Literární studie a podobizny

23.01.2021

Už v Juveniliích jsem psal, že Václavek je bystrý intelektuál, který to myslí s levicovostí vážně. Tady bych řekl dokonce smrtelně vážně. To ale neříkám jako odsudek, jen jako charakteristiku. Soubor jeho studií a podobizem ukazuje, jak široký rozhled měl, jak dokázal obsáhnout českou, moravskou, a taky německou a francouzskou literaturu. Za nejzajímavější studie považuji porovnávání básnických typů Máchy a Halase (jeho přítele) nebo jeho analýzu S. K. Neumanna. Je zajímavé, jak se sice s úctou, ale vlastně odmítavě staví ke Karlu Čapkovi, zato oceňuje Josefa Čapka ("Josef je umělcem namnoze hlubším a tím, kdo do společných prací obou bratří vnesl právě tóny nejsilnější..."). Myslím, že na tom něco je, jakkoliv Karla obdivuji. Za velmi cenné považuji jeho texty vztahující se k moravskému kulturnímu životu (Wolker, Mahen, Index, Brněnský Devětsil....), velmi břitký je příspěvek o možnostech revoluční intelektuální práce na Moravě nazvanž "Revoluční intelektuál v provincii". Až dokumentárně hodnotné jsou jeho menší studie o F. V. Krejčím, I. Bláhovi, Z. Nejedlém, O. Fischerovi, a půvabný je text "Požehnaný svár" o dvou antipodech Arne Novákovi a F. X. Šaldovi...Zkrátka je to nepropagandistický, velmi tematicky rozpřažený soubor textů, vlastně inspirativní - i když s jasným levicově-marxistickým postojem. Mám dojem, že Bedřich Václavek byl skutečný intelektuál, nikoliv poskok. Doporučuji.