Masoví vrazi
Jonathan H. Pincus
Neurolog společně se soudní psycholožkou se snaží v této knize pochopit příčiny patologického jednání a důvody, které vedly masové vrahy k jejich hrůzným činům. O původu násilí existuje velké množství teorií. Neurolog Jonathan H. Pincus vyšetřil celou řadu masových vrahů a pachatelů násilných trestných činů, aby zjistil, jaké vnitřní faktory tyto lidi dovedly až k vraždě. Detailně rozepisuje funkci mozku pachatelů a uvádí příklady z klinické praxe.... celý text
Přidat komentář
Kniha je postavena na jedné teorii, kterou omílá pořád dokola. V anotaci jsou jména mediálně známých sériových vrahů, jako Jefftey Dahmer... Ale o těch není v knize jediné slůvko. Za to jsem našla slovíčko "buť", čímž chci upozornit, že korektura je provedena opravdu velmi pečlivě. Fakt, tohle mi úplně kazí dojem...
Zajímavě a poutavě napsaná kniha, ze které místy mrazí, ale také si při ní člověk uvědomí, jak moc naší osobnost v jistém smyslu předurčuje to, jaké máme dětství.
Štítky knihy
vraždy sérioví vrazi masové vraždy
Masoví vraziKniha Masoví vrazi je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 26x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 10x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Mimořádně zajímavá knížka, ve které se autor bohužel pravidelně opakuje (triáda masového vraha například), každopádně, nedočtete se tu o takových těch známějších vrazích, ale spíše o případech, ve kterých bylo doprovodným problémem nějaké poškození mozku, případně diagnóza mánie u 12-ti letého kluka nebo jakýsi mrákotný vztah (pravděpodobně nějaký druh epileptické aktivity mozku), ve kterém mladá dívka zavraždila svou spolužačku (kterou mimochodem podezírala z různých nekalých úmyslů).
Autor zmiňuje četné případy zneužívání, fyzického týrání, neuvěřitelně vynalézavého bití, takže knížku nedoporučuju slabším povahám. Právě v tom je knížka tak dobrá - ukazuje zde takové to čiré zlo, případy, kde se rodiče ke svým dětem chovali naprosto příšerně a často to hraničilo až s mučením.
Nebo ta kapitola o tom chlapíkovi, který byl v dětství tak neskutečně týrán a zneužíván, přičemž na všechno to byl schopen zapomenout (vytěsnění) a ještě si vytvořit několik alternativních osobností je dost dobrá, navíc zde autor poukazuje na celkem neznámou diagnózu mnohočetná porucha osobnosti.
V průběhu knížky nás autor taky seznamuje s biologií agrese (serotonin, mutace MAO receptoru apod.), nebo taky stručně s farmakoterapií. Pokud se zajímáte o lidi s nějakou poruchou čelních laloků, tady se vám jich dostane až až.