Malé ženy

17.05.2020

Tak přečteno podruhé /první díl kdysi dávno/ - tentokrát obohacené o druhý díl.

10.05.2020

Příběh o sestrách, každá je jiná a každá touží po štěstí. Nejvíce mi sedla Jo, tolik se jí podobám...
Někdy se to vleklo, jindy to letělo... Každopádně v hledáčku jsem ji měla už dlouho, nelituji, že jsem si ji přečetla, našla jsem tam, co mě zaujalo...
Tyhle " staré" knížky mají své kouzlo.

10.05.2020

Jako ostuda jsem ji četla až nyní, když se o ní hodně mluví, přesto ji znám už od dob Přátel a vždy jsem se do ní chtěla pustit. Čtyři sestry, čtyři různé povahy, to se mi asi na knize líbilo nejvíc, jak každá představovala nějaké stereotypní ženské vlastnosti, ale děj se mi vůbec nelíbil, nebavilo mě to a dočetla jsem jen, abych měla splněno.

02.05.2020

Pěkný románek, poplatný své době. Sic jsem si u knížky poplakala, příběh byl protkán všemi cnostmi, které snad jen existují. Přesto nelituji času, pouze doporučuji číst neočesaný překlad a obě části jako celek. Někdy je potřeba být sentimentální..

02.05.2020

Je to docela příjemné čtení a i když nejsem cílovou skupinou této knížky, přečetl jsem ji nakonec celou (ano, taky mne k tomu vedla zmínka v seriálu Přátelé :)). Je to taková mile naivní americká Babička, Broučči a Kája Mařík :)

28.04.2020

Kniha mě nadchla, i když jsem později zjistila, že čtu pouze zkrácené vydání :( Určitě se k ní vrátím znovu a snad i ke klasickému vydání

12.04.2020

Moc krásná kniha. Určitě mi zůstane v paměti. Ponaučení, které si můžeme vzít k srdci a čtyři dívky s neobyčejnými příhodami. Já osobně jsem se ztotožnila s Jo. U knihy jsem se smála a brečela zároveň, ať už ze srandy nebo smutkem.
Každé dívce a ženě doporučuji.
Jako bonus přidávám, že film (2019) a kniha Malé ženy není ve všem stejný..

Příjemné čtení.

28.03.2020

Nevšední román o čtyřech sestrách: Jo, Beth, Meg a Amy. Tuto knihu mohu jedině doporučit. Budete s hrdinkami románu prožívat všechny jejich nesnáze, radosti, zklamání, chudobu a první lásky. Ani si neuvědomíte, a budete na konci. Najednou vám to bude líto a vy si uvědomíte, že jste si tam všechny oblíbili a nebudete chtít knihu zavřít...

Když jsem zjistila, že vydání od Sofia books je “jen” převyprávěním, vnímala jsem to jako takový trochu podvod. Podvod čtenáře na autora. Kdybych si nepřečetla i toto vydání od Ikaru (standardní překlad), tak bych snad ani nemohla klidně spát...

Převyprávění je přístupnější, čte se velmi snadno, tedy je rozhodně vhodné pro mladší čtenáře. Děj je zkrácen, ale nezměněn (rozuměj - jsou vynechány sáhodlouhé popisy), jsou vypuštěny některé postavy a část hlavních postav je pojmenována (přeložena) jinak.
Oproti tomu tento překlad, který se drží původního amerického vydání, je místy rozvleklý, takže se vůbec nedivím těm, kteří knihu nikdy nedočetli (přiznalo se mi k tomu docela dost lidí). I proto si pro sebe přirovnávám Malé ženy k Babičce - ta je naším národním pokladem, zároveň je ale jednou z nejčastěji nedočtených knih.

