Mucha
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26762/bmid_mucha-6617c09b44f01.jpg
4
609
118
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 10. díl >
Rok po nežnej revolúcii bolo v Našom Meste založené samostatné oddelenie vrážd, ale vraždilo sa aj dovtedy, aj za socíku, aj v prechodnom období roku 1990. Kriminalisti zápoliaci so starým „závratným“ počtom vrážd, až päť ročne, si odrazu museli zvykať na prídel dvadsiatich, po niektoré roky až tridsiatich prípadov a s nárastom brutality, o akom sa im zatiaľ ani nesnívalo. Jednou z nich bola aj vražda mladého dievčaťa. Nebola dcérou žiadneho skorumpovaného politika, žiadneho multimiliónového otecka, nebola ničím zvláštna, iba taká obyčka. Ibaže ju jedného dňa našli pri jazere v lesoparku zavraždenú. Mladé a pekné dievča. Zaživa, teraz už nie. Niekto jej zviazal ruky za chrbtom vlastnými pančuchami, zaškrtil ju a možno aj znásilnil, ale to sa už zistiť nedalo. Telo sa už začalo rozkladať a všetky stopy zmizli. Krauz a jeho kumpáni začínajú od nuly, ako už veľakrát predtým a veľakrát potom. Niečo im ale predsa len ostalo, malá, takmer nepostrehnuteľná stopa, ktorú po sebe zanechala mucha. Uvidíme, či to bude stačiť na vyriešenie tejto záhady.... celý text
Přidat komentář
Další dánovka nezklamala. Opět naši známí z mord party s nevybíravou mluvou, ale schopní vyřešit každou vraždu. Dánův styl je svižný, postavy sympatické, nechybí lehký, nenucený humor a ze čtení knížek DD se stává návyková záležitost. Další díl je Mucholapka, těším se na ni.
Další zajímavá zápletka, kterou řeší jedno obyčejné slovenské oddělení vražd. Příběh nenásilně plyne ode dne ke dni a přináší postupně informace k řešení a odhalení vraha - jenže zdání někdy klame, a pak je nutné dát si třeba i "pohárik" vodky, aby člověk nabral sílu a pokračoval v hledání. Vždyť to jsou také jenom lidi...
Audiokniha ve slovenštině nemá chybu; některé výrazy používané jako policejní hantýrka opravdu výstižně sedí a asi bych ani nechtěla vidět překlad do češtiny.
Moc pěkná kniha co se týče dějové linie, ale jak je zmiňováno v jiných komentářích, chlastu a vulgárních výrazů by mohlo být daleko méně. Co je moc, to je moc, knížce to spíše ubližuje.
No, řemeslně je to zmáknuté pěkně - pan Dán umí psát a je vidět, že "ví o čem to je" - prostředí kriminální policie je mu známé. Ovšem co bych vytkl a s čím jsem se v příběhu opravdu nesrovnal je neustálé chlastání. Ono je to i v jiných Dánovkách, ale tady šlo opravdu o extrém. Jak už tu níže bylo zmíněno v jiných komentářích, nemohu cítit sympatie k bandě buranských ochlastů, co stále jen přemýšlejí, kde a čím si vylít palici ( v zaměstnání v pracovní době ) a ještě po požití sednou za volant. Nejsem abstinent, ale vypítka fakt v lásce nemám. A tady hoši z mordparty lejou od začátku až do konce. Zbytečné a odpuzující.
Další věc je až křečovitě působící karikaturizace detektiva Váni v první části knihy a Ríšanův zkrat, kdy se chystá vlézt do kalhotek jiné, zatímco jeho žena je ve špitále s nemocnou dcerkou, to už je jen pomyslná třešnička na dortu. Je to škoda, příběh je napínavý a má spád, ale bandu hovad autor z hlavních hrdinů fakt dělat nemusel.
Má první kniha od Dominika Dána.
Pocity mám trochu rozporuplné, takže hodnocení rozděluji na dvě části.
MÍNUS: Moderní české, potažmo slovenské detektivky mi nějak nesedí a nemám rád ani knihy, ve kterých je stále zmiňováno, jaké to bylo před revolucí a jaké je to po, což je spíš problém mého vkusu, než knihy samotné.
