Letní dům, později

Letní dům, později https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14239/bmid_letni-dum-pozdeji-Tvm-14239.jpg 4 21 4
Koupit
Antikvariát

Povídky o lásce a pomíjivosti, o strachu před neprožitým, odpíraným životem. Devět povídek německé autorky vypráví o lásce prožité i iluzorní, o představách a pocitech, o strachu před pomíjivostí a ubíhajícím životem. Své hrdiny staví autorka do různých životních situací a pohrává si s myšlenkou, jak je budou řešit, jak budou reagovat, rozebírá jejich pocity. Vášnivé lásky střídají nerozhodné a vlažné reakce, životné a impulsivně jednající lidi srovnává s životními ousidery.... celý text

Literatura světová Povídky
Vydáno: , Větrné mlýny
Originální název:

Sommerhaus, später , 1998


více info...

Komentáře 4

Recenze 0

Hvězdičky 21

Přidat komentář
dominga
29.12.2023 3 z 5
dominga

Niktoré z poviedok som si zapamätala, nezvyčajné príbehy sa v mysli zjavujú aj neskôr, prípadne pripomenú vlastné zážitky, osoby a život.
Iné zo zbierky akoby som ani nevnímala, prečítala a pritom myslela na niečo iné.

booklovertina
28.12.2023 3 z 5
booklovertina

Poviedková zbierka Judith Hermannovej Letný deň, neskôr mi na kôpke prečítancov ležala už nejaký ten piatok, no k napísaniu či uverejneniu pár slov, nebodaj riadkov, ktoré by ju verne vystihli, som sa akosi nevedela dokopať. Veď ako aj písať o knihe, ktorá si vás štýlovo získa, svojskou poetikou omotá okolo prsta, no inak, či už obsahovo alebo emočne, vás zanechá chladných?

O knihe, ktorá je, podobne ako postavy jednotlivých poviedok, nevšedne-všedná, zakuklená v akomsi opare permanentného i keď potláčaného či skôr zvnútorneného smútku a občasného veselia, melancholická, no predsa stagnujúca, balansujúca na hrane letargie a bezmocnosti voči ranám jednoduchosti prostého života.

Podobne ako v románe Domov, ktorý si ma bezpodmienečne získal pred pár rôčkami, aj v debutovej zbierke Hermannová píše o ľuďoch márnivých, chtivých, no predsa rezignovaných, vyprahnutých či ubitých životom, o ľuďoch s veľkými túžbami a snami, avšak bez potrebnej vášne či energie kamsi to dotiahnuť, o ľuďoch zdanlivo bezstarostných, no i tak "skrytých", utiekajúcich sa k pominuteľným radostiam či neistým, nestabilným vzťahom.

V jednotlivých poviedkach autorka reflektuje existenciálne otázky i chybovosť či možno skôr omylnosť samotného ľudstva, jej príbehy sú skutočné a vo svojej rezignovanosti i svojsky živé, no predsa v nich akoby čosi chýbalo. Priestor? Atmosféra? Či vari troška odlišného citu, ktorý by sa ma dotkol, väčšmi ma oslovil? Nuž, zrejme zo všetkého troška.

Letný dom, neskôr je príjemná, aj keď nie práve výrazná či zapamätateľná knižka (minimálne pre mňa), je čímsi čo neurazí, no zároveň ani priveľmi nenadchne.

Auer
13.09.2017 4 z 5
Auer

Precizní, minimalistické. Prožitou zkušeností bolestně autentické, podobně jako to dokázal autorčin literární otec Raymond Carver.
Zaujala. Chtěl bych číst znova.

janha
08.08.2011 4 z 5
janha

Knížka Judith Hermannové Letní dům, později obsahuje devět povídek, v nichž se autorka zabývá životními pocity mladé generace, tedy lidí, kteří žijí v hmotném blahobytu a přesto se – aspoň čtenář postupně získá takový pocit – v životě potácejí bez většího směřování či výraznějších životních ambicí. Povídky upoutají pozvolným tempem a celkovou melancholií až smutkem. Hermannová vypráví příběhy bez snahy šokovat. Její jazyk je jemný, kultivovaný a zároveň bez příkras. Někdy je čtenář překvapen nečekaným koncem – pointou, jindy příběh skončí v jistém bezčasí. Jakoby se rozplynul ve svém plynutí. Hrdinové jednotlivých povídek jsou přitom velmi citliví a zajímaví lidé, kteří žijí bohatým vnitřním životem. Ovšem zároveň jsou možná trochu rezignovaní, bez větších snů a tužeb, o kterých by hovořili nahlas. Asi proto, že ví, že jsou to jen sny, které nemohou realizovat, možná na ně nemají sílu, anebo je vlastně ani nehledají. Jsou to povídky o složitosti života, o dobrovolných outsiderech. Letní dům, později je výborná knížka pro podzimní dny, jež přinášejí podobné - v jednotlivých povídkách popisované – pocity, třeba melancholii z toho, že něco příjemného odchází (např. bezstarostnost léta) a zároveň se blíží něco tíživého (mrazivé dny plné tmy). A my to přitom nemůžeme nikterak změnit.