My z kosmu
Arnold Mostowicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33484/bmid_my-z-kosmu-a9v-33484.png
4
16
2
Podobně jako Däniken nebo Souček nastoluje i Mostowicz ve své knize řadu vzrušujících otázek a fantastických teorií o vzniku a historii lidstva.
Literatura světová Fantasy Záhady
Vydáno: 1988 , PráceOriginální název:
My z kosmosu , 1978
více info...
Přidat komentář
Standartní archeoastronautická kniha své doby. – Nejzajímavější je zřejmě to, že redakce v ČSSR považovala za nutné vybavit text polemickou částí Pavla Toufara, která zabírá třetinu (!) knihy. Ta polemická část je mimochodem vynikající a kvůli ní knížka rozhodně stojí za přečtení. Za ni a její interakci s předešlým textem je též hodnocení.
Nevím, kdo psal popisky v obrazové části, ale nedivím se, že Fineovy znalosti Antarktidy byly v roce 1531 „mizivé“, uvážíme-li, že Antarktis byla Evropanem poprvé spatřena, jak nám řekne i učebnice pro ZŠ, o ca. 300 let později.
My z kosmu
Do "My z kosmu" jsem šel vlastně ani nevím proč (když mám na talíři naléhavější kusy) a navíc úplně na blind; bo slibně vypadající (a něco zcela jiného slibující) obálka v knihobudce....kam jí taky, jelikož mi na srdci leží duševní zdraví bližních, nevrátím.
Dramatický virbl.
Nebudu vás napínat; jde o takovou polskou dänikenovinu na toluenu, v níž Mostowitz účelově vytváří umělé problémy, aby mohl prostory mezi domnělými rozpory zabydlet ufony. Né vážně, tady je Země na stránce jedné v obležení kosmické flotily (i když...) na druhé se potápí kontinent Mu a na třetí Buzz s Neilem v leaknuté komunikaci objevují pravěké měsíční základny. A co všechno je ten chlap bez mrnutí oka (pokra bych s ním nedal) schopen označit jako fakt! Nu, všechno. Všechno co se hodí do krámu a tak je slovo fakt nejfrekventovanějším podstatným jménem celého spisu. Na to bych, kdybych si sebou byl jist jako on, dal krk. Fakt.
Taky chovám mocný pocit, že jsou autorovy představy o vědě a její metodologii silně ovlivněny, krom toluenových výparů, skutečností, že k ní přičichl z učebnic pro ZŠ. Ale jestli chcete u něčeho nechat běžet m*zek na volnoběh, tak do toho "křeččího šlapadla" (či kolotoče, jak mi net našeptal) směle vlezte...
...ale nemyslete si, ono to bylo pěkně těsné; že si tu teď můžu přezíravě honit ego (a místo toho vám do hlav nevalit extraterasiální paleo-klíny) je jen dílem Toufarova tučného "debunku", kterým je kniha opatřena a díky němuž se mi celý ten báječně vystavěný kosmos zhroutil. Tfuj tfuj.
3 zábavné ***