Mám vztek! A nestydím se za to
Lidija Parchiťko
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490505/bmid_mam-vztek-a-nestydim-se-za-to-rbe-490505.jpg
4
3
2
Matka nemá právo zlobit se na své děti. Nesmí být unavená, podrážděná, vyčerpaná. „To si jenom namlouváš!“ slyší nejedna žena po porodu od svého okolí, když se zmíní, že trpí depresemi. Tlak sociálních sítí na „dokonalé mateřství“ je přímo hmatatelný. Co se ale skrývá za precizně vystavěnými iluzemi bezproblémových dětí a svěžích, vždy upravených a šťastných matek? Tato kniha renomované psychoterapeutky vám pomůže pochopit pocity, které vás během mateřství mohou přepadnout, a za které se často matky stydí. Není ostuda se k nim přiznat, ideální je však vědět, jak jim čelit, případně včas předcházet.... celý text
Přidat komentář
Knížka je z části velmi poučná, popisuje situaci "po lopatě", omlouvá.
Ale na druhou stranu jsou některé věci do běžného života nebo spíš pro běžného "smrtelníka" jen těžko aplikovatelné.
Ale třeba je to jen o vůli a sebezapření.
Mám vztek! A nestydím se za toKniha Mám vztek! A nestydím se za to je v
| Přečtených | 6x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 3x |
Zakřičíte občas na své dítě, protože vám prostě bouchnou saze?
Vyčítáte si to pak a říkáte si, jak blbej jste rodič?
Nemůžete si v těch silných situacích pomoct?
Jen tak namátkou, dva tipy z knihy, které si (mimo jiné) beru já:
1️⃣Když máte chuť zakřičet, sedněte si k dítěti na zem. Dostanete se na jeho úroveň a sestoupíte z pozice moci. Vybavíte si záporáka, kterej křičí na své okolí a sedí u toho? V sedě je to totiž mnohem těžší.
2️⃣Domluvte si doma SOS slovo. Jakmile ho jeden použije, druhý udělá to, co se domluvilo. Obejme vás, bere dítě a odvádí z místnosti, apod.
Tohle je přesně ta kniha, kterou jako rodič chcete mít ve své knihovně. Má nadhled, podpoří vás a poradí vám konkrétní kroky, jak pracovat se svou emocí, která se valí ven a odnese to ten nejmenší cíl.
Kniha vás, a to je to nejdůležitější, uklidní v tom, že nejste blbej rodič. A že to, co se ve vás děje, je normální. Jde pak hlavně o to, abyste správně ošetřili celou situaci. Myšlenky autorky se snažím praktikovat už dlouho, právě proto mi celá kniha byla tak moc blízká. Ale i když člověk už něco zná, určitě tu najde spoustu nových tipů. Za takovéhle knihy a pohledy na výchovu dětí nepřestanu děkovat. Jediné, co mě trochu štvalo, že autorka cílila jen na matky - používala oslovování jen matek, psala v ženském rodě, apod. Být otec a číst to, tak mě to docela dost štve. Ale budiž odpuštěno. @knihodura