Láska v prachu hvězd
Krystal Sutherland
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320466/bmid_laska-v-prachu-hvezd-SjG-320466.jpg
4
263
69
Henry Page ještě nikdy nebyl zamilovaný. Je beznadějným romantikem, který stále čeká, že se jeho první velká láska objeví na scéně ve zpomaleném pohybu, srdce vynechá úder, vše bude podkreslovat instrumentální hudba. Proto když se z ničeho nic objeví ve škole Grace Townová, neupravená holka chodící o holi a v klučičím oblečení, Henry jen stěží může tušit, že se má jeho život obrátit naruby. Grace, polámaná dívka s tajemnou minulostí, zbortí Henryho dosavadní představy o lásce a ukáže mu, že mezilidské vztahy jsou složité, krásné i pomíjivé stejně jako výbuchy hvězd ve vzdálených galaxiích.... celý text
Literatura světová Dívčí romány
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
Our Chemical Hearts , 2016
více info...
Přidat komentář
Při čtení první poloviny knihy jsem vůbec neplánovala, že bych jí mohla dát plný počet hvězd. Nicméně konec, který se mi velice líbil, mě přesvědčil o tom, že si to tenhle příběh zaslouží. Co víc, obálka na mě působí velice příjemným dojmem a oceňuji, že se k příběhu moc pěkně hodí.
Kniha byla dějově obsáhlá.
Lehce se četla a často jsem nemohla od ní opuspustit, jak to bylo napínavé.
Konec byl pro mě velice překvapivý.
Tuto knihu hodnotím kladně, ale nějaké výhrady se tam přece jenom najdou...
Velmi se mi líbil děj, nápad na knihu. Ale musím říci, že ze začátku mě kniha vůbec nebavila, asi po přečtení 100 stránek jsem si řekla wau, to chci dočíst. Do té doby mě to nebavilo... Ale pak zase po nějaké době se tam našla místa, která mě nebavila a byla podle mého názoru zdlouhavá a pak se to zase rozjelo a bavilo mě to.. Takže to bylo tako střídavé... Což u knihy není moc dobré, jelikož Vás má zaujmout celá...
Takže tato kniha má podle mě plusy, ale zároveň i mínusy... Hodnotila bych 3 hvězdičkami, ale ten nápad na příběh se mi opravdu líbil, takže hodnotím 4 hvězdičkami.
Tohle rozhodně žádné velké zklamání pro mě nebylo. Po dlouhé době mi tenhle příběh nepřišel jako nějaké romantické klišé. Oblíbila jsem si Lolu s Muzem, u Grace si nedokážu vytvořit úplný názor, takže je to nějak mezi.
Sadie sice v knize říká, že láska je pouhou chemickou reakcí a pravá láska ve skutečnosti neexistuje. Jsem určitě bláhová a snílek, ale já stále i po tom, co Sadie vysvětluje Henrymu, věřím, že jednou svou pravou lásku najdu.
Také bych si přála mít takové tajné místečko, jaké měla Grace na starém vlakovém nádraží. A hlavně mě na téhle knížce zaujala myšlenka toho, že jsme stvořeni z atomů hvězdného prachu a až zemřeme, všechny tyto atomy se rozplynou do nekonečného vesmíru a poskytne nám to vykoupení od našich hříchů. :)
Tuto knihu hodnotím jako knihu která mě nebavila a nezaujala. Zdála se mi moc natáhla zbytečnostma. Dokonce jsem knihu odložila a řekla si, že ji dočítat nebudu...ovšem pak jsem si řekla že se skusím přes to dostat, třeba ten konec bude zajímavý. No, ale začnu začátkem, na začátku asi tak 30 stranek kniha až tak špatná nebyla, poté jsem se přemáhala do cca 120 stránek, kde mě to opravdu nudilo a přeskakovala sem věty, i třeba stránku jak se tam jednalo o školním článku, opravdu nudné, a poté se to střídalo. Ke konci to docela bylo dobré. Ale i tak posledních 20 stranek jsem zase přeskakovala věty a stránky. Ale někomu se líbit může :)
Ani dobre, ani spatne.. Ale originalni.. Neni to takova ta typicka romance, kde budto na konci je naprosty happyend nebo nekdo umre :D... Tohle je proste pomerne mila, realna situace. Takze za me palec nahoru :). Mily bonus navic, parkrat jsem se vazne od srdce zasmala.
Kniha z žánru young adult, která nezklamala. Příběh o první lásce hlavního hrdiny Henryho, která je (nebo není?) opětovaná dívkou Grace. Grace je jiná, během knihy se dozvídáme, čím si prošla a jak moc se to na její osobnosti projevilo. Kniha o lásce, o hledání sebe sama, o rodině a přátelích. Konec překvapil, takže celkově hodnotím kladně.
