Motýľ
Henri Charrière
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390882/mid_motyl-mR6-390882.jpg
5
1230
178
Kniha bývalého galejníka z Francúzskej Guyany Henriho Charri?ra sa rozchytala vo Francúzsku týždeň po vyjdení v máji 1969, zakrátko sa ocitla na prvom mieste v rebríčku bestsellerov a v priebehu necelého roka vyšla v deviatich vydaniach. Tohto parížskeho dobrodruha, v podsvetí prezývaného Motýľ, roku 1931 ako dvadsaťpäťročného odsúdili na doživotie za vraždu, ktorú nespáchal. Celých trinásť rokov prežil v pekle galejí. Jediné, čo mu pomohlo udržať sa pri živote, bola nesmierna túžba dostať sa na slobodu, pričom ho neodradilo nič, ani neľudské tresty, ktoré nasledovali po každom nevydarenom úteku z ostrovov, ani strašná smrť priateľa, ani dva roky samotky. Podarilo sa mu to až roku 1944. Nový domov našiel vo Venezuele, kde sa ako počestný občan znovu zaradil do občianskej spoločnosti. Po vyše dvadsiatich rokoch sa Charri?re rozhodol zvečniť svoje neuveriteľné osudy a zobraziť hrôzy trestaneckých táborov. Vzniklo originálne dielo, ktoré zaujme stále nové generácie čitateľov nielen rozprávačským majstrovstvom, ale aj darom autora vniesť do autentických príbehov umeleckú presvedčivosť.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)Originální název:
Papillon , 1969
více info...
Přidat komentář
Docela se peru mezi čtyřmi a pěti body - přikláním se totiž k té skupině čtenářů, kteří si myslí, že to rozhodně nejsou autorovic zážitky (alespoň z větší části ne), ale spíš o sebrané spisky a povídky "co kde Chariere slyšel". Ale na druhou stranu je to tak výborně napsáno, zábavně a čte se to samo, takže čtenář jistě těch pár stěží uvěřitelných zážitků rád odpustí.
Převážně autobiografický román, zajímavý, místy drastický, nesmírně poutavě napsaný příběh. Doporučuji i filmové zpracování se Stevem McQueeenem a Dustinem Hoffmanem v hlavních rolích.
Knihu jsem četl před mnoha lety a dodnes si pamatuji, že jsem její stránky doslova hltal. Hrdina si získal mé sympatie a tak trochu mně připomínal hraběte Monte Christa.
Kdysi jsem viděla film. Kniha je neméně zajímavá, dobrodružná a smutná, protože pokud to neudělal, fakt trpěl.
Jestli je to autobiografické nebo ne, na tom mi nezáleží. Bavila jsem se u toho. Nemohla jsem knihu odložit. Je to něco jiného než na co jsem zvyklá. Velmi příjemná změna.
Vrátila jsem se k této knížce a opět mě chytla!!! Výborně napsané, také zfilmované, ale film jsem viděla před cca 30 lety...
Mám i Banco, ale to už není ono. Motýlek je prostě klasa.
Kniha mi byla doporučena, a tak jsem se pustila do čtení. Příběh byl nesmírně poutavý, autor v něm vylíčil dopodrobna všechny jeho prožitky, tzn. euforie, zoufalství, dny, kdy si sáhl na dno. Nesmírně poutavá kniha.
To je druha knizka v zivote, kterou jsem nedocetla do konce ... pro me neni vubec ctiva, pribeh strasne prehnany, postavy cernobile, hlavni hrdinove strasne hodni vrazi. Ale abych ji jen nekrivdila, zachycuje zajimave prostredi a cizokrajna mista.
Ať už je pravda o vině i autenticitě popsaných zážitků Henriho Charrièra jakákoliv, tak z knihy je cítit neuvěřitelná touha po svobodě. Neochota smířit se v jakkoliv bezvýchodné situaci se svým postavením je neustálým hnacím motorem myšlenky na útěk. Vytrvalost, odvaha i nezlomnost po mnoha neúspěších zasluhují obdiv a zároveň jsou inspirující pro mnohé, kteří se občas cítí beznadějně.
