Lidé lesních stínů

Trochu mi trvalo se začíst, ale pak už jsem procházela s Antonínem krajem, ve kterém teď žiji, s pochopením i obavami. Mnoho nového jsem se také dozvěděla.

Knížku jsem doslova "zhltla", příběh mne neskutečně pohltil... S údivem a nadšením jsem v duchu znova procházela místy, kde to znám a která mám ráda...

Velmi pěkné čtení.. Prostředí, historie, postavy.. příběh jsem doslova "hltala". Navíc se příběh odehrává v mnou známých místech, v krajině mých předků. Autorovi tleskám!

Někdy se prostě zamiluješ do postavy v knížce, i když víš, že z toho bude jen krátkodobý platonický románek. O to s větší nedočkavosí obracíš stránky.
Díky Martinu Kuškovi za Černého Rysa (tajuplného, svobodomyslného, odvážného), za jeho divoké temné oči a za nečekaně dramatické dobrodružství z krásných Křivoklátských lesů. Znovu objevovat krajinu, kde jsem vyrůstala, očima někoho jiného, s příběhy z dob již dávno minulých, byla nezapomenutelná cesta, kterou jsem hltala každým řádkem.

Román z prostředí, které velmi dobře znám. Líbil se mi příběh zasazený do historie, kterému jsem věřila, že se tak mohl stát. Čtení mě bavilo, chtěla jsem vědět, jak to dopadne a za sebe musím říct, že mě konec překvapil. Ráda bych třeba někdy v budoucnu četla volné pokračování...

Krásně a věrně popsaná krajina. Vnější i ta vnitřní. Krajina jednotlivých postav. Mapka na konci knihy. Lesy, skály, kameny, potok, řeka, ale také drobná architektura, zříceniny, hrady, paměti, sakrální památky, historie. Z knihou je Vám hezky. Uklidňuje, je z ní cítit pokora, klid, láska. Na nic si nehraje. Je opravdová, žádná klišé, žádné efekty, zbytečná šokování za každou cenu. Nic, co by jste možná od mladého autora očekávali. V nitru postav jsou cítit různá pnutí, úvahy, paměti, příběhy. Každá postava je jedinečná a obohacuje knihu. Poskytuje další a další hladiny příběhu. Pnutí, konflikty, pohyb, život, pomíjivost, koloběh. Pěkná, promyšlená kompozice, názvy kapitol, architektura myšlenek. Absence zbytečných berliček. Tah na branku a přitom v koncovce ponechání prostoru pro vlastní aktivitu čtenáře, vlastní úvahy. Kniha proniká do vědomí, ikdyž zrovna nečtete. Mám přání navštívit tuto krajinu.

Za mne velmi dobře napsaná kniha o životě na venkově v 19. století. Zároveň mi rozdrásala nitro, osudy některých lidí bych potřeboval doprožít.. Ale pro děj knihy to není důležité, jen pro mě.

Moje poslední letošní kniha a skvěle jsem si početla.Příběh z křivoklátských lesů z druhé poloviny 19.století,kam nás autor zavede na tehdejší venkov v okolí Karlovi Vsi,Nového Jáchymova,ale také do Roztok a Křivoklátu.A skvěle popsal tehdejší život lesníků ,kteří zde měli velké problémy s pytláky .Představí nám i zdejší, těžký život uhlířů.Na knize se mi také líbilo,jak dobře autor popsal zdejší atmosféru a i přesto zde mezi lidmi panovala vzájemná soudržnost. Pěkné čtení na konci roku.