25.03.2020

Jeden z nejsilnějších příběhů, jaký jsem kdy četla! Naprosto chápu Joeyho z Přátel, že měl chuť dát knihu do mrazáku, protože i já měla občas co dělat, abych pokračovala ve čtení. Někdy jsem totiž tak moc brečela, že jsem na stránky neviděla. Beth byla myslím nejlepší knižní postava s jakou jsem se kdy setkala, co se krásné osobnosti týká. Jenže po dočtení jsem si uvědomila, že všechny postavy v Malých ženách byly úžasné a stály za poznání. Beth byla jen ta, která by se skutečně mohla rovnat dokonalosti. Příběh mě rozesmíval, rozbrečel, potěšil, nadchl a především jsem si z něho odnesla několik rad a myšlenek, které mi přišly naprosto kouzelné! Rozhodně bych se ani nestyděla tu knihu označit jako skvělou příručku pro rodičovství, protože to jak je v tom příběhu popsaný šťastný domov a milující rodina, to je přesně to, co mi přijde na světě ze všeho nejdůležitější a možná i tak trochu proto, že díky bohu něco takového sama doma mám. Vážně doporučuji. Jedinou hvězdičku strhávám pouze za to, že občas tam opravdu byly pasáže, které jsem nějakým způsobem shledávala zdlouhavé nebo až příliš popisné. :)

23.03.2020

Krásné čtení, milé ponoření do starých časů.

20.03.2020

Sympatické vyprávění o čtyřech mladých dívkách čelícím různým výzvám a překážkám, které se nám dnes může zdát lehce naivní. Morální hodnoty, cena přátelství, soudržnost v rodině a úcta ke starším ale z knihy, která vznikla na konci 19. století, dělá nesmrtelné dílo.

17.03.2020

Veselé, smutné, roztomilé, dojemné... Jestli to zní sentimentálně, chápu, ale překvapivě Malé ženy sentimentální nijak zvlášť nejsou. Zdůrazňování lásky rodinné a mezi lidmi je všudypřítomné. Někdy mi vadila přílišná mravoučnost, která vycházela skoro z každé situace. Kapitoly se tak různě střídají, kdy jedna je zajímavější, druhá už méně. Zároveň se kniha samozřejmě věnuje ženám jako takovým. Jejich postavení v 19. století a jak těžké si bylo prosadit své záliby a sny, kdy vás všichni nutí, abyste se hlavně "dobře vdala". Nemyslím si však, že je to čtení pouze pro ženy, jak se neustále snaží prezentovat nakladatelství. Viz přebal od Ikaru, který nemá skoro žádnou souvislost s knihou, ale nakladatel si nedal skoro žádnou práci a nasázel tam stereotypy (růžová barva, růže, ruční práce). To kdyby vás Alcottová alias Jo viděla, ta by vás hnala! :-)

15.03.2020

Krásný příběh rodinky která umí najít štěstí každý den. Ke konci mi to už přišlo rozvleklé, ale i tak mě bavilo sledovat, jak se dívky mění v malé ženy a s těmi správnými hodnotami. Tohle je příběh s nadčasovou myšlenkou.

12.03.2020

Je to v podstatě naivní blbost, ale roztomilá blbost. Zavzpomínala jsem si na dětská léta, když jsem hltala Annu ze Zeleného domu. Ty mladé naivky, pilně se snažící o to, aby byly co nejšlechetnější, mi dokonce trochu přirostly k srdci.

01.03.2020

Krásné, milé a příjemné čtení - moc pěkný příběh :-)

27.02.2020

Poslouchala jsem knihu načtenou A. Elsnerovou. Moc hezký poslech to byl, audiozpracování se povedlo a p. Elsnerová má krásný hlas, který mi k příběhu pasoval.
Román o čtyřech sestrách mám navzdory jeho naivitě ráda.

26.02.2020

Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla a knihu jsem dokonce chtěla odložit, ale nakonec se vyplatilo, že jsem vydržela. Postupně to člověka vtáhne do příběhu a chce vědět, co bude dál. Na příběhu je znát, že je čerpáno z vlastního života a příběhy jsou zaobaleny do krásného kabátu. Trochu mi to připomíná tvorbu Boženy Němcové, což asi není divu vzhledem k tomu, že žily ve stejné době.