Světlo na konci tunelu je vždy, jenom je potřeba se i po stopadesáté zvednout a jít dál, i když vidím jenom na krok.
Ano, s největší pravděpodobností Charrière nesepsal svoje zážitky. Dejme tomu, že se inspiroval u spoluvězňů. Ale opravdu to vadí? Mně ne. Bavilo by mě to, i kdyby šlo čistě o fantazii. Držela jsem Motýlkovi palce!
...třepotá se za mřížemi. Hledá průnik k přežití. I když mu dřou kůži, duši z těla, hleď, vzlétne jako Fénix z popela. S ikarovskou volností, s vůlí nepovolit. "Setřes strach, pot, pekelnej vězeňskej p/r/ach a pojď. Chystej se na útěk. Chytnem se, na úspěch."
Je to mazec. Představa strávit na samotce roky je děsivá. Nejprve jsem viděl film a pak si přečetl knihu. Po přečtení knihy musím říct, že film je brak i když tak nevypadá.
Dobrodružná literatura se vším, co k ní patří. Svérázný výklad práva a spravedlnosti mě bavil, podobně opravdu neuvěřitelné historky z útěku.
Když jsem studovala na střední škole, tak jedna spolužačka přinesla Motýlka do školy. Během několika dnů ji přečetla celá třída a o přestávkách probíhaly diskuse. Kniha nás pohltila dokonale...
Klasika, kterou jsem si koupil jako paperback a která mě pohltila svým příběhem. Za mě rozhodně doporučuji. Neměla by chybět v žádné knihovně.
Na tuto knihu jsem byl hodně zvědavý. Začátek byl takový pozvolný, ale pak se to rozjelo. Měl jsem rozečtené dvě knihy, jednu v kuchyni a druhou v ložnici (abych nemusel přenášet), ale nakonec jsem zůstal jen u Motýlka.
Kniha mě úplně pohltila. Ale všeho dočasně. Jak děj pokračoval a při stále se opakujícím omlouvání svého zločinu, tvrzením že pan Motýlek je nevinen, že hromada trestných činů je zaviněna dobou, státem a systémem, omlouváním a vychvalováním ostatních vrahů, pirátů, zlodějů a stále se opakujícím že jsou to vesměs slušní lide jsem se začal při čtení nudit, zlobit a ptát se jak je možné že Motýlek neustále nacházel mezi dozorci, indiány a lidmi kudy prchal tak hodné a vše omlouvající občany, kteří mu byli ochotni v takové míře jak popisuje pomoci a vynaložit na to nemalé prostředky a důvěry.
Příběh by to byl hodně zajímavý a krásný, ale ne podle skutečné události. Jestli je v příběhu něco pravdivého tak je to určitě touha po svobodě, kruté povahy a vlastnosti lidí a že člověk vydrží hodně.
Osobně po prvotním nadšení a po postupném chladnutí jsem zklamaný.
Původně jsem byl rozhodnutý že, si přečtu i pokračování knihu „BANCO“, ale po téhle zkušenosti NE!!
Naprosto geniální kniha, stejně jako naprosto geniální filmové zpracování. K obojímu se jednou za čas rád vracím. Člověk pak jenom zesmutní, když vidíme v jakých zotavovnách si dnešní lumpové odpykávají svůj trest...
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno paměti, memoáry vězení, věznice rozhlasové zpracování podle skutečných událostí dobrodružné romány útěky z vězení
Tohle je pro mě osobně jedna z nejlepších knih, které jsem letos četl. Ano, chápu komentáře o tom, že tohle určitě sám Motýlek zažít nemohl, neboť v příběhu je na jeden lidský osud až neuvěřitelné množství událostí, ale Henri Charierre ho napsal velmi sugestivně a přesvědčivě.
A proč se mi kniha tak líbí? Protože je to vlastně taková mayovka pro dospělé plná dobrodružství, které polokancelářská krysa (tedy já) hltá jak jen může. Pokud chcete materiál pro zamyšlení o svém životě, tohle je mnohem lepší volba než všechny mentorské knihy dohromady.