Národní opruzení
Karolína Zoe Meixnerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532214/bmid_narodni-opruzeni-65ccc2c65a1fd.png
4
369
369
Národní opruzení série
1. díl >
Detektivka s romantickou zápletkou postavená na událostech českého národního obrození. Vraťte se do časů, kdy byl Neruda ještě kluk, Světlá neměla zábrany, Němcová toužila po lásce a Havlíčkova drzost hýbala dobou. Hranice mezi skutečností a fikcí neexistují. Ožijí před vámi nejen čeští spisovatelé, ale i postavy z jejich románů. Hrdinové chodí temnými pražskými uličkami, kterých jste si možná nikdy nevšimli. Mluví ve větách, které už jste možná četli, ale přikládali jste jim zcela jiný význam. Čeká vás nejzáhadnější detektivní výzva české literární historie. Odhalíte, co je pravda a co ne?... celý text
Přidat komentář
opravdu jsem se snažil a ještě tak v první třetině knihy autorce fandil, že po nedobré nonfikci (Hysterie) zvládne historickou novelu (Opruzení), ať už anotace i předmluva plave v literární teorii sebevíc, ale v okamžiku, kdy autorce dojdou zdrojové texty (učebnice, možná Lenderová?), stává se z popularizace národního obrození (humorný název nemá žádnou souvislost s dějem, je jen prodejní) špatná fanfikce (ale i na tu je to blbé) a ukazuje se, že autorka neumí vystavět příběh a udržet děj (přechody mezi zdroji, citáty, parafrázemi a vlastním vyprávěním nejsou stylisticky vybalancované)
pominu fakt, že autorka udělala z Nerudy pouličního kapsáře, z Havlíčka alkoholika a z Tyla debila, ale pokud se zaštiťuje "skutečností ve fantazii", tedy fiktivním dějem s reálnými postavami, kulisami, proprietami a reáliemi, pak se v příběhu z Prahy let 1845-1848 nemůže např.:
- číst harlekýnka
- pít čaj (ten se prodával nanejvýš v lékárně)
- mluvit o Darwinově evoluci
- objevit nápis "rum"
- používat kulma
- ležet na matraci
- koupit krabička sirek
- pomáhat ženě do kabátu
- nazývat se gentlemanem
- nechat se zpodobit karikaturistou na Karlově mostě
- sestrojit a používat gilotina ad.
nebudu dál vypočítávat časové lapsy (v popisech se autorka bohužel často mate s 90. lety 19. stol. nebo s první republikou), reálie si dnes dokáže dohledat na wikipedii každé malé dítě, a že to jde, napsat historickou detektivku ze "staré Prahy" - a to i jako vtipnou parodii, dokazují romány Stančíka nebo Urbana (viz)
druhá polovina knihy je násilně a bez invence propojovaný kulturní mišmaš, který v hlavních motivech připomene fenomény jako Harry Potter, Rychlé šípy, Indiana Jones či Ospalá díra; avizovaná detektivka se nekoná (zápletka není vystavena, pátrání se podobá RPG hře a rozuzlení přichází jako deus ex machina a nemá logiku); nad scénou pokusu domažlických měšťanů o znásilnění Boženy Němcové, jež překazí Havlíček, aby se následně s Němcovou vyspal, by se rozesmál i Nietzsche (žena, která nechce být znásilněna, nezná svou vůli) a připomněla mi "romantické" scény z filmů o Angelice
takže závěrem: popularizace historie se dá dělat dobře i vtipně, ale Národní opruzení jen dále a více rozvíjí a podporuje stereotypy a klišé, které se domnívá bořit
Vtipná, i když trošku zmatená, jednoodpoledňovka. Myslím, že osoby i situace by si zasloužili více popsat. Ale možná, že literární zkratka, byla záměr. A i v té čtecí chvilce jsem si stihla Havlíčka oblíbit a nad slaboučkým Tylem ohrnout nos. Vymýšlet, kdo je vrah, mi nešlo, protože to není detektivka. Ani romantika, ani duchařina. Je to veselá, historická všehochuť .