Začátek byl velmi nadějný, skoro bych řekla, že jsem se rychle začetla. Jenže pak jsem se začala nudit a už mě to nepustilo. Hlavně mi to celé připadalo hodně chaoticky napsané.
Ke konci jsem teda pěkně brečela a to nejsem žádná puberťačka. Henryho i Grace mi bylo strašně líto. Strašně jsem si přála aby to dopadlo dobře, aby byli spolu. Ale ten konec mě strašně rozbrečel. A rozbrečela mě hlavně Grace, jak se musela cítit když ztratila někoho koho strašně milovala a on nečekaně odešel... Na jednu stranu jsem její pocity chápala a brečela jsem , ale nepochopila jsem proč se tak strašně trestala. Proč si nemohla dovolit být sťastná s někým kdo jí ze srce miloval. Ona ho taky hodně měla ráda, tak nechápu proč (Pozor, spoiler!) s ním nakonec nebyla. Proč se už přestali vídat a nebyli ani přáteli? Ten konec mě tedy hodně zklamal a probrečela jsem ho.
Ke knize jsem se dostala opět náhodně…, a ačkoliv to není můj žánr a je určený věkově mladším čtenářům musím říct, že se mi líbil. Není to kniha, ze které si sednete na zadek, probrečíte 180 posledních stran, nebo se bezhlavě zamilujete do hlavního hrdiny, ale je to kniha s myšlenkou a krásnými citáty. Je to kniha na jedno odpoledne, kdy máte chuť číst jen pro samotný pocit ze čtení. Žádné velké drama, ani poučení nečekejte, cosi se vám však z téhle knihy vryje do paměti.
Plus dávám tentokrát i za krásnou obálku (ty rybky...no...ale mají svůj důvod) :)
Knihu jsem četla dlouhé dva měsíce - ze začátku byl příběh poutavý (taková ta dětská láska). Později už jsem už měla chuť stránky pouze otáčet. Dočetla jsem jí pouze proto, že knihu mám doma ale dále ji opravdu nedoporučím. I když celý ten nápad na příběh byl skvělí (možná lepší ve filmu) kniha byla opravdu dlouhá a nezábavná. Za mě palec dolu.
Kniha mě nejdřív vůbec neoslovila, postavy byly na mě moc dětské a děj dost okoukaný. Ani jeden z hlavních hrdinů mi nebyl dostatečně sympatický. Knihu jsem nakonec úspěšně dočetla, ale dál bych ji nedoporučila, snad jen mladším ročníkům, kteří s žánrem Young adult teprve začínají. Za mě tedy zklamání, až na obálku, která se mi líbí, a pár zajímavých pasáží v knize.
Při čtení jsem si vzpomněla na Eleanor a Parka a to více než na Všechny malé zázraky. Líbilo se mi to téma vykoupení. Henryho mi bylo docela líto. Zajímalo by mě, jestli by s Grace byli schopni normálního vztahu, kdyby se potkali třeba až o rok dýl. Ale třeba tento "vztah" Grace potřebovala, aby jí to nakoplo k životu. Takže díky, Hendy Paigi :-)
Přidávám se k těm mnoha, kteří byli příjemně překvapeni. Na příběhy amerických středoškoláků už začínám být mírně alergická, ale tady jsem musela uznat, že šlo o víc. Stejně jako v případě komentáře bookcase, i já bych mohla být matkou hlavních hrdinů, takže možná mě některé hlášky lehce míjely; občas jsem měla pocit, že postavy jsou na svůj věk až příliš moudré a vyzrálé. A kam se ztratil padouch, vlastně jakákoli záporná postava?
A přesto příběh rozhodně není přeslazený a dokonalý. Dokážu uvěřit, že by se mohl stát, i když bych ho asi nikomu nepřála. Příjemně mě překvapil závěr. A opravdovou poklonu skládám překladateli - český název knihy mi totiž připadá mnohem výstižnější nežli originál, viz rozhovor hlavních protagonistů na s.64-65.
Mě se to nelíbilo. Celá kniha byla vlastně plkáním o nekonečnu. Přemítáním nad pravou láskou. Směsicí popisů smutku. Což by nevadilo, ale přišlo mi to jako by se celý příběh točil furt dokola. Chvilku klid, Grace pije, Ta je ale hezká, už toho nechám, chvilku klid... Záměr autorky byl nejspíše abych Grace litovala, místo toho jsem si říkala: "To je kráva, to je kráva."
Nic se vlastně tak úplně nestalo a to, co se stalo, nebylo zajímavé, překvapivé, nebo záživné. Myslím, že knížek jako je tahle je tak milion. Jediné co bych pochválila je obálka.
