Morana

Zvláštní kniha ze zvláštního prostředí. Možný spoiler! Autorka zřejmě především chtěla vytvořit kladnou hrdinku. Všechny její možné negativní vlastnosti prezentuje čtenáři tak, aby během děje ji více chápal i s jejími činy. Proto jsou rozebírány ze všech možných úhlů, přesto normální chlap by něco takového u manželky sotva skousl. Ale dobře, ve svém prostředí má Lana určité opodstatnění a já, obyčejná ženská, o tom nemám ani páry, abych mohla soudit. Přesto zařazení Lany, jako tajnou agentku nějakého bratrstva spravedlnosti, mě přijde naivní. A nemusím být zrovna Gándhí, abych s jejím počínáním nesouhlasila, navíc nemám ráda tajné spolky, na to příliš pochybuji o jejich užitečnosti a čistotě konání. Jako nitka se v Lanině příběhu objevují zmínky o válce v bývalé Jugoslávii. Ta nakonec byla rozhodující v mém hodnocení, neboť ji propojila zanedbatelná realita mého života, hned po jejím dočtení. Knihu jsem dočetla v parku a ve chvíli jejího zažití jsem uslyšela z dětského koutku mužský hlas, zpívající svému potomku říkadlo Houpy, houpy, kočka snědla kroupy. Kolik otců za jmenované války nemohlo zpívat svým synkům a dcerkám říkadla a písničky. A nejenom v ní, i současně v celém válečném světě. I pro tu náhodu, která vstoupila do přemýšlení o právě uzavřené knize, dávám tři*