Muzikant
Záviš (p)
Záviš i ve své nové sbírce „Muzikant“ více či méně vtipně akcentuje především směšnost pokrytectví a manipulátorského blbství téhle naší „amorálně konzumentské“ doby, která doopravdy „je zlá“. Doslov Vladimír Hendrich.
Přidat komentář
Závišovi zdánlivě banální verše - slovo poezie by bylo asi silné :-) - jsou plné sexu, alkoholu zmaru a jasného odmítnutí konzumu. Má zkrátka svůj styl, který je prost jakékoliv přetvářky a honosí se svéráznou upřímností, jenž asi spousta lidí nezkousne.
Záviš má prostě svůj styl, který nemusí sednout každému. Plno sprostých slov, sexu a chlastu..a mě to prostě baví! Moc ale neholduji básním celkově, proto jen 4 hvězdičky.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Pičoviny |
| 2008 | Prvé písně Závišovy |
| 2007 |  Nedá se svítit... |
| 2013 | Krůček od hajzlu |
| 2017 | Muzikant |
V této knize od Mistra Záviše, knížete pornofolku, opět čtenář najde mnoho, nechci říct básní, ale řekněme veršovaných spojení, kdy nekonvenčně vyjadřuje svůj vztah k ženám, alkoholu a způsobu života. Je třeba knihu brát s velkým nadhledem a pokud to dokážete, tak se určitě dobře pobavíte.
Černá ruka na mě hrábla
Dobrý den jsem posel ďábla
To jsi mě ale vylekal
Tebe jsem tady nečekal
Copak satan vzkazuje mi?
Radost děláš mu na zemi