Mýtus Cthulhu

02.08.2023

Geniálna vec, ktorá síce vznikla v 7O. rokoch, ale za mňa je taká nadčasová, že ak by mi niekto povedal, že je z r. 2023, bez problémov uverím. Nová dimenzia výtvarnej krásy. Vychutnával a užíval som si každú stranu. Čítanie preto bolo pomalé. Príjemne pomalé. Len sa kochať a kochať... a kochať. V kombinácii s mojimi obľúbenými textami od HPL vskutku divoká, priam diabolská kombinácia! Do dokonalosti to v Argu dotiahli veľkými rozmermi, lacetkou, hrubým papierom a pevnou väzbou, takže nebudem hľadať za každú cenu miniatúrne nedostatky (temer žiadne bonusy, absenciu obsahu, na môj vkus prílišné skrátenie môjho obľúbeného Šepotu v tme) a proste tomu fláknem 5* a pozývam Cthulhu na kávu. Každý, kto má rád HPL, dobre vie, že jeho filmové a komiksové adaptácie vedia byť zradné už tým, že vôbec existujú. Zhmotniť jeho šialené svety a bizarné nápady vie byť totiž natoľko náročné, že je lepšie vopred sa vzdať a nechať to na človekovi, nech si číta Lovecraftove texty a sám si predstavuje jeho monštrá a s nimi súvisiace veci. Čo je samozrejme v rozpore s komiksovým a filmovým médiom, ktoré už z princípu MUSÍ explicitne ukazovať veci. Uruguajčan Alberto Breccia však prekvapivo dokázal, že vlastne... nemusí. Jeho špecifická čierno-biela kresba je natoľko unikátna a tajomná, že občas neviete, na čo presne sa pozeráte. Čo je jednoduchý a pritom geniálny postup, ako zhmotniť Lovecraftove nestarnúce príbehy. Keďže máme dočinenia so zbierkou komiksových poviedok, tak ak by aj nejaká bola nudnejšia, je vysoká šanca, že hneď nasledujúca situáciu vylepší. To našťastie nie je prípad tejto lukratívnej knihy, keďže obsahuje komiksové adaptácie takých kultových peciek, ako sú Farba z vesmíru, Tieň nad Innsmouthom alebo Šepot v tme. Kebyže chce človek silou mocou hľadať negatíva, možno by skonštatoval, že je to enormne statické a plné textu, ale to mi pripadá ako kritizovať oblohu za to, že je príliš modrá a obrazy v galérii za to, že sa nepohybujú.

01.05.2023

Přenést atmosféru povídek není nic jednoduchého, zvlášť když Lovecraft pracuje s neurčitými pojmy, u kterých čtenář musí zapojit fantazii.
V komiksové adaptaci je tento problém řešený kresbou, která je místy neurčitá a zapojuje čtenářovu fantazii podobně, jako originální díla. Některé adaptace fungují skvěle (Věc na prahu, Barva z kosmu, Přízrak temnoty), jiné, jako Šepot ve tmě mě zklamaly, chybělo mi tam budování atmosféry. Těší mě, že je kniha ve velkém formátu (o něco větší A4) a v tvrdých deskách, přední stranu zdobí asi jedna z nejděsivějších kreseb z knihy, což nevím, jestli vnímat pozitivně či negativně. :) Škoda, že místo "soupisu edic Argomiks" není nějaký pěkný rejstřík usnadňující vyhledávání konkrétních povídek. Zarytým fanouškům Lovecrafta nesmí tenhle kousek chybět v knihovně, protože nabídne trochu jiný a zároveň povědomý pohled na tvorbu známého spisovatele.

04.04.2023

Tahle komiksová adaptace ve mně vzbouzí určitý vnitřní konflikt. Na jednu stranu totiž ono nejasné a svým způsobem znepokojivé grafické vyjádření v kombinaci s textem vyvolává onu atmosféru, která je vlastní Lovecraftovu dílu. Na stranu druhou, je to jen slabý odvar. Čtenáře tvorby HPL zde nic moc nepřekvapí (snad s výjimkou mírně odlišného překladu či drobným scénáristickým změnám); naopak u čtenářů předlohy neznalých nezapůsobí plnohodnotným dojmem.
Obrazy samy o sobě mají velmi často nízkou výpovědní hodnotu ohledně příběhu (ale najdou se i vypečené výjimky, které mě svou nezřetelností potěšily) a text je v podstatě dějovým sestřihem původních povídek. Obojí dohromady ve mně vyvolalo pocit určité zkratkovitosti, kdy se čtenář neznalý předlohy stěží zorientuje (či hůř). I já sám jsem občas ztrácel pozornost a to mám díla HPL načtené křížem krážem, přičemž dávám bedlivý pozor, co čtu. Ačkoli tedy chápu historickou důležitost této knihy, neměla moc možností mne zaujmout.
Pro čtenáře komiksů tohle může být jedna ze vstupních bran do universa Mýtu.

