Páté roční období
Mons Kallentoft
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191090/bmid_malin-forsova-pate-rocni-obdobi-6wy-191090.jpg
4
301
71
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 5. díl >
Je začátek května a mladá rodina při procházce lesem narazí na mrtvé, značně zohavené ženské tělo. Mrtvola je děsivě zachovalá, s naprosto zřetelnými stopami po mučení. Inspektorka Malin Forsová si dá vraždu okamžitě do souvislosti s případem Marie Murvallové, mladé ženy, která byla před několika lety nalezena v lese znásilněná a brutálně zbitá a následně skončila v psychiatrické léčebně, kde v tichosti přežívá pohroužena do svého traumatu. Malin se shodou okolností setká s lékařkou z psychiatrické léčebny U svatého Larse v Lundu a ta jí řekne o podobném případu — a postupně vychází najevo, že Marie je jen malou součástí velké skládanky. Ale co může být tak hrozného, že to nelze vyjádřit slovy? Malin posedlá hledáním pravdy o Mariině hrůzné minulosti je odhodlaná přijít případu na kloub bez ohledu na to, kam až ji může zavést. První vydání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Den femte årstiden , 2011
více info...
Přidat komentář
SPOILER!! Kniha měla velký potenciál, ale ten byl udušen ještě dříve, než se mohl naplno projevit. Dočetla jsem jen proto, že mě zajímalo, kdo byl vrah. Ten se samozřejmě v ich formě sám přiznal, aby to měl autor lehčí. Spousta klišé, zbytečné popisy snů i mrtvých. Průměrná detektivka, nic víc.
Už od samého začátku velmi napínavá kniha. Nemohla jsem ji odložit. Malin mi byla velmi sympatická, podobně jako Waldemar a zbytek týmu. Konec byl trochu drsný. Jsem přímo okouzlena touto pozoruhodnou knihou. Všem doporučuji.
Lidé nepřestanou udivovat
Nutno říct, že když jsem dočetl první díl této série, tak sice ano kniha se mně líbila, ale úplně jsem si ještě nezvykl na Kallentoftův styl. Zvyknutí na jeho styl se naštěstí dostavilo už v druhém díle série. A od té doby se mi autorův styl psaní velice líbí a řekl bych snad víc a víc (vyjma tedy třetího dílu, který jsem zatím označil za nejhorší ze série).
Jarní mrtví nastavili laťku hodně vysoko (stále ji považuji totiž za nejlepší díl této série). Velice rád, ale musím napsat, že Páté roční období skoro na milimetr přesně na tuto laťku dosáhlo. Jen tak dál Monsi.
Nutno takhle z kraje říci, že autor nám v tomto příběhu docela zdrsněl. Příklady za všechno: Držení zapáleného zapalovače u varlat, pistole hlavní doslova nalepená u zadnice. Mohu pak zmínit i hadr namočený za a) kyselinou b) bezovým sirupem c) malinovým sirupem. Z nich pak násilník vybírá, který vloží do úst své ženské oběti. Jako poslední příklad pak uvedu hon na mučenou ženu jako hon na lovnou zvěř. Nic příjemného jen co je pravda. Naštěstí autor (sice velice maličko, ale přeci) do textu vepsal i minimálně úsměvné či veselé věci. Jmenovitě zadržení násilníka nastavením nohy malou holčičkou. Dočkáme se i těhotenství. Vysloveně vtipně pak z určitého spektra působí i Rada pro sledování výživové hodnoty výkalů, Komise pro průzkum erotičnosti dámského prádla, Úřad pro kontrolu poklic na kole.
Rozsahově nic nového (455 stran). Nic nového už není ani promlouvání mrtvých. Celkově jsou postavy i v tomto díle sepsáni velice věrohodně. A člověk se s většinou z nich (oběti a dobráci) dokáže ztotožnit. Napětí opět hlavně v závěru knihy. Najdeme ho však v určitých částech po celý příběh. Trošku upozaděné na rozdíl od ostatních knih pak jsou osobní problémy Malin. Konec však dává tušit, že nás možná čekají další zajímavé peripetie v jejím životě. A to právě tím co se jí stalo na konci knihy. Originálně pak hodnotím i samotný název knihy. Jen osobně bych děj posunul spíš o měsíc dřív. Květen byť jeho začátek už je pro mě i počasím jednoduše jaro. Kallentoft pak Páté roční období nijak zvlášť nepojmenovává, jakoby to snad ani nešlo, stejně jako uvěřit tomu jak nás lidská rasa dokáže udivovat ať už v dobrém či špatném.
