Medvídek Pú

Příběhy tohoto neobyčejného medvěda a jeho přátel si získaly malé i velké čtenáře na celém světě. Pú – sympatický popleta, oslík Ijáček, Klokánek, Prasátko, Tygr, Sova, a především Kryštůfek Robin prožívají společně dobrodružství plná legrace a úžasné fantazie, která nás zavedou do neméně podivuhodného Stokorcového lesa....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/2589/medvidek-pu-RcN-2589.jpg 4.6388
Originální název:

Winnie the Pooh (1928)

Žánr:
Pro děti a mládež, Pohádky
Vydáno:, Albatros
Počet stran:240
Překlad:Hana Skoumalová
Edice:Klub mladých čtenářů (SNDK, Albatros)
Ilustrace/foto:Jaromír Zápal
Vazba knihy:vázaná s přebalem
Náklad:111 000 ks
ISBN:13-652-78
Nahrávám...

Komentáře (61)

Přidat komentář
Jana283
11. října

"Jaký je den?" zeptal se Pú.
"Je dnes." odpovědělo prasátko.
"Můj nejoblíbenější den." řekl Pů. (Můj nejoblíbenější medvěd).

ComposeAdela
24. června

Milá, určitým způsobem moudrá kniha, v níž mě naprosto dostaly některé hlášky nebo myšlenkové pochody postav.

havranice
31. května

S knihou jsem se ve svém dětství nesetkala, četla jsem ji poprvé až nyní, při předčítání vlastním dětem. Několikrát jsem se nemohla dostat přes první kapitolu, protože ta je přeložená tak příšerně, že mě to 2x nebo 3x odradilo a v předčítání jsem pak nepokračovala - ta kapitola mi přišla úplně zmatečná, vůbec jsem nevěděla, kdo ke komu mluví. Vzhledem k tomu, že manžel knihu znal ze svého dětství a měl ji moc rád, tak jsem po ní po nějaké době sáhla znova a poprvé ji dětem přečetla celou. Předčítala se mi ale opravdu špatně - žádná jiná kniha se mi dětem tak špatně nepředčítala a to čtu dětem opravdu hodně. Překlad je starý a nikdy nebyl inovován - mně starší překlady běžně nevadí, překlady knih z 30.let běžně můžu, líbí se mi a s archaismy nemám problém a nevadí mi ani v dětských knihách. Tady ale nešlo o archaismy, ale o strukturu vět a vůbec o volená slova - věty na mě svou strukturou působily nečesky, nepřirozeně a kostrbatě, nijak mě nenaváděly ke správné intonaci, nenavazovaly na sebe přirozeně a špatně se mi chápal význam čteného a tudíž jsem tápala v tom jak větu zaintonovat, abych dětem přiblížila, jak jsou třeba dialogy myšlené. Bylo to strašně vyčerpávající a mnohdy se mi chtělo knihou praštit. Pořád jsem se v textu musela vracet na začátek odstavců, spousta dialogů a jejich vtip byl založen na slovních nedorozuměních, ale z textu často nebylo jasné, kdo jaké věty říká, vícekrát byl dialog složen ze spousty vět vyslovených jen do půlky, vznikal zmatek a spousta vysvětlování, kdo tedy co řekl, v čemž se vtip zcela ztratil. Kapitoly navíc nejsou až tak krátké - většinou trvalo předčítání 20 min - pro mě 20min. utrpení. Nutno říct, že děti knihu ale poslouchaly rády, i když jsem měla dojem, že je mnohé kapitoly nechaly trochu ve zmatku, co se tedy přesně dělo. Máme doma i anglický originál, nakoukla jsem do něj, a tam ten pocit neladnosti textu a neustálých zmatků, kdo vlastně zrovna mluví, nemám, takže si myslím, že je to otázka překladu. Jinak obsahově se mi to docela líbilo, je tam zajímavé, jak žádná postava vlastně není moc pozitivní - sobecký, sebestředný a požitkářský Pú, i když zároveň dobrosrdečný, pak trochu narcistní Králíček s pocitem vlastní důležitosti, bojácné, ale hodné Prasátko, Sova hrající si na chytrou s tím, že zná pár dlouhých slov,ale jinak vlastně nic, a IJáček - sebestředný, sebelítostivý, depresivní, cynický a citově vydírající. A přitom jsou všichni roztomilí a máte je všechny docela rádi - to je na dětskou knihu celkem jedinečné. Poučí to děti o tom, že každý kolem nich, koho v životě potkají, pravděpodobně bude mít nějaký větší či menší, ale povětšinou citelný osobnostní problém, a že se s tím budou muset naučit žít a druzí zase s nimi. Poslední kapitola je obzvlášť zajímavá - zaujala 9ti letou dceru a mohly jsme si povídat o tom, že je to o konci dětství - úplně to pochopila a byl z toho moc pěkný rozhovor. 5ti letý syn tohle ještě moc nechápal, ale kniha se mu jinak líbila. Tříletá dcera toho z celé knize ještě moc nechápala, text byl na ní ještě moc složitý a zamotaný, nechytala se. Knihu nedoporučuju k předčítání, problém asi není tak výrazný, pokud si dítě knihu čte samo a může se v textu libovolně vracet a snažit se text pochopit - doporučila bych to tedy dětem pro samostatné čtení v 7 či 8 letech. Je ale možné, že pokud knihu někdo dobře zná, tak už ví, jak je vše myšleno a problém, který jsem měla já, se tak výrazně zmírní. Anebo prostě je to nějak můj subjektivní problém s touto knihou, kteří by jiní tolik nevnímali.