Detektivové, kteří se od rána nalévají vodkou a tlučou podezřelé mi rozhodně nebyli sympatičtí. Připomněli mi pány Zemana, Mečiara a další, kteří jsou sice ve svém oboru chytří, ale chovají se jako totální burani.
Hlavní hrdina má doma nemocné dítě a byl by schopný nevěry??
Možná je to vinou překladu, ale hlavně přímá řeč v rozhovorech a některé výrazy (mordýři, děckař…), mi přišli ve snaze přiblížit se hovorové mluvě tak nějak vyumělkované.
Ne každý hned sežene další díl série, takže konečné – pokračování příště mne také nenadchlo.
PLUS: Nepříliš dlouhé kapitoly, rychlý spád děje.
Zápletka a rozuzlení zajímavé, o to víc, že se snad jedná o skutečné případy.
Pro mne mírně nadprůměrná detektivka, která se velmi dobře četla.
Rozhodně zkusím další knihy z této série.
Uspokojivé.
Přiznám se, že mi ze začátku neseděl styl vyprávění, ale čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc sem byla napjatá. Přitom tohle není kniha, u které hádate, kdo je asi vrah. Je to něco jako Případy prvního oddělení. Dán tu podrobně a hlavně realisticky popisuje práci policie - postupy i osobní náhled na případy. Na rozdíl od severských krimi se nejedná o žádnou divočinu, kde máte stovky jmen a podezřelých.
Myslím, že pro každého českého potažmo slovenského čtenáře musí být Dán zajímavý už jen z principu.
I u Mouchy platí to co u ostatních "dánovek". Jejich výjimečnost totiž spočívá v tom, že na rozdíl od jiných detektivek má člověk při jejich čtení pocit, že takhle to na policejním oddělení opravdu chodí - lidí je málo, případů hodně, mnohdy pachatele určí náhoda a případ bývá vyřešen během několika dní. V tomto případě se k tomu všemu ještě přidává "inovace" v podobě metody, kdy se doba úmrtí určuje podle larev nakladených mouchou, na níž Dán ukazuje, jak těžké je jakoukoli novou vyšetřovací techniku uznat za průkaznou a použitelnou. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z prvních Krauzových případů, je tu ještě oddělení takové rozhárané a neustálené, trochu víc se tu pije a možná i mluví vulgárněji. Už tehdy ale byli všichni sympatičtí a hlavně lidé z masa a kostí, s jejichž starostmi i slabostmi se čtenář může bez problému sžít. I tato kniha je čtivá a psána velmi svižným tempem, navíc nejde o nic náročného. Možná tu chybí nějaké větší emoce a vzhledem k tomu, že na konci autor odkáže na volné pokračování, postrádá kniha závěr, to ale tolik nevadí. V řadě dalších "dánovek" se určitě neztratí ani tahle. 70 %
Musím říci, že každá knížka Dominka Dána je pro mě zatím naprostou lahůdkou. Tady je navíc detektiv Krauz ještě jedno velké začátečnické ucho, prvky demokratizace se hrnou do bývalého Československa jízdou, přes všemožné vyhybky, tak aby si bývalí mocipáni mohli uzobnout co největší krajíc.
Do toho parta lesníků, která chlemtá extraligu a je schopná udělat poplach i ve dvě ráno. Krásná a velmi pohotová neteř patologa, jejíž výstupy jsou opravdu parádní a našeho hrdinu, který v dané okamžiky myslel zřejmě něčím jiným, naprosto odzbrojila. Prostě další dánovka je již objednaná....
To nebyla obyčejná moucha, ale přímo masařka. Zajímavé skloubení dvou vražd, jevících se jako od jednoho pachatele, boj o novou metodu a děsný humor policajtů. To vše tady pročtete a nebudete se nudit. Rozhodně doporučuji...
Jako obvykle skvělý Dominik Dán, stejně jako audiokniha namluvená Mariánom Geišbergom.
DD opět nezklamal. Kam se hrabou severské krimi, často přitažené za vlasy. DD se blíží realitě práce policie jako málokdo.
Detektivku jsem si užila prostřednictvím audioknihy,která byla úžasně načtena Mariánem Geišbergem. Klasická kriminálka,drsní muži z mordparty. Vražda a následné postupné vyšetřování. Dobře vykreslená doba i postavy. Trocha zajímavého poučení z entomologie. Nechyběl i humor. Celkově mě kniha bavila. Částečně otevřený konec mě nalákal na volné pokračování Mucholapka.