Drzé, svižné a opravdu zábavné. Bavil mě autorčin styl psaní. Zároveň poučné, i kdyby jen tím, že čtenáři dojde, které z obsazených historických postav se mohly reálně potkat.
Jediná výtka, mohlo to být místy více rozepsané, kniha je opravdu kraťoučká.
Jinak jsem ale moc spokojená, byla to originální jednohubka a já se těším na autorčinu další tvorbu.
(SPOILER) Slečnu Zoe sleduji na sociálních sítích a vždy jsem cenila její kontent, který vytváří. Zároveň jsem navštívila pár jejich přednášek, které pro mě byly také příjemné překvapení. Kéžbych toto mohla říct i o knize Národní opruzení. Myslím, že pro mě byla problémem už začáteční premisa - reálné postavy, které jsou zasazené do fikčního světa. Celá kombinace smíchání reality a fikce pro mě skončila jako takový paskvil. I když jsem počítala se zdravou dávkou smyšlenost, tento level už mi přišel až tak přehnaný, že jsem knihu musela v určitých momentech odkládat, abych přemýšlela nad tím, co to vlastně čtu. Jediné, co zůstalo reálného na této knize, jsou jména a pár vlastností postav. Vše to pro mě vyeskalovalo na konci, který mi přišel uspěchaný a bizardní, kdy skupina dostane informace od ducha dívky a Havlíček poté nachází Julii Sýkorovou a Boženu Němcovou pod gilotinami (???). Celý příběh pro mě neměl přidanou hodnotu, i když jsem v to na začátku doufala, což se také váže k tomu, že nepatřím do cílové skupiny této literatury.
Od knížky jsem čekala hodně, autorku na sociálních sítích už nějakou dobu sleduju, miluju její smysl pro humor a nadsázku. Nemůžu vyloženě říct, že by mě knížka zklamala, oceňuji její netradičnost a neobvyklost, jazyk se mi líbil, místy byl příběh docela vtipný, nicméně jeho výstavba byla dost slabá, jednoduchá. Myslím si ale, že autorka na knize ukázala, že psát umí, že má potenciál a potřebuje zkrátka jen dozrát.
A mně se to líbilo! Autorku sleduji již dlouho a baví mě její toulky mezi spisovateli. Kéž by někdo takový existoval mnohem dřív a dokázal nám takhle lehce podat poměrně nudnou školní látku. Kniha je stejně ztřeštěná jako autorka. Čtenář si v ní najde od každého něco a kdyby nic víc, tak nasaje trochu atmosféry staré Prahy.
Autorku @cojezoe_ sleduji na Tiktoku a její tvorba mi přijde originální a opravdu se mi líbí, i z toho důvodu jsem po knize sáhla. Hned na začátek řeknu, že kdybych tvorbu Zoe neznala, tak se mi upřímně příběh asi nelíbí, nebo ne že vyloženě nelíbí, ale spíš tomu nerozumím. Trochu duchařinka, trochu historie se smyšlenou detektivní zápletkou, a hlavními postavami, kterými jsou nám všem známí spisovatelé Němcová, Borovský, Neruda nebo Světla.
Celkově si myslím, že je to super vzdělávací jednohubka na upršený víkend. Rozhodně se těším na další autorčiny knihy.
Přečteno a....
Národní opruzení pro mě bylo opravdu opruzení, bohužel.
Kniha nalákala na svou neotřelou anotaci z dob národního obrození se všemi jeho aktéry, ať už se jedná o Boženu Němcovou, Tyla nebo K. H. Borovského. K tomu zakomponovaná linka s tajemnou vraždou.
Už na první pohled vás ke knize jistě naláká i barevná obálka, které dávám jedničku z hvězdičkou. Tady ale moje kladné hodnocení končí a jde to strmě dolů. Příběh nezachrání ani postavička mladého Jana Nerudy nebo tajemná linka kolem přízraku malého holčičky.
Začátek knihy se mi líbil.