Autor nás svými knihami provedl ročními obdobími a ještě jedno dokonce přidal. Každé roční období pak člověka nějak zaujme, něco mu nabídne atd. Stejně tak knihy od Monse Kallentofta.
Páté roční období je pro mě zatím druhý nejlepší díl ze série. Ale příběhově se mně více líbili Jarní mrtví, proto uděluju Pátému ročnímu období 92%.
Malin je konečně střízlivá a je to hnedka znát :) Kniha se dobře četla, žádná slabá místa, jen je trochu víc brutální než zbytek. Každopádně se těším na další díl / díly :)
Nepravděpodobné, chvílemi nudné a naivní. Prostě jen takové prázdninové čtení, které člověku nic nedá. Ty hlasy, co se stále ozývaly, sny, co se opakovaly, hadi a stonožky, to jsem musela přeskakovat.
Davam plny pocet...tenhle dil se mi ze serie libil opravdu nejlepe! Napinave, ctive, zadna hlucha mista. Opravdu super dil ;) jen ten konec me trosku zamrzel no...
Postavy víceméně zajímavé, dobře vykreslené, děj, prostředí….Mám ráda severské autory, ale na můj vkus je toto už moc brutální…., zbytečně popisné a perverzní…. . A možná už je to nakonec i všechno na jedno "kopyto". Ani mi nesedly ty "hlasy obětí v hlavě Malin". Tohoto autora si příště asi odpustím.
Už jsem si myslela,že vražda Marie nebude objasněna, naštěstí se tak nestalo a tato pátá asi byla nejlepší. Trochu mi vadí ty proslovy mrtvých, ale jinak se tento autor čte dobře.
Ač není kniha špatně napsaná, nesedla mi. Vadila mi přílišná lyričnost v kontrastu s tím nejhrubším násilím, monology mrtvých, hrdinka, co pořád slyší nějaké fantomové výkřiky - a pak nevím, co se děje v hlavně postav a co v realitě.
Spíš než detektivka mi to přišlo jako společenský román, kde se řeší problémy s muslimskými imigranty (autor potvrzuje, že se o tom ve Švédsku nesmí mluvit), obchod s bílým masem, třídní rozdíly a zpupnost mocných. Švédský stůl nakupený na jednom talíři.
Navíc nevěřím, že se policisté ve Švédku mohli chovat, jak se chovali v románu. Pochybuji, že je společensky přijatelné mlácení zatčených, mučení podezřelých a vloupávání se do soukromých objektů. V románu dopředu víme, že protagonisté jsou zločinci, ale v reálu neví policajt nic.
Tak zde nemůžu nic jiného dát jak pět hvězdiček.Čtenář si musí zvyknout na osobitý styl psaní autora a jelikož je to již má čtvrtá přečtená kniha, takže v pohodě. Občas je kniha dost morbidní pak jemná a smutná.
Moje pátá a poslední autorova kniha. Víc jsem jich naštěstí nekoupila. Příliš podle šablony, dost se vše opakuje, zase hadi, zase ty její problémy s dcerou, s bohatými, s chlapama, opět mi nesedly promluvy mrtvých, páté roční období, které zmiňuje více postav, vrah až na konci, no a úplně mě rozsekal prvoplánově dramatický konec, kdy super skvělá nadějná vyšetřovatelka, tahoun všeho, se rozhodne, že nejlepší by bylo vypnout telefon a vyrazit sama za vrahem a nikomu to neříct. Tomu říkám chytrá holka.
Jeho knihy mi zkrátka nepřijdou napínavé, nemám šanci tipovat vraha, protože obvykle se objeví odnikud a na konci. Vyšetřování vázne, celou dobu to nemá spád a pak nejadnou prásk a je hotovo. Navíc jednání některých postav na konci je až nelogické.
Mons Kallentoft v predchádzajúcich knihách vyčerpal všetky ročné obdobia, a tak tu máme Piate ročné obdobie. Áno, v tejto knihe, v poradí piatej s vyšetrovateľkou Malin Forsovou, sa postavy zamýšľajú aj nad tým, aké je v tom máji vlastne ročné obdobie – či jar, či leto, či sa vracia zima alebo je jeseň.
Vyšetrovaný prípad je pomerne zaujímavý, vraždy mladých žien, ktoré zrejme súvisia aj s nevyriešeným prípadom Marie Murvallovej, ktorému sa vo voľnom čase venuje práve Malin. Do toho osobný život a nikdy nekončiace problémy.
Podľa môjho názoru je kniha lepšie štruktúrovaná a konzistentnejšia ako predchádzajúce knihy, najmä prvá a druhá zo série, kde sme lietali s Malin a Zekem autom hore-dole za účelom nikam nevedúcich výsluchov. Samozrejme dlhé hodiny často strávime v aute aj v tejto knihe. A nič múdre sa nedozvedáme asi až po 350. stranu, kde som pri čítaní vety „Musíme se konečně hnout z místa.“ krútil hlavou.
