Mých tisíc životů
Jean-Paul Belmondo
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/361714/bmid_mych-tisic-zivotu-Tgu-361714.jpg
4
241
241
„Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle – uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.“ Víc než jen autobiografie. Vyprávění o výjimečném a šťastném životě. Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovali Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovali: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.“ Nemohli se mýlit víc. Skončily v ní všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinálová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida. V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Umění
Vydáno:
2017
,
Práh
Originální název:
Mille vies valent mieux qu'une , 2016
více info...
Přidat komentář
Bébela mám společně s Delonem na pomyslném hereckém vrcholu. Oni dva jsou dokonalé ztělesnění archetypálních mužů a hrdinů starého světa, ve kterém jsem vyrůstal a který bohužel nenávratně mizí. Knížka určitě není nějaký extrémní literární zážitek, přesto se čte snadno a rychle. A pokud jste s Jeanem-Paulem viděli nějaký film uvidíte, že on zas tak moc hrát nemusel, protože on prostě takový byl, tak jako postavy, které ztvárňoval...
Jak hlásá jedna nejmenovaná reklama: Merci za to, že jsi!
Přeji hodně zdraví, Bruno Ferrari.
Práh 2017
I přes to, že se neřadím do věkové kategorie, která by s jeho filmy vyrostla, má Belmondova filmografie v mém životě svoje místo. Komedie s Bébelem jsou u nás doma stálicí a filmy francouzské nové vlny, ve kterých vystupoval, jsou pro mně kultem. Proto jsem se na knihu strašně těšil. Nabídla mi co mohla, příjemné čtení, doplnění informací a fakt, že život může být hodně hodně pestrý. Jen mít štěstí. A díky tomu se "hromotluk a nevzhledný ksicht" stal miláčkem žen a světového publika.
K dokonalosti mi ale chyběly fotky (i když chápu, že publikace fotek byla samostatně vydána ve stejnou dobu) a menší retrospektivní přeskakování v textu. Člověka to může trochu mást. Ale jinak šlo o velmi hezké čtení! Budu se k němu vracet. :-)
Kniha, která se hodně zabývá začátkem Belmondovy kariéry, hlavně jeho studiem a začátky u divadla, o kterých český divák nic moc neví. Je to dobré doplnění knihy o Belmondovi od Jiřího Žáka.
,,Uznávaný tisk, úctyhodní a učení pánové pojednávají o mládeži v nebezpečí,o mladém nebezpečí, které by mohlo vést společnost k rozvratu. Vždycky je nutné najít osoby, které oznamují konec světa, když už byl překonán. Já naopak předpovídám to nejlepší, a hlavně o nejlepší pro nás, kteří jsme dokonale degenerovaní, zbyteční a anarchističtí. Jsme krasní, ano, jsme, ujišťuji vás o tom. Protože jsme šťastní prostě proto, že se můžeme smát na milionech hrobů, u kterých jsme byli, když se plnily. Jsme možná trochu dekadentní, bezpochyby. Je pravda, že šestnáctileté dívky jsou jen výjimečně panny, ale díky zkušenosti se z nich stávají nejlepší manželky. Není jediný mladík, který by ještě neprošel pořádnou opicí. Vyčítají nám, že už nečteme. Copak před sebou nemáme spoustu času až zestárneme? Máme se stranit světa, až naše těla už nebudou překypovat intenzivním fyzickým životem? Proč ne? Ale ne dřív. Ne dřív.
Bohatí se cítí i ti, kdo kromě svých starých hadrů na sobě nic jiného nemají. Držíme ale v rukou neocenitelný kapitál: čas. Živě z něho čerpáme na terasách kaváren, ve sklípcích nebo při poslechu jazzu - naším idolem je Art Blakey - a na pařížské dlažbě ve zvoleném obvodu: ze Saint-Germain-des-Prés na Saint-Germain-des-Prés.´´
,,O moc víc jsme se až do začátku natáčení nedozvěděl. Aniž mi dal Truffautův scénář, shrnul filmový příběh do těchto slov: Je to příběh jednoho týpka. Je v Marseille. Ukradne auto, aby našel svou snoubenku. A pak zabije policajta. A nakonec umře nebo zabije svou dívku, to ještě uvidíme.´´
Asi jsem očekávala víc. V knize mi chyběly fotky. Navíc Belmondo při vyprávění přeskakuje a není zřejmé, o jaké době právě vypráví. Těšila jsem se na zajímavé čtení o úžasném člověku, ale tato kniha byla pouze velké zklamání.
Audiokniha načtená Jiřím Krampolem.
Už to vysvětluje mých 5*. Baže jsem sentimentální! Vždyť tato kniha není jen vzpomínkami na život a kariéru jednoho z mých oblíbených herců,ale i na jeho přátele a kolegy,které nemiluji o nic míň a s jejihž filmy jsem rostla a teď s nimi stárnu.
"Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle..." - a stejně tak uplynulo mně těch 250 stránek krásných vzpomínek tohoto charizmatického Francouze. Pokud čekáte strukturovaný a přesnými faktografickými údaji nabitý životopis, budete nejspíš zklamáni. Kniha je jako vyprávění u dobrého vína, přelétavá jako vzpomínky stárnoucího člověka. Člověka, který miloval život se všemi jeho krásami i ošklivostmi, a kterého nikdy nikdo nespoutal žádnými pravidly nebo řády.
Hluboce dojemný, zároveň bláznivý a nesmírně zajímavý životní příběh mého zbožňovaného a milovaného herce.
Bohužel jsem jej poslouchala jako audio nahrávku s Jiřím Krampolem. Slibovala jsem si od toho mnoho, protože Krampol = Belmondo... Pan Krampol ale evidentně nebyl při natáčení ve své kůži, což je na nahrávce znát až bolestně... Šité velmi horkou jehlou, abychom stihli termíny - tak mi to připadá.
