Mami, nečti to!

Úplně nevím, co si o knize myslet. Hlavní myšlenka je totiž fajn, ale forma je strašná. Jako literární počin je to odpad. Spojení slov, která se k sobě vůbec nehodí, snaha udělat knihu jazykově bohatou ji činí pseudouměleckou (nebo možná moderní, ale jestli je toto trend literatury 21. století, tak děkuji, nechci, ráda zůstanu v 19.). Hrubky (asi neproběhla korektura). Závěr není nijak zvlášť překvapivý. Takový už vymyslelo mnoho lidí.

Kniha v sobě ale má něco syrového a opravdového, co by se dalo ocenit. Jenže je to prostě takové překotné vyprávění. Kdyby to byla osobní zpověď, tak ok, to se hodnotí jinak. Ale nikde jsem nenašla žádný "příběh o knize" a z facebookové stránky knihy jsem se také nic nedozvěděla. Jediné, co se mi povedlo dohledat, je, že autorka opravdu má stáj v Brně a tak je možné, že tam nějaké autobiografické prvky jsou. Pro knihu, která má mít hluboké sdělení, mi tam leccos chybí. Například otec hlavní hrdinky Petry. Nebyla o něm snad ani jedna zmínka. A matka hlavní hrdinky si jako nevšimla, že trenér je obšourník? A celkově jí nevadilo, kolik času její dcera tráví v té stáji s cizím skoro o 30 let starším chlapem? Nezajímalo ji, co to je za člověka?