Po tom, co jsem viděla zdejší hodnocení, jsem nečekala, že se mi kniha bude až tak líbit. Henry byl velmi milá a sympatická hlavní postava, do které se čtenář dokáže vcítit a fandit jí. Gracein příběh se mě silně dotkl a vzal mě za srdce. Tahle hrdinka ve mně dokázala vyvolat rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem ji chápala, na druhou se mi však nelíbilo, jak se k Henrymu chovala. Celá kniha mi připadala nápaditá, místy správně praštěná, mockrát jsem se zasmála. Autorce se podařilo vytvořit zajímavé postavy (Sadie byla super ségra) a líbilo se mi Henryho přátelství s Lolou a Muzem. Lásce v prachu hvězd dávám 4,5 hvězdiček - za mě rozhodně lepší než lépe hodnocená Tíha vesmíru od Jennifer Nivenové, která podle mě jen těží z úspěchu autorčiny předchozí knihy Všechny malé zázraky. Určitě doporučuju.
Krásný, reálný a upřímný příběh, který se mi na začátku vůbec nelíbil, ale postupně si mě získal.
Budu ho ještě dlouho obdivovat.
Skrytě v tajnosti, mezi stínem a duší.
Páni! Když jsem knihu otevřela poprvé tak jsem nečekala, že mě tak zasáhne. Na začátku (prvních pár kapitol) jsem si úplně připadala, jak kdybych koukala na klasický americký film s prostředím ze střední školy. Byly tam části, nad kterými jsem se fakt zasmála, a nebylo jich málo. Postupně, jak se začala rozvíjet ,,láska mezi" Grace a Henrym, tak se objevovali celkem rychlé emocionální změny. Prostě čtete vtipnou část a najednou bum a nestíháte koukat, kdy se stalo, že je v příběhu tolik smutku. Jak Henry začal o Grace zjišťovat víc a víc, tak jsem jí jako postavu měla stále méně ráda. V jednom okamžiku jsem si ale řekla, že je těžké posoudit a hlavně odsoudit jí jen z jedné strany, když si prožila takové trauma. Nejsmutnější část pro mě byla, když Grace vyprávěla Henrymu o Domovi a jejich nehodě. Konec byl pro mě dost zvláštní, ani dobrý a ani špatný.
Kniha mě na první pohled zaujala obálkou a poté názvem. Po přečtení několika prvních kapitol jsem si myslela, že to bude nezáživné čtení, které mě nebude bavit, kde se nic moc neděje, že je to předvídatelné a tak trochu klišé.. Ale pak.. pak se to přehouplo do fáze, kdy jsem se rozhodla dát o jednu hvězdičku víc než jsem měla původně v plánu. Příběh mě vtáhl a já četla se zájmem, jak to vlastně celé dopadne. A dopadlo to skvěle (i když záleží z jakého úhlu se na to díváte), já jsem však za takový konec ráda a právě kvůli němu knihu hodnotím kladně. Některé části byly obzvlášť poutavé, líbila se mi např. část, kdy Sadie mluví s Henrym o lásce (kap. 25). Láska, bolest, smutek..dle mého byly emoce v knize popsány přesvědčivě, uvěřitelně, člověk se do pocitů hrdinů dokázal vcítit. Líbí se mi jméno Grace, takže jsem ocenila, že autorka pro hlavní ženskou postavu zvolila právě toto jméno. Kdybych měla Grace Townovou charakterizovat několika slovy, byla by to: hluboká láska, život, prázdno, smutek, oddanost..Henry Page byl milý kluk, nic mi na něm nevadilo, na druhou stranu jsem si ho ale ani nijak zvlášť neoblíbila - i když za hlášku "Hink připomínal čerstvě narozenou gazelu, která se ještě pořádně nenaučila chodit" u mě získal plusové body a nemůžu mu upřít, že některé situace dokázal popsat vtipně. Murray a Lola byli skvělé postavy, kamarádi jak se patří (ujetí, ale stojící pevně za vámi).
Tato kniha je pohled na první lásku trochu jinak.
"Mám tě rád jako místa, která sotva kdo tuší. Skrytá v tajnosti, mezi stínem a duší."
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult) romance
Autorovy další knížky
| 2017 |  Láska v prachu hvězd |
| 2018 | Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr |
| 2023 | Temné sestry |
Kniha Láska v prachu hvězd je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 329x |
| Čtenářské výzvě | 43x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 208x |
| Chystám se číst | 172x |
| Chci si koupit | 47x |
| dalších seznamech | 2x |
Ikdyž tu někteří píší, že kniha byla ze začátku nudná, podle mě byla od začátku do konce úžasná. Příběh o bolesti a lásce, který se klidně mohl stát, příběh, který nebyl přehnaně romantický jako, že se zamilují na první pohled a zůstanou spolu po zbytek života... Mám jen jednu vítku která s příběhem nesouvisí a nemá téměř žádný význam a které jsem si ani moc nevšímala, je to překlad názvu. V originále se knížka jmenuje Our Chemical Hearth- Naše chemická srdce...
PS: Těším se na další dílo této autorky.