Lístek do ráje

02.05.2022

Zavražděná Zoe Krullerová, dva hlavní podezřelí a jejich děti .
Kniha je v podstatě syrovou sondou do života Arona a Kristy. Oba věří , že vraždu spáchal otec toho druhého .
Moje první kniha od autorky a dost dobře nechápu nízké hodnocení tady .
Je fakt , že zvyknout si na autorčin styl byla docela fuška , ale výborně popsané charaktery postav to plně vyvážily. Bonusem je úžasná obálka . Určitě se poohlédnu po dalších autorčiných knihách .

10.08.2018

Celou dobu četby mne provázel pocit, že žánr psychologického románu, byť s kriminálním motivem, není tak nějak autorčin šálek čaje. Sice je jasně zřetelný tlak na zdůraznění obsedantní neurotičnosti skoro všech postav, které se na stránkách objeví (čest Aronově učitelce angličtiny - ta byla mimo jen tak přiměřeně učitelsky), ale tím příběh na hloubce nezískal. A když jsem v poslední části zjistila, jak to bylo, a vztah hlavních hrdinů se rozplynul v očekávané neurčito, byla jsem docela ráda, že jsem v cíli. Zkrátka Hrobařova dcera u mne zatím vede...

23.03.2017

Kdyby byla kniha o polovinu kratší, nejspíš bych ji hodnotila lépe. Námět byl velmi zajímavý, líbilo se mi zpracování z pohledu Kristy i Arona, hluboká sonda do osudů rodin, jejichž člen byl podezřelý z vraždy, i rozebírání mezilidských vztahů a osobností (naivita dcery, zlomenost a zloba podváděné manželky, syrovost kluka, který nikam nepatří). Bohužel mi přišlo, že spousta věcí se donekonečna opakovala, některé pasáže byly vyloženě zbytečné, monolog Jacky jsem měla chuť v polovině přeskočit, obtěžovalo mě neustálé přeskakování do minulosti na pár řádků, vkládání starých útržků vět mě bavilo asi dvacet stran, potom už ne... Kdybych ale měla vyzdvihnout jednu věc, která mě obohatila a kvůli které nepovažuji těch pár hodin, které jsem věnovala její četbě, za ztracené, byl by to nejspíš popis společenského postavení kluka s indiánskými kořeny, jeho vykořeněnost, nedůvěra druhým lidem, touha prosadit se alespoň pěstmi a popis toho, jak v daném místě a času byli lidé s indiánským původem hodnoceni a jak vypadal jejich život - v něčem mě to šokovalo ("V tak nedávné době byly v Americe takové předsudky vůči indiánům?! Byla situace opravdu tak vážná? A jak je to teď?"), v něčem mi to připomnělo situaci dnešních českých Romů a to mě, dalo by se říct, rozesmutnilo. Nemyslím si, že se ke knize ještě někdy vrátím, ale aspoň jsem nebyla vyloženě zklamaná koncem, což oceňuji :)

04.03.2017

Carol Oatesová píše výborně, nejvíc se mi líbil román Zběsilost. Její popisy postav jsou tak dokonalé, že je přímo vidím, ale bohužel jsem se nikdy s žádnou z nich neztotožnila. Chovají se tak, jak bych se v jejich situaci já nechovala. Například v tomto románu vztah dcery a otce, psychologicky pochopitelný, mi šel vyloženě ""proti srsti". A totéž vlastně i v závěru příběhu. Ale ráda zkusím nějakou další knížku této autorky, napsala jich spoustu.

14.04.2016

Přijde mi, jakoby autorka psala a psala a psala ... a konec nijaký. Pořád jsem si říkala , že to nustálé přeskakování časem a myšlenky kupící se jedna na druhou a jedna přes druhou musí mít nějaký hlubší smysl. Ale nepřišla jsem na to.. Ne, že by to nebylo čtivé, ale po dočtení mám pocit naprosté ztráty času.