem měla potíže se prokousávat všemi těmi pojmy a vedlejšími scénami.