Kozel
19. dubna

Zahrajem si Medvědí proutky? Když dojde na Medvídka Pú, většina lidí si automaticky vybaví verzi od Disney. Ta mi byla v dětství sice drahá, ale na originální knižní podobu rozhodně nemá. Těhle dvacet krátkých příběhů je naprosto okouzlujících. Morousovitý Ijáček, který o Púovi řekl, že "je docela milý, ale přitom neskonale hloupý", Prasátko překonávající vlastní strach, přemoudřelá sova a nebo Králíček, o jehož rozumu Pú pronesl, že "právě proto nikdy nic nechápe." Je tu spousta zábavy, filozofie i moudrosti. Až je člověku smutno při posledním rozhovoru mezi Kryštůfkem a jeho/naším oblíbeným medvědem. Jenže loučení se nekoná, tyhle příběhy jsou zlatem. Zlatem zářícím už přes devadesát let=o)

KosťaLevin
15. dubna

Nepodceňujte hodnotu nic nedělání, nesení se proudem života, poslouchání věcí, které neslyšíte, a nezatěžování se.

Jak se píše v knize Pú a filozofové: před rokem 1928 byla celá filozofie jen nevinnou přípravou na filozofii skutečnou - filozofii Medvídka Pú. Zmíněnou knihu jsem sice nečetl, zato znám knížku Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. Kterou jsem také nečetl. Po Medvídkovi Pú je totiž zbytečné číst cokoliv jiného.

bara9550
24. března

Tady bylo všechno naprosto okouzlující, nadčasová kniha - případně dál i zfilmování.

Jane007
13. března

Nádherná pohádka. Hlavně bych chtěla vyzdvihnout nádherné ilustrace, které krásně doplňovaly děj. Divím se, že mě to minulo. Určitě to jednou budu číst svým dětem.

Metroušek
12. března

Toto byla kniha, kterou jsem četl těhotné manželce v posteli před spaním. Krásné chvíle pro všechny tři.

LideCtete
08. března

Třikrát sláva Púovi - pánovi.

grillica
28. února

Kdyby šlo dát více hvězdiček, tak jich dám minimálně 10. Tohle je moje největší dětská srdcovka, některé pasáže znám skoro nazpaměť. Je to tak děsně milé a dojemné, vtipné a místy i smutné, až později člověku dochází to odloučení Krištůfka a Púa.. V rodinné knihovně máme vydání z roku 1988. A stejný text miluju namluvený Karlem Högerem, máme toho bohužel nahráno děsně málo, populárnější je verze od Ebena, ale to nějak nemůžu poslouchat. Disneyovku nebrat!!

Musvar
28. ledna

Zcela zásadní (ne)dětská kniha, která má spoustu proměňujících se úrovní pro různé věky, nálady a typy čtenářů. Hezky to píše Upíříměsíc, ale srdce vnímavé při této knihy čtení taky není k zahození :)

daniil7566
27. ledna

První knížka, kterou jsem přečetl celou a to několikrát. Psáno pro děti i dospělé s láskou, která zahřeje, poučí a hlavně pobaví. Neopakovatelná a nepřekonatelná kniha pro všechny věkové kategorie, na kterou jsem se těšil až ji budu číst svým dětem. Pro mě je to absolutní klenot v knihovně a věřím, že disneyovské zpracování neodradí čtenáře budoucí.

Upíříměsíc
10.09.2016

Abyste zcela docenili příběhy medvídka s malým rozumkem, musíte mít rozumek velký..

knihomolka525
21.07.2016

jedna z mých prvních knih před více jak padesáti lety.Podle přebalu to nebyla tahle.Co si vzpomínám měla nádherné obrázky a dialogy neměly chybu.Někdo připoměl že příběh mate děti.Co se blíží realitě:příběh z lesa nebo všelijaké létající železné nestvůry,plno ohně..atd.

hana1984
08.06.2016

úžasná kniha

Veveruška1992
02.06.2016

Medvídek s nepatrným rozoumkem, kterého nelze nemilovat :-)

JAnD
14.03.2016

Z dvaceti kapitol je deset výborných, pět dobrých a pět divných. Zvlášť poslední kapitolu jsem ani po dvaceti a více letech stále zcela nepochopil. Tak uvidíme za dalších 20 let :-)

qwill
10.02.2016

Medvídek Pú je druhý největší filozof všech dob....
i když se také vyvíjel

ALE balónkem si med neopatříš...
JÁ ANO

ovšem to ještě svůj názor přehodnocuje:
(Goethe by nejspíš řekl: je to zatím takový einer kleiner Ur-Bärchen Puuh)
Asi to nebyly ty správné včely....

pak dozraje do definitivní, zakalené podoby

ALE my nemluvíme o popálení - durdila se Sova.
JÁ ANO, řekl Pú.

