Moje cesta k Michelinu
Pavel Pospíšil
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395352/bmid_moje-cesta-k-michelinu-jLM-395352.jpg
4
5
4
To nejlepší z receptů prvního československého michelinského šéfkuchaře Tato kniha přináší nejenom sbírku 64 unikátních receptů na velice chutná, ale přitom zázračně jednoduchá jídla. Najdete v ní také poutavý životní příběh Pavla Pospíšila, prvního rodáka z Československa, jenž získal michelinskou hvězdu. Sledujte kariéru muže, který se původně měl stát malířem, a uvařte si doma podle geniálních receptů lahodné pokrmy z Moravy, Slovenska, ale také Bádenska, Švýcarska, Francie nebo třeba z Mallorky.... celý text
Přidat komentář
Na knihu mám dost podobný názor jako Podravka. Fotky jídel jsou opravdu jak ze 70. let, kdybych si z nich měla vybrat, co si dám na jídlo, tak bych teda hodně váhala. A stejně jako již citovaný recenzent bych uvítala hlubší analýzu kuchařského řemesla a také více vzpomínek na autorovy profesní začátky. Jinak to bylo čtení zajímavé, přestože jsem opravdu čekala více povídání než receptů.
Nechci nijak snižovat kvality Pavla Pospíšila, ale ty literární přece jenom nebudou takové terno. Prvního českého nositele michelinské hvězdy znám jako trefného glosátora gastronomického prostředí, jenž má bohaté zkušenosti s vařením i s vedením úspěšných podniků. Proto jsem čekal o něco hlubší analýzu kuchařského řemesla, která by mohla být zároveň úvahou o proměně restauračního byznysu za posledních padesát let. Bohužel kniha nabízí jen útržkovité vzpomínky na to, co všechno autor vyhrál za soutěže nebo kolik má kamarádů. Druhá polovina memoárů se skládá s Pospíšilových receptů. U nich je alespoň dodržena určitá smysluplnost, že když je vzpomínáno například Španělsko, tak následují receptury k němu vztahující se. Ale i tato část má své nedostatky. Na začátku je poznamenáno, kolik dalo vytvoření knihy práce. Zajímalo by mě, zda v roce 2018, kdy dílo vyšlo, měli autoři povědomí o tom, že existují kvalitní fotoaparáty či grafické programy. Je pak úsměvné sledovat fotky pokrmů, jež byly vyfoceny snad na kalkulačku a obecně vypadají dost retro. Jak kdyby je opravdu fotili někdy v sedmdesátkách ve Východním Německu. Ještě úsměvnější je to v kontextu toho, že sám pan kuchař se považuje za výtvarně velmi nadaného a sděluje nám ostřílené pravidlo o tom, že hosté jedí i očima. Možná vařil v očním sanatoriu. Nuže, příště by to chtělo méně poplácávání po vlastních zádech a více se zaměřit na obsah sdělení a vizuální úpravu, byť velmi dobrých, receptů. Ono se ne nadarmo říká, že fotky dělají půlku úspěchu každé kuchařky.
Moje cesta k Michelinu
Pavel Pospíšil jedna česká ikona našeho gastronomického nebe ( Sapík, Pohlreich, Kašpárek, Punčochář, Šubrt, Nodl atd. ) . Pavel ač úspěšně glosuje české dění na talíři (kolikrát s Pohlreichem v Ano šéfe!) , tak z knihy jsem mírně rozpačitá klouže po povrchu nejde do hlubky jako Sapík nebo Pohlreich. Knihu jsme získala ve výprodeji za 49,- z původních 499,- . Nemůžu se však zbavit pocitu jakoby snad životpis/kuchařka/cestopis byl spíchnutý horkou jehlou .