Bylo to, jako by se člověk ocitl ve světě F. L. Věka od Jiráska a já si říkala, co z toho vyleze. No, ještě že to má necelých 200 stran. Očekávání jsme neměla vysoká od začátku, ale že to klesne do bodu, kdy si budu přát, aby byla kniha už za mnou, jsem vážně nečekala. Dočetla jsem jen s tím, že jsem chtěla vědět, kdo je vrah a i tam se mi to zdálo trochu uspěchané a nedotažené. Motiv taky pokulhával a řekla bych, že se to dalo pojmout lépe, když do toho byla víc zamotána i linka s tajemnem.
Kdybych tedy měla hodnotit dle hvězdiček, dala bych knize pouze 2 a to opravdu jen díky rošťáckému Nerudovi a knižní obálce.
Kniha prostě nebyla nakonec pro mě, ale vím, že kladné hodnocení má jinde, i když já nechápu proč.
Nic jsem od knihy nečekala, ale moc mile mě překvapila.
Je to taková originální jednohubka. To, že se jedná o postavy, které reálně existovaly bylo skvělé. Taky to, že se jedná o osobnosti z našeho českého rybníčku. Úplně vás to vtáhlo do té doby národního obrození.
Taky je to velmi krátká kniha, svižně napsaná, vtipná a trochu drzá. Hodně mi sedl styl vyprávění, humor autorky a bavilo mě, jak jste se přenesly do té knihy. Postavy měly charizma, romantická linka byla výborná a detektivní zápletka to oživila. Navíc K. H. Borovský v podání @cojezoe_ byla láska na první přečtení.
Na co ale musíte pamatovat je to, že je to příběh o 170 stranách. Detektivní zápletka tam slouží jen jako oživení, ne hlavní tahoun příběhu. Podle mě to bylo spíš vykreslení dané doby, přiblížení tvorby skutečných lidí Národního obrození, nikoliv detektivka v pravém slova smyslu. Tak aby nedošlo k mýlce.
Originalita, humor a doba tohoto fiktivního detektivo-romantického příběhu mě bavila. Čtení jsem si užila a můžu s klidem doporučit dál. Národní obrození v podání Karolíny Zoe Meixnerové není žádný opruz.
Nejsem cílová skupina.
Autorčinu tvorbu znám jen okrajově.
Na jednu stranu chápu, že popularizovat období národního obrození je především pro mladší ročníky fajn, já s tím mám nicméně kvůli tomu, že jsem bohemistiku vystudovala a že jsem založením konzerva, maličko problém, protože i tento pohled se mi v důsledku zdá trochu jednostranný.
I tak jsem ale chtěla Národní opruzení zkusit a zklamaná vlastně nejsem, protože jsem neměla de facto žádná očekávání.
Oceňuju, že se jedná o příběh, který je v našem literárním světě v současnosti svým námětem originální, podle mého názoru je dost zřetelné, že autorka umí psát, umí vystavět příběh.
Ten byl na mě však příliš jednoduchý, ovšem jak už jsem zdůraznila, nejsem cílovka. Dovedla bych si představit, že autorka by dokázala napsat obsáhlejší a spletitější román s nějakým složitějším a nejednoznačnějším příběhem, a ten bych si opravdu s chutí přečetla.
Hodnocení: 3* z 5*
Příběh jsem už slyšela namluvený, ale kniha je kniha navíc moje výhoda je, že jsem zapomněla, jak příběh dopadl, takže mě znovu vtáhl. Za mne super oddechovka
Knížku jsem si objednala v předprodeji a neskutečně jsem se na ni těšila. Možná jsem měla až moc velká očekávání, ale naštěstí můžu s klidným srdcem říct, že mě nezklamala. Naopak.
Celou dobu jsem si čtení užívala. Stránky mi ubíhaly pod rukama a vychutnávala jsem si každou větu. Díky Káje jsem si už dřív téma české literatury 19. století velmi oblíbila a strašně mě to baví. Hrozně se mi líbí ten nápad, napsat vymyšlený příběh o spisovatelích. Boží :D
Děj mě moc bavil, detektivní zápletka byla hezké zpestření. Ani chvilku jsem se nenudila. Postavy mě neskutečně bavily. Občas jsem se i zasmála nahlas. Například u hlášek vyděšeného Tyla :D
Prostředí staré Prahy mě neskutečně vtáhlo, cítila jsem z toho úžasnou tajemnou atmosféru. A upřímně, občas jsem se i trochu bála.