Autor postupuje podľa svojej šablóny. Nie je predsa normálne, aby vrahom opäť bola pravdepodobne postava, ktorá sa objaví až v záverečných kapitolách knihy. Takisto ma neskutočne začína iritovať veta : Hodiny na palubní desce ukazují xy hodín. Nechápem rovnako, čo má autor proti Slovanom. Raz je ten najhorší Rus, inokedy Ukrajinec. A keď sa vyšetrovatelia nedozvedia ako tradične nič prevratné, pošlú na vypočúvanie Waldemara s jeho ojedinelými metódami. Ak sú toto tie pravé švédske, tak potom ďakujem za tie slovanské. :-) Takisto sa mi nepáčilo, že viacero postáv malo takmer identické myšlienkové pochody, týkajúce sa napr. Monsovho obľúbeného počasia.
Kniha bola miestami brutálna a nechutná. Niektoré obrazy o zle boli pekné. Avšak to nevyváži moje nesympatie voči Malin a samotný a megaakčný záver.
„Zavře knížku, jejiž četbou si krátila čekání. Přihlouplou detektivku příliš ambiciózního spisovatele z Linköpingu.“
na mě byla kniha dost drastická, dočetla jsem jí s vypětím sil, další už od autora číst nebudu
Klasická severská krimi poslední doby - sex, maximální násilí kam až autorova fantazie dosáhne, sociální problémy, genderové problémy, integrace cizinců... No a tím vším se prolíná kriminální příběh. V tomto případě dosti zvolna (nechybí například kapitola, v níž je popsáno co, v noci dělají postupně všichni členové vyšetřovacího týmu, včetně těch, kteří spí). Věty typu "Spravedlnost je pouhý vynález bohatých, jak si podrobit masy..." mne také neuchvátily. A navíc se musím přiznat, že postava hlavní vyšetřovatelky mi nebyla vůbec sympatická a jejímu příteli jsem se dost divil. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, nakonec jsem dal lepší hodnocení. Úplný závěr knihy je docela dobrý a byl jsem opravdu zvědav, jak to všechno dopadne.
Dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na autorův styl psaní. Detektivka je to bezesporu zajímavá, ale přišla mi trochu zdlouhavá. Než se dej doopravdy rozjel, docela jsem se i nudila. Čtení to bylo v celku poutavé, nijak zvlášť mě to však neoslovilo. V budoucnu si možná od autora ještě něco přečtu, cíleně jeho knihy však vyhledávat nebudu.
Tak toto byli moji poslední mrtví od Monse. Další děsivý případ, který vyřešila inspektorka Malin Forsová, si v ničem nezadal s předchozími pěti díly, které jsem na "přeskáčku" přečetla. I tato detektivka byla velmi čtivá a napínavá a musím se přiznat, že mně bude Malin i trochu chybět, docela jsem si na ni zvykla a oblíbila si ji.
Super,skvěle napsaná.Mrazivý příběh.Těším se další pokračování Malin :-) Doporučuji přečíst .
Četla jsem všechny předchozí díly, takže jsem měla čas si zvyknout na zvláštní styl psaní, jakoby dialogu mezi obětí zločinu a vyšetřovatelem. Tentokrát mě to ale nějak víc rušilo, nevím čím to bylo, možná tím, že těch dialogů bylo hodně a neměla jsem pocit, že děj někam posunují. Příběh sám je opravdu hodně horrorový, krvavý, snad až neuvěřitelný. A chyběla mi nějaká větší úvaha o tom, proč byl vrah takový, jaký byl. Prostě se tak narodil... nějak jsem se chtěla dopátrat většího odhalení jeho vnitřních pocitů... Hodně drsné čtení.
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Kniha Páté roční období je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 457x |
| Čtenářské výzvě | 27x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 268x |
| Chystám se číst | 191x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 5x |
Hodně krutá kniha. Čtyři ženy potká jeden osud. Jsou znásilněné, zmučené a brutálně zohavené. Jedna z nich je nalezena mrtvá, jedna z nich spáchá posléze sebevraždu, dvě hrůzou oněmí. Vyšetřování vede k hodně neočekávaným pachatelům. Je to moje první setkání s Malin (opět nečtu knihy po řadě). Malin je velice emotivní, plná myšlenek, úvah, neodbytných vnitřních hlasů. Právě těm a hlavně monologům mrtvých dává autor v knize zbytečně moc prostoru a nutí mě odebrat jednu *.