Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: Dějiny severoamerických Indiánů Dobývání amerického Západu ve druhé polovině 19. stolení vylíčené z pohledu Indiánů. Dee Brown prostudoval zápisy z jednání mezi Indiány a představiteli Spojených Států i jiné dokumenty a shromáždil hodně faktů, které použil ve své knize. Kniha u nás vychází ve druhém vydání, nyní s jiným doslovem. Ten současný, od Josefa Opatrného, na rozdíl od původního nenahlíží na bílé kolonizátory jako na jednoznačné bídáky....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34425/big_me-srdce-pohrbete-u-wounded-knee-aKw-34425.jpg 4.892
Žánr:
Literatura naučná, Historie

Vydáno: , Hynek (Alois Hynek)
Originální název:

Bury My Heart at Wounded Knee, 1970


více info...
Nahrávám...

Komentáře (25)

Kniha Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

Heralt
03. června

/Crowfoore, Crowfoore, proč slzy/byl jsi statečný člověk/po mnoho let/proč jsi smutný/
/proč ten smutek?/Možná že to bude zítra/lepší/
/Roky uběhly/roky uplynuly/tvé srdce je nastaveno/tvá duše obsazena/
/ty stojíš před Radou/máš mysl /touhu/jsi moudrý/mluvíš dobře/
/vynikáš v odvážných skutcích/vynikáte/je osmnácet padesát tři/
/a ty jsi šéfem konfederace/

/jsi vůdce/ty jsi náčelník/stojíš proti lůze/a zlodějům/
/obchodují s whisky/a kradou tvoji zem/a přicházejí bystře/
/jako písek přinesený větrem/střílejí bizony a zabíjejí zvěř/
/a posílají své kazatele/aby jste se hanbili/je osmnácet šedesát čtyři/
/a ty přemýšlíš o míru i válce/

/na stole je smlouva/podepíšete ji?/nabízí ochranu i jídlo/
/opravdu si myslíte/že to je pravda?/nabízí rezervaci/to není tolik důležité/
/a na oplátku/se postaráš o celou zem/je osmnácet sedmdesát sedm

/no buvoli byli uloveni/nic není k jídlu/vláda přijde zase pozdě s masem/
/a tvoji lidé se seznámili s nemocemi bílého muže/i ty jsi v létě nemocný/
/a v zimě zmrzneš/a někdy se divíš/že jsi podepsal/a oni vás zlomili a stejně/
/je osmnácet osmdesát devět/a vaše hvězda exploduje/a pak spadne/

V Kanadě v posledním desetiletí demografický přírůstek původního obyvatelstva
a míšenců (francouzských a indiánských potomků) byl okolo 8-10% a místní politici
se rozhodli tomu čelit zvýšenou migrací z azijských zemí (Indie, Pakistán) - premiér
Trudeau se stal ,,hinduistou" a letos květnu nalezli ostatky 250 dětí, které měly vychovávat náboženské školy, kterým byla výchova dětí svěřena....

Nele
17. března

Už je to dlouho, co jsem tuto smutnou knížku četla, líbila se mi, film o něco méně, ale písnička od Radúzy: https://www.youtube.com/watch?v=OrTUHAybZTw
mne vždycky rozpláče :(


witko
07. března

Hodně smutné čtení.

manka71
06. března

Asi jedna z nejsmutnějších knih, které jsem četla. Pořád se v tisku, v tv a jinde vracíme k holokaustu a rasizmu a "rasizmu", ale o původních obyvatelích Ameriky a nebo i Austrálie se moc nemluví. Přijali je jako přátele a oni je pak téměř vyhladili, vyhnali z rodné země, protože "my potřebujeme, my rodíme víc dětí, nás je stále víc...." Přistěhovalec za násilí na původním obyvateli není trestán, ale obráceně ano. Z historie by se měl člověk poučit a nedovolit, aby se opakovali takové zrůdné činy.

tereza1198
17. ledna

Moje máma vždycky říkala, že Indiáni si mohou všemi mírovými smlouvami vytapetovat. Číst tohle byla opravdu síla. Genocida původních obyvatel, beznadějné války, vraždy žen a dětí. A když už přistoupili na rezervace a chtěli jen klid, tak čelili hladovění, nemocem a totální ignoraci. Strašná ostuda pro lidstvo. Vzhledem k tomu, jak se daří Indiánům dneška, mám pocit, že všechno to bezpráví jen pokračuje.

LordByron
20.08.2020

Celkovo asi najslabšia mi prišla bohužiaľ kapitola o Geronimovi (pritom to by mohla byť zaújmavá téma a vo filme bola spracovaná oveľa lepšie) a asi najlepšie tie o Šejenoch a Sjúoch plus o Tanci duchov. Zaújmavá je tiež kapitolka o Santijských Sjúoch kde sa človek viac dočíta aj o tej odvrátenej stránke tých dobrých indiánov :) a o ich neraz,, cigánskej ":) náture v štýle ukradnem to aby som bol macher a ja ho zabijem aby som ukázal, že som ešte väčší. No a zaújmavou postavou je aj Sherman, ktorý v kapitole o Navahoch hrá dobrého a inde potom zas zlého. Fascinujúci je príbeh Bentovcov a stál by za film naozaj. Celkom veľa z týchto príbehov by stálo za film..