Ještě musím napsat jednu věc: Na to, že to je autorky první fikce, tak je to napsané skvěle a já smekám klobouk. Za mě fakt pecka :D Určitě si to někdy přečtu znovu. Bez váhání 5 hvězdiček. Fakt mám radost, že taková knížka vznikla. A jsem nadšená, že autorka píše druhý díl. Už teď se nemůžu dočkat!
Sem tam duchařina, sem tam detektivka, trocha romantiky, ale hlavně... Skutečné literární postavy, které dostaly prostor se nám ukázat také v jiném světle, než ve kterém o nich běžně čteme v učebnicích! Karolínu sleduju už docela dlouho na Instagramu a její videa mě opravdu baví, takže když vyšla tahle skvělá jednohubka, nemohla jsem se dočkat, až si ji přečtu. A nebyla jsem vůbec zklamaná. Příběh byl svižný, milý a úsměvný a mladý Honza Nerudů byl prostě skvělý.
Pokud však člověk Karolíninu tvorbu nezná a narazí na knihu náhodou, může se stát, že si bude klepat na čelo s tím, co to je za blbost... Proto si myslím, že knihu spíše mnohem více ocení ti, kteří se již s její tvorbou potkali a dokáží ji ocenit a najít v ní ten vtip a odlišnost od nudných školních zápisů, které si pamatují ze školy všichni.
Ze začátku mi přišla kniha nudná a pomalá, ale ke konci to nabralo spád a hrozně mě to bavilo. Obdivuji autorku, jak do skutečné historie přidala smyšlený příběh. Takto mi naše historické osobnosti mnohem více přirostly k srdci.
Originální nápad použít literáty národního obrození... Tam to začíná a také končí...
Asi jsem měla velké očekávání a přišlo velké zklamání. Vše je vyprávěno jakoby ve spěchu, zápletka je dost přitažená za vlasy a rozuzlení ještě víc... Škoda, že je to taková rychlovka...
Detektivka, ve které se setkáme s čelními představiteli národního obrození, mi sedla, krásně jsem si u ní odpočinula a pobavila se, i když se samozřejmě jedná o takovou blbinku a srandičku (ovšem v tom nejlepším slova smyslu). Připomněla mi, jak jsme dva roky zpátky na dovolené putovali po stopách Boženy Němcové a před třemi lety jsme se vydali zase na Vysočině po stopách Havlíčka Borovského, byly to krásné chvíle a já na ně dodnes ráda vzpomínám.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Češtinu jsem měla vždy ráda, a pokud by mě v životě potkaly učitelé, kteří by dokázali takhle poutavě podat látku byla by to krása.
Zajímavý příběh, krásná obálka, detektivní osvěžení.
Jak to vypadá, s většinou ostatních čtenářů této knihy se bohužel neshodnu. Jak jsem se na ni těšila, tak jsem byla zklamaná a popravdě se mi už dlouho nestalo, že bych knížku dočetla jen proto, abych ji měla dočtenou.
Oceňuji nápad, ale příběh mi zkrátka "nesedl". Z postav mi nebyla sympatická ani jedna, žoviální obšourník Neruda a naivka Němcová mě vyloženě štvali. Detektivní zápletka byla nemastná neslaná, krkolomná. Tak snad příště.
Národní opruzení - Karolína Zoe Meixnerová
Tvorbu @cojezoe_ sleduji už delší dobu. Velmi mne baví, s jakou lehkostí a humorem vytváří obsah svého profilu. Myslím si, že díky tomu dokáže nalákat mnoho mladých (nejen) na českou klasiku 19. století. Zajímaly mne tedy i její knihy a jako první jsem se vrhla do Národního opruzení.