---------------------------

Medvídek Pú je má první knížka, kterou jsem si odnesl z knihovny (a čestně vrátil). Bylo to téměř přesně před padesáti lety. Líbil se mi na obálce medvídek s balónkem.
A až v dnešní době začínám pomalu chápat, o čem to je....
a jednomu to dělá dobře

Netopyr07
26.01.2016

Medvídek Pú - zvířátek je bůh :-D Četla jsem to až v dospělosti, dobrá oddechovka. Prasátko je takové malé zviřátko. Čtená verze od Marka Ebena je KOUZELNÁ!!!

FMMMM
11.12.2015

Medvídek Pú a spol.,mi nikdy nepřirostli k srdci. Jako malému se mě v televizním zpracování nelíbil CZ dabing a v knižní předloze se mě zase nelíbilo chování zvířátek v některých situacích. Momentálně čtu tuto knihu dětem (vydání z roku 1978) a stále nejsem z knihy nadšen. Při čtení se děti dost často ptají, proč to medvěd udělal? Protože je medvěd idiot? To ne, snažím se vysvětlovat a vysvětlovat... Snad se jim kniha líbí, no uvidíme časem. :-) Pro mě je kniha podprůměr.

RealMadrid
07.11.2015

Když mě upad ocásek :D

DANDYNA
29.10.2015

Medvídek Pů byl má první kniha kterou jsem měla.Četla jsem ji tolikrát že to ani nemohu spočítat.Ten roztomilí chlupáček ve mě probudil lásku ke knihám která mi vydržela po celý život.

TeaPeter
30.09.2015

K medvídkovi Pú jsem se poprvé dostal během základní školy díky Klubu mladých čtenářů, před listopadem nebyl moc známý. Tenkrát jsem knihu odložil se tím, že je to strašná slátanina. Knihu jsem pochopil a oblíbil si až o mnoho let později. Přispěly k tomu dvě věci: moje děti, které se zamilovaly do Disneyových obrázků, a úžasná čtená verze od Marka Ebena. Prostě na první kontakt s touhle knihou musí mít člověk ten správný věk buď sám anebo jeho okolí.

Gold351
08.09.2015

Medvídka Pú jsem potkala jako malá holka, kdy mi předčítala jeho příběhy starší sestra. Časem jsem si ho půjčovala v knihovně a ještě později ho četla svým dětem. Nejen, že se líbil i jim, zamilovaly si ho i další děti v rodině. Myslela jsem si, budu-li mít jednou syna, bude to Kryštůfek. Ale mám dvě dcery :-)

BlaFre
11.08.2015

Nádherné, nevinné, úsměvné... V angličtině ještě o pár stupínků kouzelnější.

Schwestrn
29.06.2015

Kniha našeho dětství a dětství všech dětí.

woodward
24.06.2015

Jako kluk jsem tuhle knížku zdědil po mých sestrách a přečetl jsem ji nesčíslněkrát. Tuším, že teď ji, celou ošmatlanou a potrhanou, mají sestřina vnoučata. Zato já jsem si na stará kolena pořídil audioknihu, kde Medvídka Pu předčítá Marek Eben a Puovy písničky přitom dokonce skutečně zpívá!

Taťka Hraboš
11.04.2015

Když jsem byl malý, doma jsme tuhle knížku neměli, tak jsem znal z různých zdrojů jen pár Púových příběhů. K přečtení celé knihy jsem se dostal až teď v rámci večerního čtení synovi před spaním a jsem nadšený. Klidně bych si ji přečetl i sám jako dospělý. Každá postavička je malý klenot (hlavně Ijáček), úžasných dialogů a skvělého humoru je v ní tolik, že jen málokterá dospělácká kniha snese srovnání.

Rade
10.02.2015

K této knížce jsem ve svém dětství cestu nenašla, zato jsem jí byla oslovená, když jsem jí četla svému synovi. A i když se mu líbila, tak si myslím, že plně jí lze docenit opravdu až v dospělosti.

Snovač
09.09.2014

"Jaký je dnes den?" zeptal se Pů. "Dnes je dnes," vypísklo Prasátko. "Můj oblíbený den," řekl Pů. :)