(SPOILER)
Zápisky čtenáře. :: :: :: V Anglii se odehrávající dobrodružný román Jaro Fryčera (*1905) Muži tmy slibuje od první stránky napínavý příběh: Muži tmy jsou nebezpečnou globálně působící podvratnou organizací, kterou má pomoci zničit Vivian, dcera státního rady Drobbse, když se stane milenkou klíčové osoby Mužů tmy Alonza Coprtese, španělského elegána a milovníka žen, vydávajícího se generálního zástupce aeroprůmyslu z Madridu. Příběh má od počátku slušný spád: Vivian přístoupí na žádost svého otce, stane se agentkou proti Mužům tmy a okamžitě se jí podaří kontaktovat Alonza a vzbudit jeho zájem. Co se však nestane a je to přesně v duchu žánru: zloduch Alonzo se do Vivian zamiluje a záhy se rozhodne opustit organizaci Muži tmy, což samozřejmě všechny zúčastněné přivede do životního rizika. Muži tmy mají svou pevnou strukturu: jejich hlavním osnovatelem je záhadné číslo 1 - kdo je oním číslem 1? Alonzo jím patrně není, co když byl však jeho morální obrat jenom zdánlivý? Není ostatně číslo 1 jenom blamáží a nebo se naopak nachází tam, kde by je nikdo nehledal - například uvnitř policie? Brakový Fryčerův román ale nemá dostatečný spád a nepřináší mnoho překvapení a napětí, aby jej bylo možné nazvat kvalitním béčkovým čtivem. Děje jsou předvídatelné a schematické, pravdu napínavý začne být 220stránkový román asi až v polovině, kdy Alonzo na útěku společně s podivně se chovajícím policistou objeví v úkrytu patrně strachem zešílevšího Muže tmy číslo 2. Co se děje? Unikající číslo 1 se obrátil už i proti svým nejbližším spolupracovníkům z Mužů tmy? Jenže i tato pěkná zápletka vyznívá tak nějak do ztracena a také závěrečné drama s uvězněním Vivian v budově naplněné smrtícím plynem je nějaké nepodařené, jakoby se zde autorovi nedařilo dobře rozehrané scény dovést k uspokojivému konci. Čtenář ještě čeká, zda nedojde ke zvratu na konci románu, ale nečeká jej už jen nejvíce pravděpodobný tklivý závěr jak z červené knihovny. Muži tmy jsou jen velmi průměrný brak, čili nic moc. - Jako románová příloha Českého slova vyšlo v roce 1936 nákladem Melantrichu.
Muži tmy
(SPOILER) Zápisky čtenáře. :: :: :: V Anglii se odehrávající dobrodružný román Jaro Fryčera (*1905) Muži tmy slibuje od první stránky napínavý příběh: Muži tmy jsou nebezpečnou globálně působící podvratnou organizací, kterou má pomoci zničit Vivian, dcera státního rady Drobbse, když se stane milenkou klíčové osoby Mužů tmy Alonza Coprtese, španělského elegána a milovníka žen, vydávajícího se generálního zástupce aeroprůmyslu z Madridu. Příběh má od počátku slušný spád: Vivian přístoupí na žádost svého otce, stane se agentkou proti Mužům tmy a okamžitě se jí podaří kontaktovat Alonza a vzbudit jeho zájem. Co se však nestane a je to přesně v duchu žánru: zloduch Alonzo se do Vivian zamiluje a záhy se rozhodne opustit organizaci Muži tmy, což samozřejmě všechny zúčastněné přivede do životního rizika. Muži tmy mají svou pevnou strukturu: jejich hlavním osnovatelem je záhadné číslo 1 - kdo je oním číslem 1? Alonzo jím patrně není, co když byl však jeho morální obrat jenom zdánlivý? Není ostatně číslo 1 jenom blamáží a nebo se naopak nachází tam, kde by je nikdo nehledal - například uvnitř policie? Brakový Fryčerův román ale nemá dostatečný spád a nepřináší mnoho překvapení a napětí, aby jej bylo možné nazvat kvalitním béčkovým čtivem. Děje jsou předvídatelné a schematické, pravdu napínavý začne být 220stránkový román asi až v polovině, kdy Alonzo na útěku společně s podivně se chovajícím policistou objeví v úkrytu patrně strachem zešílevšího Muže tmy číslo 2. Co se děje? Unikající číslo 1 se obrátil už i proti svým nejbližším spolupracovníkům z Mužů tmy? Jenže i tato pěkná zápletka vyznívá tak nějak do ztracena a také závěrečné drama s uvězněním Vivian v budově naplněné smrtícím plynem je nějaké nepodařené, jakoby se zde autorovi nedařilo dobře rozehrané scény dovést k uspokojivému konci. Čtenář ještě čeká, zda nedojde ke zvratu na konci románu, ale nečeká jej už jen nejvíce pravděpodobný tklivý závěr jak z červené knihovny. Muži tmy jsou jen velmi průměrný brak, čili nic moc. - Jako románová příloha Českého slova vyšlo v roce 1936 nákladem Melantrichu.