23.02.2023

Adaptace povídek kultovního autora, podivína z Providence, H. P. Lovecrafta, do komiksového světa nemohla dopadnout lépe, vzniknuvší už v 70. letech 20. století, do dnešních dní nepřekonaná. Kresba Alberta Breccii je halucinogenní, děsivá, snová a kosmická hrůza Prastarých je v nich často jen naznačena a přesně tak vystihuje atmosféru Lovecraftových povídek, kdy strach z neznáma je tím hlavním prvkem děsivosti. Buscagliův scénář je výstižný a přehledný. Pro neznalce původních textů slouží výborně, pro mně osobně možná i rychlejší a zábavnější formou, jako seznámení s kultem Cthulhu. Lovecrafta mám načteného a jeho archaický a zastaralejší styl vyprávění dnešnímu čtenáři možná už nemusí být tak přístupný. Doporučil bych právě tuto knihu všem těm čtenářům, kteří baží spatřit to, co by lidské oči nikdy neměli, ba co víc, nesměly spatřit, hrůzu vyvěrající z hlubin prastarých času, jenž není sto lidská ruka popsat. O důležitosti autora a jeho postavení v hororové literatuře není třeba se zdlouhavě a obšírněji rozepisovat, snad bych jen podotkl, že Lovecraftův mýtus Cthulhu ovlivnil na dlouhá léta dopředu vlastně celou popkulturu, vznikl vlastní žánr "lovecraftovského" hororu a i dnes se ještě mnozí autoři snaží z jeho mytologie čerpat.

26.06.2022

Skvelé komiksové poviedky podľa Lovecrafta od dvoch talentovaných argentínskych umelcov. Kresba je veľmi abstraktná, presne podľa toho, ako Lovecraft chce, aby čitatelia vnímali jeho opisovanie desivosti a strachu z neznáma. Potešili ma poviedky Volání Cthulhu, Hrůza v Dunwitchi či slávny Stín nad Innsmouthem. Trochu menej sa mi páčila druhá polovica poviedok ale stále to bola paráda. Túto knihu musíte mať, ak ste fanúšikom Lovecrafta.

"Není mrtvé to, co věčně pochováno zdá se být, v temném běhu dlouhých věků sama smrt pak začne mřít."

03.12.2021

Skvele "postrihané" poviedky a veľmi "Lovecraftovské" aj napriek tomu, že ide o konverziu poviedok do komiksu. Ilustrácie sú nezreteľné, často abstraktné a to je dobre. Realizmus nejde s Lovecraftom dokopy.

Vzhledem k tomu, že se vlastně nejedná o čistokrevný komiks, spíše o ilustrované výňatky z Lovecraftových povídek, jak bylo zvykem u nás za dob komoušů, nechám bez hodnocení, i když některé kresby byly fakt pěkné.

22.05.2021

H.P. Lovecraft je mistr hororu, miluju jeho tvorbu a zdaleka jsem od něj ještě nepřečetla tolik, kolik bych ráda.

Komiksové zpracování Lovecraftových povídek se mi velmi líbilo a musím říct, že jsem byla ráda, že je místy velmi nejasná a abstraktní, tím pádem moje fantazie mohla jet naplno. Musím říct, že efekt mrazení v zádech u povídek se několikrát dostavil, ač jsem valnou většinu z nich již četla a znala je.

19.04.2021

H. P. Lovecraft byl pro mě vždycky těžký, ale jím vytvořený svět se - jak jsem začala zjišťovat - zásadně promítnul i do současné kultury.
Tenhle komiks je ideální na seznámení s Lovecraftovou tvorbou, nebo aspoň se základy.
I když se původní autor přímo vyžíval v neurčitých popisech, komiksová verze si s nimi poradila velmi elegantně, takže opravdu hodně závisí na čtenářově fantazii.
Nikdy bych nečekala, že se budu u komiksu bát - a v tomhle případě jsem opravdu musela počkat na ráno, abych dočetla některé povídky.

24.10.2020

Povedený komiks k poctě jednoho z mistrů hororu H.P.Lovecrafta se mi dobře četl a potěšil mě. Líbí se mi, že je kresba černobílá. Člověk často ani neví, na co se to přesně kouká, ale to vskutku trefně odpovídá tajemnému težko představitelnému světu, který stvořil H.P.L.

08.09.2020

Největším rizikem komiksového zpracování bylo, že když neurčité popisy získají formu, na světle ztratí na své děsivosti. Uvidí-li čtenář jejich podobu, zbaví se svých obav. Kresbu nechá vytisknout na tričko nebo hrnek na čaj jako humorné vyjádření svého postoje ke strachu, tak jak to káže dnešní doba. Monstra jako Cthulhu nejsou pro smích, mají varovat. Jsou zosobněním problémů, které neumíme řešit, obav ze šílenství které neumíme léčit. Obav, že smrt nebude vysvobozením. Zůstane jen dalším krokem do neznáma.

11.07.2020

Z komiksové adaptace povídek mistra Lovecrafta jsem poněkud na vážkách.
Ztvárnění povídek v docela abstraktním stylu mi sedlo, protože v povídkách mistr hrůzu a kosmický děs popisuje tak, že si ji lidské smysl pořádně nedokáží představit. Ano takto působí některé panely komiksu.
Nejvíc mě štve ne ta abstraktnost, ale že se ve většina případů jedná o koláže fotografií a kreseb. Někdy to působí jak pěst na oko a to se mi hrubě nelíbilo.
Nejvíc se mi líbila Hrůza v Dunwichi, protože to byla asi jediná povídka, která byla kompletně nakreslena.
Celkově výběr povídek nebyl vůbec špatný, ano povídky byly osekány, ale nic jiného jsem ani nečekal, když má jít o komiks.
Jsem docela zklamán, hodnotím 45%