Lašská balada

Čtenářům Hlasů země se představuje autorka docela nová, která si přináší nepřeberné bohatství dramaticky rozvichřeného děje a věrně odpozorovaných lidských osudů, jejichž nositelé tu vyrůstají v opravdové typy. Tato strhující dějovost a vypravěčská plynulost převyšuje i mravní pathos, když Matulová heroisuje zvláště své postavy ženské a vrhá na jejich životy baladický stín. Lašský venkov, jehož znalost si autorka osvojila pečlivým studiem, žije v románě ve všech svých složkách, sociální, hospodářské i mravní. Tvrdý život chudé země lašské je tu zobrazen v urputném zápase několika rodin, jejichž osudy se vzájemně proplétají. V popředí je rodina Pětrošova. Na ní ukazuje Matulová těžký úděl lašské ženy a mravní rozvrat, který vrhá své reflexy i na život dětí. Nejstarší dcera, Anička Pětrošova, stává se hrdinkou románu. Vidíme její citový růst až k té chvíli, kdy se v ní probudí láska k Janu Šamajovi. Chudá, musí se odříci i této své lásky a prožívat těžký osud pracující ženy v manželství se Štěpánem Hylvarem. Po její předčasné smrti přijímá její osud mladší sestra Mářa. A tak jako tyto dva typy ženské, něžná a citlivá Anička a prudká a vznětlivá Mářa, dítě nedovolené lásky, pokoušející se ve zmatcích svého mládi o násilné vysvobození ze života, k nimž se ještě druží typ ženy ze starší selské generace. přemýšlivá Alena Sýkovecká, vystupují v románě v živém realistickém pojetí i svérázné typy mužské, Alois Pětroš, furiant a oposičník obce, a Jan Šamaj, moderní selský hoch. Matulová vidí své postavy srdcem a komponuje je do epického celku rozumem, který ji nutí, aby podávala tvář skutečného života nezkresleně. V celém lom baladicky zahroceném dějovém pásmu žije lašská země, dosud málo objevená literaturou, a v tom jehlavní váha tohoto románu.... celý text