V této knize se potká Jan Neruda, Karolína Světlá,Božena Němcová a Karel Havlíček Borovský. A nejen oni. Setkáme se tu s mnoha osobnostmi tehdejší doby. Mimo jiné nám v knize řádí vrah a vznikají nové lásky.
Velice oceňuji originalitu příběhu. Vzít slavné osoby národního obrození a vytvořit s nimi detektivku? Geniální. Zároveň se čtenář dozví i mnoho informací, například pravá jména některých autorek. Takže já osobně jsem zase o něco chytřejší. Postavy a především jejich charaktery jsou vykresleny skvěle. Přátelství mezi Borovským a Nerudou, první láska mezi Nerudou a Žofií Podlipskou - vše fungovalo, jak mělo a takhle nějak si naše české autory a autorky představuji.
Příběh se čte prakticky sám. Věřím, že pro spoustu lidí je to jednohubka. Z mého pohledu kniha nabere na začátku spád, který trochu zpomalí v druhé třetině knihy. Tam je děj trochu volnější, línější, ale závěr je jedna velká akce. Vraha jsem naprosto neodhadla a byla jsem překvapena.
S jednou věcí trochu bojuji. V recenzích byla kniha spojována s humorem. Ten jsem bohužel v knize neobjevila a byla to trochu škoda.
Ve finále knihu doporučuji jako příjemnou změnu mezi detektivkami. Je to osvěžující lehký příběh s krásnou obálkou.
Štítky knihy
Jan Neruda, 1834-1891 české národní obrození Karolina Světlá, 1853-1912
Autorovy další knížky
| 2023 |  Národní opruzení |
| 2022 |  Průvodce literární hysterií 19. století |
| 2024 | Národní opruzení 2: Tajemství trnové koruny |
Repost hodnocení z mého instagramového účtu:
Nevím, nakolik je můj zážitek univerzální, ale když jsem se kvůli studiu prokousávala hromadami české literatury 19. století, opravdu jsem považovala Karla Havlíčka Borovského za charismatického bad boye a toužila vidět Josefa Kajetána Tyla co nejvíce ztrapněného. V tomto ohledu tedy Národní opruzení od Karolíny Zoe Meixnerové splnilo má očekávání do puntíku. Co dále nabízí?
Jedná se o povedený guláš z historické fikce, romantiky, detektivní linky a nadpřirozena. Nicméně jsme ho mohli dostat větší porci, kniha má pouze okolo sto šedesáti stran, což je škoda. Zoe píše poutavě a humorně, jen se zkrátka nesoustředí na ty správné věci. Minimálně zápletka s pátráním po vrahovi by potřebovala více prostoru, aby si Národní opruzení vůbec zasloužilo označení za detektivku. A popisy prostředí by se také hodilo více rozvést, očividně toho autorka ví o dobových reáliích mnoho, ovšem nevyužívá své znalosti dostatečně.
Charakterizace jednotlivých postav nebyla vyloženě hluboká, ale vtipným způsobem odpovídala tomu, co o nich je známo a jak jejich vlastní literatura působí. Mým osobním oblíbencem byl Jeník Neruda, nicméně snad nikoho jsem neviděla nerada.
Některý humor působí dětinsky, jiný má podobu nenápadného mrknutí na znalce české literatury. Každopádně si svůj důvod k úsměvu najde široké spektrum čtenářů.
Romantická linka se mi zamlouvala hodně, protože nejen barvitě líčila emoce a myšlenky aktérů, ale ve scénách z pohledu Boženy Němcové i nesla feministický nádech. A její propojení s detektivní zápletkou na konci bylo překvapivé i napínavé.
Naneštěstí konec byl jaksi moc náhlý, rychle přišel, rychle se vyřešil. Epilogy, ačkoli milé, potom působí maličko nezaslouženě.
Národní opruzení je čtivý příběh zručně kombinující inteligentní zábavu s tou "pokleslou". Nenadchne, nicméně dokáže potěšit. Doporučuji, pokud něco víte o české literatuře (ať už dobrovolně, nebo z donucení) a rádi byste se na ni podívali z nového úhlu.