AUDIOKNIHA - slovensky.
Četla jsem knihu již před lety. Při své první Dánovce jsem měla podobné pocity jako Aileena. Zbytečně drsné, syrové. Nadržení, uchlastaní policajti . . . .
Pak jsem zkusila druhou, třetí . . . . a pochopila jsem genialitu Dánovy reality! Tahle partička svou uvěřitelností strčí do kapsy všechny sběratele kostí. Reálný policajt z masa a kostí z oddělení vražd vždy byl a bude téměř přesně takovýto.
A že je Richard děvkař? Áno aj. V tomto díle však narazí a moc se mi to líbilo.
Už když jsem Muchu četla v češtině, přišla mi, že vyčnívá z ostatních. V originále jsem knihy nikdy nečetla, byť slovenčinu mám dost ráda. Asi jsem trochu pohodlná. Ale toto audio je skvostné! Od počátku tušíme, ale vlastně nevíme. . .a pak se to rozjede. Navíc jsou tam přesně popsané vzorce chování, příčiny i souvislosti. Má naprosto dokonalou atmosféru!
"Mamičky v dĺhých letných šatách, hore naboso, posedávaly na laminátových stoličkách z nespoločensky roztiahnutými nohami a vetraly čo sa dalo, čo sa nedalo ovievaly preloženými časopismi a novinami. . . ."
Doporučuji.
Zajímavá kniha na motivy skutečných příběhů. Jediné, co mi vadilo, je neustálé zdůrazňování autora, že za komančů bylo všechno ok a po "plyšáku" vše špatně.
Do čítania tejto ďalšej dánovky som šla s tým, že je to proste slovenská klasika medzi detektívkami a už mi Dán ukázal snáď všetko. No dej a obsah knihy ma absolútne prekvapili, dostali a nadchli.
Drsné, napínavé, skvěle zachycené postavy i porevoluční doba a nálada.
Doporučuji. Pokračuji hned dalším dílem Mucholapka.
Je to mé první setkání s tímto tak oblíbeným autorem a až na malé výhrady super detektivka, líbilo a i dobře se mi to četlo. Výborně vykreslená dobová atmosféra, chování lidí, porevoluční změny i správně vystupňované závěrečné napětí. A konec se autorovi moc povedl, takže já nutně potřebuji další díl a určitě nejsem sama :-).
Co mně tedy vadilo? Ta mordparta vulgárních vožundrů, tam jsem si z počátku nějak musela zvykat, možná kdyby se toho koření trošku ubralo, oblíbila bych si je už teď.
Naši starí známí "vraždári" sa etablujú v čerstvo porevolučných podmienkach. Na Železnej Studničke na okraji Bratislavy sa objaví mŕtvola neznámej ženy. Všetko nasvedčuje tomu, že bola brutálne zavraždená a jediná možnosť ako určiť čas uplynulý od úmrtia, spočíva v metódach entomológie, ktorá ale nemá v kriminalistike oporu. Autor veľmi verne zobrazuje porevolučný chaos i radikálnu zmenu pomerov či už v polícii a štátnej správe, ale aj v spoločnosti ako takej. Mimo iné sú tu naznačné počiatky vzostupu privatizérských darmožráčov.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány policie
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Kniha Mucha je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 894x |
| Čtenářské výzvě | 74x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 226x |
| Chystám se číst | 58x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 9x |
Zvládnout knihu ve slovenštině za jeden den, to se mi povedlo poprvé, pravda, byla to kombinace rychločetba/rychlopočúvanie. Dán umí pěkně promíchat svou policejní praxi s napínavým příběhem a ten vždy přesně orámuje datováním, včetně dnes už historických událostí a politických souvislostí. Svými knihami skáče v čase, takže mé systematické druhé já muselo vytvořit v DK další sérii s názvem „Naše Město – chronologicky“, a v ní je tento díl sice desátý vydaný, ale chronologicky pátý.
Rok 1990, opět se rozbíhají současně dva případy, opět tu máme jako obvykle nějak moc vodky, cigaret, pekných bab a chlapských žertů, nejvíc mě tentokrát ale zaujaly naturalistické metody při paralelním výslechu tří podezřelých. Předposlední věta knihy mě trochu rozladila, sériový vrah už se u Dána vyskytl před revolucí.
85 % (317 hodnotících, 87 %).