Mamon a ideály

Román napsaný v roce 1896, dokonale vykresluje rodinu německých továrníků Fustovců a polských Kryszpinových na pozadí sociálně-ekonomických a politických změn na přelomu 19. a 20. století. Po smrti svých rodičů jsou tři děti zbaveny jakýchkoli prostředků na živobytí nuceny požádat o pomoc svého nesympatického strýce. Nejstarší z dětí, šestnáctiletý Dyzma Kryszpin, se rozhodne pracovat jako dospělý, nechce žít z bídného chleba. Sledováním jeho příběhu poznáváme tehdejší poměry Polska, včetně komplikovaných spojení mezi Poláky a Němci, kteří spolu žijí. Rodiče se dopustili mezaliansie: ona byla dcera německého továrníka, on byl polský lékař, oba měli v hlavě plno ideálů, chtěli změnit svět a pomoci lidem nehledě na peníze. Za to je však čekalo jen vydědění a po jejich smrti děti zůstávají v péči babičky. Až se nakonec Dyzma, který se stará o své sourozence jako rodič, opatrovník, mentor a průvodce v jedné osobě, rozhodne vyhledat jejich strýce. Když bratři překročí práh továrny a začnou pracovat na nejnižší úrovni, uslyšíme hukot strojů a tkalcovských stavů, uvidíme závist a nečestnost, dělník je pro dělníka vlkem, ale objevíme i život mimo práci, zábavy a nejchudších čtvrtí. Do salonů paláce nás pozve aristokracie, kde zdánlivě ideální a hermetický svět odhaluje trhliny a prohlubující se rozdíly mezi členy a nedostatek skutečných vztahů k zachování dědictví, bohatství a čistoty krve. Vícevláknový příběh o společenských třídách od nejchudších až po aristokracii, o neshodách, o lidských vztazích, o citech a poutech, které vše sdílejí, o rodině, která překonala všechna protivenství navzdory tragédii...... celý text