Letný dom, neskôr
Judith Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520867/letny-dom-nesk-rqgf6l0-Ec4-.jpg
4
21
4
"Posedávali sme vonku v záhradách a v domoch ľudí, s ktorými sme nemali nič spoločné. Žili tam robotníci, drobní sedliaci, voľnočasoví záhradkári, ktorí nás neznášali a my sme neznášali ich. Domácim sme sa vyhýbali, už len myslieť na nich nás umáralo. Nehodilo sa to. My sme im kradli pocit uzavretej komunity, zohyzďovali sme dediny, polia a dokonca nebo, uvedomovali si to a vytáčal ich náš pohyb ako z filmu Easy Rider, naše ohorky od jointov v kvetinových záhonoch ich predzáhradiek a naše prípitky." (Citát z rovnomennej poviedky z novej knihy Letný dom, neskôr.) Judith Hermann patrí s 1,5 milióna predaných kníh medzi najčítanejšie autorky súčasnej nemeckej literatúry. Zbierka poviedok Letný dom, neskôr, bola jej debutom. Vo vydavateľstve Artforum vyšiel v roku 2021 jej najnovší román Domov.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2023 , Artforum (SK)Originální název:
Sommerhaus, später , 1998
více info...
Přidat komentář
Poviedková zbierka Judith Hermannovej Letný deň, neskôr mi na kôpke prečítancov ležala už nejaký ten piatok, no k napísaniu či uverejneniu pár slov, nebodaj riadkov, ktoré by ju verne vystihli, som sa akosi nevedela dokopať. Veď ako aj písať o knihe, ktorá si vás štýlovo získa, svojskou poetikou omotá okolo prsta, no inak, či už obsahovo alebo emočne, vás zanechá chladných?
O knihe, ktorá je, podobne ako postavy jednotlivých poviedok, nevšedne-všedná, zakuklená v akomsi opare permanentného i keď potláčaného či skôr zvnútorneného smútku a občasného veselia, melancholická, no predsa stagnujúca, balansujúca na hrane letargie a bezmocnosti voči ranám jednoduchosti prostého života.
Podobne ako v románe Domov, ktorý si ma bezpodmienečne získal pred pár rôčkami, aj v debutovej zbierke Hermannová píše o ľuďoch márnivých, chtivých, no predsa rezignovaných, vyprahnutých či ubitých životom, o ľuďoch s veľkými túžbami a snami, avšak bez potrebnej vášne či energie kamsi to dotiahnuť, o ľuďoch zdanlivo bezstarostných, no i tak "skrytých", utiekajúcich sa k pominuteľným radostiam či neistým, nestabilným vzťahom.
V jednotlivých poviedkach autorka reflektuje existenciálne otázky i chybovosť či možno skôr omylnosť samotného ľudstva, jej príbehy sú skutočné a vo svojej rezignovanosti i svojsky živé, no predsa v nich akoby čosi chýbalo. Priestor? Atmosféra? Či vari troška odlišného citu, ktorý by sa ma dotkol, väčšmi ma oslovil? Nuž, zrejme zo všetkého troška.
Letný dom, neskôr je príjemná, aj keď nie práve výrazná či zapamätateľná knižka (minimálne pre mňa), je čímsi čo neurazí, no zároveň ani priveľmi nenadchne.
Precizní, minimalistické. Prožitou zkušeností bolestně autentické, podobně jako to dokázal autorčin literární otec Raymond Carver.
Zaujala. Chtěl bych číst znova.
Knížka Judith Hermannové Letní dům, později obsahuje devět povídek, v nichž se autorka zabývá životními pocity mladé generace, tedy lidí, kteří žijí v hmotném blahobytu a přesto se – aspoň čtenář postupně získá takový pocit – v životě potácejí bez většího směřování či výraznějších životních ambicí. Povídky upoutají pozvolným tempem a celkovou melancholií až smutkem. Hermannová vypráví příběhy bez snahy šokovat. Její jazyk je jemný, kultivovaný a zároveň bez příkras. Někdy je čtenář překvapen nečekaným koncem – pointou, jindy příběh skončí v jistém bezčasí. Jakoby se rozplynul ve svém plynutí. Hrdinové jednotlivých povídek jsou přitom velmi citliví a zajímaví lidé, kteří žijí bohatým vnitřním životem. Ovšem zároveň jsou možná trochu rezignovaní, bez větších snů a tužeb, o kterých by hovořili nahlas. Asi proto, že ví, že jsou to jen sny, které nemohou realizovat, možná na ně nemají sílu, anebo je vlastně ani nehledají. Jsou to povídky o složitosti života, o dobrovolných outsiderech. Letní dům, později je výborná knížka pro podzimní dny, jež přinášejí podobné - v jednotlivých povídkách popisované – pocity, třeba melancholii z toho, že něco příjemného odchází (např. bezstarostnost léta) a zároveň se blíží něco tíživého (mrazivé dny plné tmy). A my to přitom nemůžeme nikterak změnit.
Štítky knihy
Část díla
- Camera obscura 1998
- Červené korále 1998
- Hudba Huntera Tompsona 1998
- Hurikán (Something Farewell) 1998
- Konec Něčeho 1998
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nic než přízraky |
| 2000 |  Letní dům, později |
| 2013 | Alice |
| 2016 | Počátek veškeré lásky |
| 2018 | Lettipark |
Niktoré z poviedok som si zapamätala, nezvyčajné príbehy sa v mysli zjavujú aj neskôr, prípadne pripomenú vlastné zážitky, osoby a život.
Iné zo zbierky akoby som ani nevnímala, prečítala a pritom myslela na niečo iné.