LordByron
20.08.2020

(+ SPOILER) Nesmrteľná klasika všetkých klasík. Už dávno som si ju chcel prečítať a keď som sa k nej konečne dostal nemal som ani najmenšie ilúzie o tom ako bledé tváre s indiánmi zaobchádzali. Preto na mňa zrejme spočiatku nezapôsobila zas až tak ako na niektorých iných a moja povaha diablovho advokáta furt hľadala kde čo spochybniť a kde aj druhá strana nebola celkom bez viny:) Potom ma ale najmä kapitoly o Šejenoch a Sand Creeku a o Little big horne jednoznačne dostali. Konečne som pochopil veľkosť Sediaceho býka (,, nedokázal pochopiť ako môže byť v mestách bielych toľko chudobných a biednych a povedal,, biely muž vie všetko vytvoriť ald nič nevie darovať"") ktorého som kedysi neoprávnene mal za zveličovaného. Zasmial som sa na nejednej príhode ako chceli indiáni chytiť,, železného koňa"(vlak) lasom a nevyšlo im to :) a samozrejme tie príšerné zverstvá a tragédia v akej na konci skončili chytia srdce každého.
Prvýkrat som tiež pochopil, že indiánske vojny neboli o tom, že by hrdí náčelníci volili radšej smrť než stratu slobody.Mnohí z nich sa nevznešene pokúšali podvoliť, ale odpoveďou úplne bežne bolo, že kmeňu odobrali pušky ktoré dobrovoľne odovzdal a následne bezbranných a neozbrohených vrátane žien a detí zmasakrovali(a tehotným ženám párali bruchá bodákmi kým mužom rezali zaživa genitálie) . Polovica týchto,, vojen "nebol ani súboj, ale iba poľovačka na zúfalo utekajúcich a tisíckrat slabších chudákov.Tisíce vojakov lovili pár desiatok Geronimových utečencov, ktorí chceli len aby ich nechali na pokoji a celé armády naháňali húfik Sahaptinov, ktorí pritom netúžili po ničom inom ako dostať sa do Kanady. Nakoniec boli všetky kmene zlomené a deportované, pozatvárané do táborov v ktorých podmienky neraz pripomínali gulagy na Kamčatke a v ktorých zúfalci jedli vlastné psy a pili intoxikovanú vodu ak tam vôbec voda bola.Pôvodná kultúra bola takisto zničená a kresťanskí mudrlanti ešte pokrytecky zdvíhali hore nosom keď videli ako sa divosi mstia a mudrovali ako to vyplíva z pohanského náboženstva(pritom šlo priamo o pomstu za rovnaké zverstvá voči indiánskym civilistom) .
O tomto boli,, indiánske vojny".Neviem, ale podľa mňa to dosť zodpovedá pojmu genocída nech ho amíci vyvracajú ako chcú (ako povedal jeden indiánsky historik :aj väčšinu židov zabil hlad a choroby a to nič nemení na tom, že šlo o genocídu). A na záver len výrok hrdinského kresťanského kazateľa Chivingtona :,, zabíjajte aj ich deti, lebo z hníd sa rodia vši"...

Gaea
17.07.2020

(+ SPOILER) Kniha, která mě poznamenala na celý život. Kniha, po jejímž přečtení jsem nebyl schopen několik dní jediného slova. Objevil jsem ji v knihovně v pozůstalosti po babičce, jednalo se o české vydání z roku 1976. Neexistují slova, kterými bych byl schopen popsat svůj smutek a žal.
Nacistické Německo má svůj holokaust, Turecko svoji genocidu jednoho a půl milionu Arménů (1915 - 1918), Japonsko zvěrstva v Nankingu... a Spojené státy svoje Wounded Knee, které bylo jen špičkou ledovce genocidy původních severoamerických Indiánů.
Tzv. vyspělá západní společnost vnímala severoamerické indiány jako primitivy, jako nějaké křiváky a stejně křivě se k nim následně chovala stran dohod, smluv, slibů a příslibů. Všechny byly křivé, všechny byly následně porušeny. To, na co "vyspělá" západní společnost přichází a objevuje až nyní, to vše původní "primitivní" obyvatelé věděli již tehdy.
Kupříkladu plození nového potomstva: věděli jste, že rodičovství bylo radou starších plánováno podle toho, jaká byla ten rok úroda a obecně hojnost potravy? Věděli jste, že před každým lovem probíhaly obřady, kde se lovené zvíře žádalo o svolení jej zabít a současně se děkovalo za poskytnutí masa, kožešiny, šlach a dalších věcí? Stejným způsobem se děkovalo Matce Zemi za její plody, ryby v řekách, déšť, sníh, prérijní vzduch. Indiáni se nikdy necítili jako majitelé vší té krásy kolem nich, sami o sobě hovořili jako o správcích, kterým byla Matka Země předána po dobu jejich pozemského bytí k užívání. A jejichž povinností bylo to vše předat další generaci v témže stavu.
Často se k této knize vracím, ke vznešeným myšlenkám těchto hrdých lidí, původních obyvatel severní Ameriky. A pokaždé to bolí. Pokaždé se oči zalijí slzami. Snad nějaká vzpomínka na buněčné úrovni, vepsaná do mojí DNA, z nějaké minulé existence, inkarnace, kdy jsem si pravděpodobně výše uvedené běsnění prožil(a).

„Mé slunce zapadlo. Mé dny jsou u konce a kolem mne se vkrádá tma. Stíny přede mnou jsou dlouhé a temné. Dnes je dobrý den na smrt."
Rudý oblak, náčelník Siuxů, 1903

1