Koupíme si knihu. I když mi i překlad přišel kostrbatý, je to prostě Belmondo a nemůžeme ji nemít ;-)
Občas jsem byla zmatená díky tomu, že ve Francii se jmenuje každý druhý člověk Jean a já neznám francouzské umělce minulého století tak dobře, jak bych možná měla. Ale celkově mě kniha nadchla, kolikrát jsem se u ní zasmála, na konci se i málem rozbrečela. Z celé knihy vyzařuje hrdost a sebevědomí, Jean-Paul má dojem, že prožil život jak nejlépe uměl a já s ním souhlasím. Krásně napsáno, snad jen škoda, že fotky vyšly ve zvláštní knize. Sem tam by se mi nějaká fotka hodila, abych u čtení nemusela tak často googlit. Knihu rozhodně doporučuji a to i pokud nejste Belmondovi fanoušci. Já také nebyla, teď jsem ten největší.
Pokud bychom od knihy očekávali příjemnou oddechovku s bulvárním nádechem, tak budeme zklamáni. Samozřejmě, že Belmondo zmiňuje i různé pikantnosti, ale jedná se poměrně o náročné čtení, publikaci by rozhodně prospěl přehled filmů a základních dat, jelikož Belmondo ve vzpomínkách přeskakuje a čtenář se ve velkém množství herců, filmů a událostí, ztrácí. Co však knize chybí zcela zásadně, jsou fotografie. Chápu, že je to z důvodu, že vyšla i nádherná fotografická publikace, ale přijde mi to bez fotek dost strohé. Asi jsem čekala přece jenom od toho "rošťáka" čekala trošku více. (3/5)
První kniha kterou jsem byl nucen číst s mobilem po boku. Většinou mi to nedalo a podíval jsem na web o kterém kolegovi nebo kolgyni píše ... a taky jsem to četl hodně dlouho.
Pro toho kdo má rád docela zajímavé čtení ... IL BRUTO ...
Nakonec musím jen tři. Druhá půlka je totiž už o dost slabší než ta první, všechno je tam pak takové zrychlené, nedokončené, skáče se v čase od filmu k filmu, od tématu k tématu, od místa k místu a celkově to kazí dojem opravdu propracované a niterné první poloviny, kde Belmondo vzpomíná na svou rodinu, školu, vojnu, herecké začátky apod. Belmonda miluju a tahle kniha byla absolutní povinnost. Dozvěděl jsem se díky ní spoustu informací (i když jsem možná čekal ještě víc) a jen utvrdila můj pohled na Belmonda jako na stejného borce, kterého hrává ve filmech.
Belmondo je pro mě polobůh, nicméně od knihy jsem čekal bohužel úplně něco jiného...
Rád jsem si knihu přečetl, ale můj dojem z ní je velmi rozporuplný. Pokud bych ji měl hodnotit dle očekávání, která jsem měl, byl bych příkřejší. Ale očekávání jsou moje věc a autorovi do nich nic není, on má právo si to napsat, jak sám chce. To uznávám. Nicméně text je psán poněkud kostrbatě, nevím, zda je to tak i v originále, nebo je to vinou překladu, jak naznačovala recenze v tisku. Každopádně mi ten styl nepřipadal vždy úplně čtenářsky vstřícný minimálně co se týká formulování vět, zejména, pokud chtěly sdělit něco hlubšího. Co já ale knize nejvíce zazlívám, je ošizená druhá polovina. Zatímco o období do šedesátých let jsme informováni poměrně dobře, období následující je popsáno tak letecky, že to vzbuzuje dojem, že psaní autora přestalo bavit a chtěl už to mít rychle za sebou. Což je velká škoda. Hodnotím sedmdesáti procenty.
Kniha se mi líbila. Bylo to přesně to, co jsem čekala. Já osobně miluju filmy s Belmondem. Ráda jsem si přečetla něco o něm a trochu se k němu přiblížit. Kniha byla dobře napsaná. Rozesmála mě,což se mi u knihy už delší dobu nestalo. Kniha byla skvělá. Skvěle pojmutá a dobře napsaná.
Knížka se mi líbila, ale uvítala bych pár fotek, když to jsou memoáry ( i když vím, že vyšla zvlášť kniha s fotkami ). Také tam mohl být nějaký přehled filmů a základních dat, protože on v tom vyprávění občas přeskakuje
Pokud máte rádi Belmonda, bude se vám tahle knížka líbit. Není to výpis chronologických událostí, ale živé vyprávění. Je jednoduché, výstižné a samozřejmě ztřeštěné, přesně jako je on sám. Opravdu jsem si knížku užila. Netušila jsem, že byl až takový uličník.
Štítky knihy
divadlo herci film Jean-Paul Belmondo, 1933-2021
Autobiografická kniha, ve které Belmondo poutavě popisuje svůj start herecké a divadelní kariéry až po současná léta svého života. Bébel byl za mlada pěknej bouřlivák a výtržník, jeho "přesunování nábytku" v hotelích, kde se štábem trávili čas během natáčení filmů mě hodně pobavilo. Ale hlavně je to sympaťák, férovej borec, kterej si život užíval a stále užívá plnými doušky. Ve svých vzpomínkách se detailně zaobírá svými začátky jak u divadla, tak u filmu, zejména šedesátá léta jsou skvěle popsané více než polovinu knihy, ale filmům sedmdesátých a osmdesátých let věnuje jen strohé věty, některé filmy nezmiňuje vůbec. A to je škoda, kdyby tak byla popsaná celá jeho kariéra, jak léta šedesátá, byla by to bezchybná kniha.