Má poslední vévodkyně
Daisy Goodwin
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/131014/bmid_ma-posledni-vevodkyne-Ccr-131014.jpg
4
98
98
Američanka Cora Cashová se do Anglie vydává hledat budoucího manžela z donucení – její matka se totiž nehodlá spokojit s nikým menším než baronem nebo vévodou. Když se zamiluje do toho, u kterého by to čekala nejméně – Iva, devátého vévody z Warehamu –, a posléze přijme k matčině velké radosti jeho nabídku k sňatku, netuší, jak spletitou hru plnou intrik, lží a tajemství právě odstartovala. Brilantní románový debut z Anglie konce 19. století.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2012 , Ikar (ČR)Originální název:
My Last Duchess , 2010
více info...
Přidat komentář
Příjemné čtení.Ukazuje na zvyky a také chyby tehdejší doby. Řekla bych něco mezi Jane Austen a Georgette Heyer a samozřejmě trochu novodobých prvků.Moc pěkné počtení.
Velmi dobrý a chytlavý příběh :) ..autorka by mohla napsat ještě něco dalšího .. velmi dobře se to četlo
Celkem povedený historický román. Samotný děj by se vešel na 200 stránek, to ostatní jsou popisy chování (zvyky, zlozvyky, způsob myšlení, životního stylu) amerických zbohatlíků a anglické aristokracie. Myslím si, že autorka tyto popisné scény zvládla brilantně. Jediné co mi na románu vadilo, bylo chování Cory v manželství. Vždy měla dobrou vyřídilku, ale s Ivem jakoby najednou byla někdo jiný. Možná jen proto, aby román měl jakousi zápletku, jinak si to neumím vysvětlit.
Na rozdíl od komenřáře modranky mě absolutně nenapadlo, že autorka pohrdá nebo dokonce uráží anglickou aristokracii. To ani omylem! Postavila proti sobě dva dost rozdílné světy. O sexuálních praktikách tam také nic moc nenajdete....tak jedině v tom se můj názor liší od modranky a s žárovkou souhlasím s Alyx :)
Dovolím si oponovat. To, že my vidíme žárovku jako něco neelegantního, je dáno jejím rozšířením. Kdo by se zdobil něčím, co visí na každém veřejném záchodku :-) Ale v době, kterou popisuje román, šlo o poslední výkřik techniky. Takže i ta velká baňka na čelence by musela velmi zapůsobit...
Ak má niekto rád detailné scénické opisy, čítajte, vytvoríte si perfektný obraz javiska, na ktorom sa príbeh odohráva. Pre nás ostatných, ktorí si vystačíme s vlastnou fantáziou tu je torzo deja. Celý príbeh je postavený na zrkadle dvoch spoločenských vrstiev, americkej feudálnej spoločnosti a anglickej aristokracie s jej tradíciami a zlozvykmi. Nevedela som sa zbaviť pocitu, že autorka Angličanov nemá príliš v láske, dokonca nimi pohŕda a chvíľami som mala pocit, že ich uráža, vysmieva sa im. Ale musím priznať, že perfektne vystihla život a aristokratickej spoločnosti. Postavila do polohy sexuálne praktiky aristokracie a prvé sexuálne skúsenosti neskúsenej slečny (poriadne hlboké francúzske bozkávanie Cory so slúžkou, kontra vojvodova milenka). Kým Američanka môže ponúknuť bohatstvo, Angličan ponúka titul. Príbeh nebol veľmi romantický, takže k historickej romanci by som ho nezaradila. Rovnako by som ho nezaradila ani do historického románu, lebo mu chýbali skutočné historické reálie, i keď autorka v závere vypísala čo všetko naštudovala kým príbeh napísala. Obávam sa však, že z celej tej plejády kníh si vybrala len scény, nie reálie. Veď hneď v prvej časti sa stretneme s kostýmom, ktorý má na sebe pripevnených 120 žiaroviek plus nabíjacie batérie. Spomínate si zo školy ešte na Edisonovu žiarovku? A viete si tie porcelánové objímky a sklenené baňky predstaviť na diadéme? Autorka si asi zabudla naštudovať, že LED diódy nepatria k vynálezom roku 1894 kedy sa dej odohráva.
Má poslední vévodkyně
Musím říct, že to pro mě bylo ze začátku náročné čtení. Jsem zvyklá na ich formu a byla jsem chvilku zmatená jak se pohledy měnily podle potřeby na náhled děje. Ale příběh je dobrý. Nejdřív jsem si myslela, že to bude typický román, kde hned od začátku je jasný konec a půjde jen o průběh jak k tomu dojde. Ale tento příběh byl naprosto propracovaný, člověk nevěděl do samého konce jak to dopadne a jak to celé vlastně bylo. Musel dávat pozor na náznaky, a když to zachytil a věděl že se něco děje, přesto nenahlédl do pozadí toho celého. Co mi nejvíc chybělo bylo to, že Ivo se jako hlavní postava moc neprojevila. Pohled samotného Iva mi chyběl, protože někdy sem nevěděla co si o něm myslet. Vlastě samotný vztah, jejich vývoj se moc nepopsal, spíš vztahy a povaha tehdejší doby.
Takže i když se mi kniha líbila, nejspíš se ke knize nevrátím, spíš ráda sáhnu na další knihu od této autorky.